Kvalifikace moc neodpovídá požadavkům trhu práce

23. září 2002, 00:00 - Dvoustranu připravil Jiří Fencl
23. září 2002, 00:00

Odborníci radí prohloubit zapojení sociálních partnerů do tvorby vzdělávacích programů Kvalita a koncepce odborného vzdělávání ovlivňuje nejen možnosti uplatnění pracovníků na trhu práce, ale následně také celkovou konkurenční schopnost českých firem na domácím trhu i v zahraničí.

Odborníci radí prohloubit zapojení sociálních partnerů do tvorby vzdělávacích programů

Kvalita a koncepce odborného vzdělávání ovlivňuje nejen možnosti uplatnění pracovníků na trhu práce, ale následně také celkovou konkurenční schopnost českých firem na domácím trhu i v zahraničí.

V České republice zatím není zapojení sociálních partnerů, tj. sdružení zaměstnavatelů, zástupců odborů a dalších institucí, do tvorby vzdělávacích programů, dostatečně intenzivní. To by měl projekt napomoci změnit Sociální partnerství v odborném vzdělávání. Inspirovat by se měla Česká republika podle Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) v Nizozemí. Hlavním cílem dvouletého nizozemsko-českého projektu Sociální partnerství v odborném vzdělávání je prohloubit zapojení sociálních partnerů do tvorby vzdělávacích programů. Hlavními oblastmi spolupráce je určování požadavků na odborné vzdělávání a jejich realizace zejména v praktické přípravě. Dvouletý projekt je řízen v rámci programu MATRA nizozemského ministerstva zahraničních věcí určeného pro bilaterální projekty Nizozemska a zemí přidružených k EU, zaměřené na pomoc jejich ústředním orgánům odpovědným za nevýrobní sektory při zavádění „acquis communautaire“. Partnerem nizozemské strany je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, koordinátorem v ČR je Národní ústav odborného vzdělávání. Mezi spolupracující organizace patří Národní vzdělávací fond.

Nabídka škol versus požadavky trhu práce

Pro efektivitu odborného vzdělávání je součinnost při definování požadavků na kvalifikace a jejich převádění do odborných vzdělávacích programů velmi významná. Spolupráce při určování požadavků na odborné vzdělávání vytváří prostředí, ve kterém jsou respektovány kvalifikace dosahované odborným vzděláváním a roste i sociální postavení kvalifikovaných pracovníků. Následně lze lépe řešit mnohé další problémy, které přirozeně vznikají na různých úrovních součinnosti školských orgánů a vzdělávacích zařízení s jednotlivými firmami při odborné přípravě žáků, případně i pracovníků firem. Záměr projektu vychází i ze znalosti způsobu řízení odborného vzdělávání v Nizozemsku, kde je součinnost státních orgánů se zaměstnavateli mnohem více rozvinuta než v ČR. Jejich zkušenosti, byť získané v jiném národním prostředí, mohou být motivací a poučením pro rozvíjení této spolupráce u nás. Projekt rozvíjí již existující strukturu oborových skupin při Národním ústavu odborného vzdělávání s cílem zapojit do nich všechny významné sociální partnery a rozšířit jejich konzultativní funkce a vazby na regionální úroveň. Výstupem projektu by měla být taková změna struktury oborových skupin a jejich statutu, která zajistí, že vzdělávací standardy (profesní profily a kurikula) zpracované NÚOV budou již ve fázi přípravy vycházet z podkladů sociálních partnerů a jejich připomínek, a budou jimi proto akceptovatelné. V rámci školení a s ním spojených činností rozšířených pilotních skupin vzniknou inovované a aktualizované podklady pro tvorbu profesních profilů a kurikula. Bude využito i možnosti vzájemně s nizozemskými partnery porovnat vybrané vzdělávací programy a metody používané při jejich tvorbě. Práce na uvedených výstupech bude však především prostředkem posílení dovednosti zúčastněných reprezentantů vzájemně spolupracovat. Zkušenosti předávané v rámci „regionálních aktivit“ projektu budou využitelné v rámci nově se ustavujících regionálních orgánů, zabývajících se řešením otázek odborného vzdělávání na této úrovni.

Začíná se s třemi pilotními sektory

V rámci přípravy projektu se ukázalo jako nereálné řešit uvedené záměry v plné šíři pro všechny hospodářské sektory, proto byly po vzájemných konzultacích o proveditelnosti projektu vybrány tři sektory, a to: elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (ICT) potravinářský průmysl obchod Při výběru těchto sektorů bylo přihlédnuto k určitým tradicím a možnostem obou zemí, zejména však k tomu, že: v oblasti elektrotechniky již byli sociální partneři do vývoje vzdělávání v tomto sektoru zapojeni (díky dřívějším aktivitám nizozemských profesních organizací) a obě strany tedy mají určité zkušenosti; jedná se o rozvinutý sektor s tradicí a velkou dynamikou vývoje v němž evropští výrobci jsou pod tlakem amerických i asijských producentů; potravinářský průmysl zahrnuje mnoho technologicky rozdílných oborů, tedy i množství organizací zaměstnavatelských asociací, z nichž mnozí doposud nejsou dostatečně zapojeni do řešení kvalifikací, které mají přes různost technologických principů mnoho společných prvků. Sektor řeší otázky kompatibility norem s EU, aby obstál v konkurenční soutěži na evropském trhu. obchod je dynamický sektor, který absorbuje značné množství osob s jinou kvalifikací, a proto se musí vyrovnávat jednak i s otázkami dalšího vzdělávání nastupujících pracovníků, jednak zde existují rozdílné zájmy v rozvoji kvalifikací pro pracovníky velkých obchodních řetězců a pracovníky uplatňující se v malých obchodech. Práci v pilotních oborových skupinách odstartuje zahajovací mezinárodní konference nazvaná Dialog pro vzdělávání a praxi, která se bude konat 24. října 2002 v Praze. Konečným cílem je uplatnit získané znalosti a zkušenosti i v ostatních sektorech.

Rusnok: Doba dospěla k preferování technického vzdělávání v zemi

Česká republika už nemá peníze na to, aby podporovala stále se rozšiřující řady filozofů, sociologů a právníků. Musíme se vrátit k oficiálnímu preferování technického vzdělávání na úrovni celé vzdělávací soustavy. Na diskuzním fóru Svazu průmyslu a dopravy v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně to minulý týden řekl ministr průmyslu Jiří Rusnok. „Nebudeme-li mít techniky, nebudeme mít zahraniční investice a staneme se zemí orientovanou pouze na montážní výrobu,“ řekl Rusnok. Podle něj bude jeho rezort iniciovat celospolečenskou diskuzi o tomto tématu. „Mám představy jak rychle obnovit zájem o technické obory, ale ty bych zatím nepředjímal,“ dodal Rusnok. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k tomu uvedl, že jeho rezort se bude snažit ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a školství a úřady práce ovlivňovat struktury, zejména ve vztahu k potřebám jednotlivých regionů. Budoucí vládní linii, která chce více svázat orientaci vzdělávání s aktuálními potřebami trhu práce, ocenil děkan Fakulty strojní pražské ČVUT Petr Zuna. „Zájem o technické obory stále klesá, podniky pociťují nedostatek konstruktérů. Dnes nechybí pouze mladí technici a technologové, ale praxi i vysokým školám se nedostává odborníků střední generace,“ dodal Zuna. Rektor brněnského Vysokého učení technického v Brně Jan Vrbka naopak uvedl, že současných více než 15 tisíc studentů zaručuje v moravských regionech dostatečný potenciál, který by dokázal opět pozvednout technickou tradici v této zemi. Ministra průmyslu a zástupce svazu Vrbka požádal, aby byla minimálně pro studenty třetích a čtvrtých ročníků vysokých škol zajištěna praxe v podnicích na odpovídající technologické úrovni. K tomu by měly pomoci státem dotované programy. „Máme už dokonce problémy se zajištěním diplomových prací našich studentů přímo v podnicích,“ dodal Vrbka.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče