Kupčení s africkou zemědělskou půdou

01. prosince 2009, 16:53 - Jessica Silver-Greenbergová
01. prosince 2009, 16:53

V Africe si obstarávají zemědělskou půdu agrobyznysmeni...

celý podtitul:
V Africe si obstarávají zemědělskou půdu agrobyznysmeni a investoři z celého světa. Stávají se z velkých zemědělských koncernů novodobí kolonizátoři?

Zemědělská půda v rozvojových zemích se stala překvapivým předmětem zájmu investorů. Jak Goldman Sachs, tak Morgan Stanley shromažďují stovky milionů dolarů v zemědělských fondech orientovaných na Afriku a Latinskou Ameriku. Severoamerické agrární společnosti si pronajímají rozsáhlé zemědělské pozemky v Africe a očekávají, že odtamtud budou vyvážet úrodu a inkasovat nemalé výnosy. O úrodnou ornou půdu usilují zároveň i arabské ropné velmoci z obavy, že se jejich domovina ocitne nadobro bez vody.
Manažeři stojící v čele tohoto lovu na zemědělskou půdu tvrdí, že pomáhají chudým ekonomikám. Společnost Dominion Farms z Guthrie v Oklahomě si pronajímá bezmála sedm tisíc hektarů půdy v Keni nedaleko vesnice, v níž žije babička amerického prezidenta Baracka Obamy. Calvin Burgess, předseda představenstva této společnosti, se pyšní tím, že jeho firma zaměstnává stovky místních obyvatel. „Než jsme sem přišli, byla tato oblast bažinou zamořenou malárií,“ říká Burgess. Až firma Dominion rozjede své aktivity naplno, chce prodávat vládám afrických států rýži a exportovat do Evropy ryby z vlastního chovu.
V Keni však začínají aktivity zahraničních zemědělských investorů vyvolávat nelibost. Samozásobitelští zemědělci a pastevci dobytka si stěžují, že jsou vystěhováváni bez jakýchkoli kompenzací. Místní rodiny z oblasti Siaya v jihozápadní Keni tvrdí, že firma Dominion během šesti let zdejšího působení nenabídla tolik pracovních míst, kolik slibovala. Vesničané firmu obviňují, že znečišťuje vodu a je zodpovědná za zvýšenou nemocnost zvířat – Dominion tato obvinění odmítá.
Napětí však stoupá. Devětatřicetiletý Charles Onyango Apiyo chová dobytek v oblasti Siaya. Podle jeho slov se deset jeho krav loni zatoulalo na pozemky firmy Dominion. Ta mu celé stopadesátihlavé stádo zabavila a předvedla na policejní stanici. Apiyo uvádí, že dobytek byl zadržen téměř na dva týdny a během té doby dvacet kusů uhynulo. Další kusy dobytka pošly následkem dehydratace na zpáteční cestě na pastviny. V rozhovoru, jenž probíhal na okraji prašné cesty, Apiyo uvedl, že mu škodu nikdo nenahradil.
Burgess ze společnosti Dominion přílišný soucit neprojevil. Zbloudilý dobytek může podle jeho slov roznášet choroby. „Umíte si představit, že by pěstitel rýže v Mississippi toleroval na svých polnostech zbloudilý dobytek?“
Za rostoucím zájmem o investování do zemědělské půdy v Africe stojí řada faktorů. Vysoké ceny ropy v roce 2007 vyhnaly vzhůru ceny zemědělských komodit a dopravy. Prudký cenový skok navíc zhoršilo období sucha ve východní Evropě a Austrálii. Velké zemědělské konglomeráty a investoři vycítili příležitost a začali nakupovat v Keni, Súdánu, Tanzanii a Etiopii. Vlády těchto zemí, jež každoročně přijímají potravinovou pomoc v objemu několika miliard dolarů, pronajaly půdu cizincům výměnou za sliby peněz, výstavby silnic a škol. Ve většině případů se však nikdo neptal na názor místních obyvatel, kteří vnímali tuto půdu jako svoji. Nevyhnutelně se tak vynořila stará otázka vykořisťování.

Neobvyklá konference Podle investičního fondu Agcapita se sídlem v Calgary shromáždily private equity fondy v první polovině roku 2009 více než dvě miliardy dolarů na investice do zemědělské půdy. BlackRock, gigant v oblasti správy peněz, vyčlenil na investice do zemědělství 500 milionů dolarů. Philippe Heilberg, bývalý komoditní obchodník American International Group (AIG), si pronajal více než 400 tisíc hektarů v Súdánu. Heilbergova investiční společnost Jarch Capital sídlící v New Yorku v dubnu oznámila, že získala půdu za blíže nespecifikovanou cenu prostřednictvím súdánské firmy. Firma Jarch do budoucna počítá s pěstováním rýže, pšenice a dalších plodin na export. Majitelem pozemků je Gabriel Matip, syn generála Paulina Matipa, jenž stojí v čele ozbrojeného křídla Súdánského osvobozeneckého hnutí, jež dlouhá léta válčilo s vládou v Chartúmu. Válka skončila podepsáním mírové dohody v roce 2005. Ve vyjádření pro list Sudan Tribune firma Jarch uvedla, že si chce do konce letošního roku pronajmout dalších 400 tisíc hektarů. Uzavření takového obchodu však nebylo dosud oznámeno.
V červnu letošního roku se v New Yorku sešla řada významných investorů na konferenci s názvem Global AgInvesting 2009, jež byla vůbec první konferencí tohoto druhu. Zúčastnili se jí zaměstnanci nadačních fondů Harvardské a Newyorské univerzity či penzijního programu kalifornského okresu San Diego. Potenciální investoři byli informováni o tom, že v Africe lze s trochou západní technologie dosáhnout bohaté úrody a zisků. „Právě teď probíhají o africkou zemědělskou půdu neskutečné tahanice,“ říká Carl Atkin, hlavní analytik významné britské společnosti Bidwells Agribusiness, které se na zmíněné konferenci podařilo získat nové investory.
Japonsko, Čína a další asijské země na africké půdě hospodaří již přes dvacet let. Podle údajů OSN pracuje v Africe v segmentu zemědělství milion Číňanů. A nyní sem začínají proudit další cizinci.
V saúdskoarabském Rijádu se v březnu konala okázalá oslava první sklizně rýže a obilí z etiopského projektu za sto milionů dolarů. V prosinci 2008 letěl keňský prezident Mwai Kibaki do Kataru na jednání se státními představiteli. Na pořadu byl potenciální obchod spočívající v tom, že by si tento malý blízkovýchodní emirát postavil přístav v přímořském městě Lamu výměnou za dlouhodobý pronájem bezmála čtyř set tisíc hektarů zemědělské půdy vhodné pro pěstování rýže.
Burgess z firmy Dominion Farms zahájil v roce 2002 jednání s představiteli keňských oblastí Siaya a Bondo, jež leží nedaleko obřích Viktoriiných vodopádů. Osmapadesátiletý byznysmen říká, že zájem o Afriku v něm probudil jeden z členů jeho církve ve městě Guthrie, jenž navštěvuje Keňu v rámci charitativních projektů. Burgess se rozhodl přinést do Afriky americký typ agrobyznysu. „Bůh má s každým člověkem svůj záměr,“ říká, „a já jsem si řekl, že snad právě toto je součást Jeho záměru se mnou.“

Prosit za své lidi Firma Dominion se na první pohled nejeví jako nejvhodnější kandidát na farmaření v Keni. Do skupiny Dominion patří mimo jiné konglomerát v soukromém vlastnictví zabývající se developerskou činností a průmyslovou výrobou, jenž kdysi provozoval věznice v Coloradu a dalších amerických státech. Tento byznys odkoupila společnost Corrections Corp. of America.
Když Burgess dorazil do Siaya, vyrazil terénním autem po rozbitých cestách na průzkum půdy v oblasti, jež není příliš vzdálená od ústí řeky Yala do Viktoriina jezera. Tamní úředníci mu sdělili, že dřívější plány na zavlažování skončily fiaskem, uvádí Burgess. Vzpomíná, jak ho přivítali dva zástupci kmene Luo v potrhaném oblečení západního střihu. Starý muž mě prosil, abych pomohl jeho lidem, dodává. „Tenkrát v noci jsem se rozhodl.“
Zanedlouho poté si firma Dominion zajistila pronájem sedmi tisíc hektarů na pětadvacet let s opcí na prodloužení platnosti smlouvy o dalších dvacet let. Burgess uvádí, že uzavření smlouvy o pronájmu předcházela řada dohod sjednaných v důvěrných dokumentech, jež podepsali členové místních zastupitelstev a kmenoví vůdci. Tato ujednání byla schválena keňským ministerstvem zemědělství v Nairobi, uvádí náměstkyně ministra Dorothy N. Angoteová.
Firma Dominion se zavázala za roční pronájem platit 140 tisíc dolarů. Burgess uvádí, že před dvěma lety navíc zaplatil sto tisíc dolarů okresnímu úřadu v Siaya. V místních novinách se objevila informace, že jistý okresní úředník připustil, že oněch sto tisíc dolarů kamsi zmizelo. Mimo to Burgess v roce 2003 zaplatil 120 tisíc dolarů úřadu pro rozvoj povodí jezera. Říká, že tyto peníze zmizely také. Na opakované žádosti o vyjádření nereagoval ani úřad pro rozvoj povodí, ani okresní úřad.
Firma Dominion dále přistoupila na to, že 120 hektarů pronajaté půdy poskytne místním obyvatelům k veřejnému užívání. Navíc se zavázala opravit minimálně jednu školu a jedno zdravotnické zařízení v každém z okresů Siaya a Bondo.
Po více než šesti letech je zjevné, že tyto dohody nebyly naplněny podle původního plánu. Před příchodem společnosti Dominion využívaly desítky tisíc rodin živících se zemědělstvím a pastevectvím části Yalaských mokřin, jež nyní obsadila firma Dominion. Mnohým místním obyvatelům je zabráněno v přístupu k zemi, již pokládali za svou. Podle ministerstva zemědělství vlastnická práva na půdu z právního hlediska náležela různým vládním orgánům, které pozemky společnosti Dominion pronajaly. Bezpočet rodin bylo z pozemků přesídleno, aby uvolnily místo pro vodní nádrž, již firma Dominion postavila. Burgess říká, že kompenzace byla vyplacena asi padesáti rodinám. Chris Owala, aktivní vůdce místní komunity, odhaduje, že ve skutečnosti bylo vystěhováno tři sta rodin.
Burgess říká, že majitelům byly vyplaceny částky představující zhruba dvojnásobek hodnoty jejich majetku. Místní obyvatelé však poukazují, že kompenzace – ve většině případů 4600 keňských šilinků, což je v přepočtu asi 60 dolarů na hospodářství – nebyly dostatečné. Erasto Odindo, jenž pěstuje fazole, kukuřici a rajčata na třech hektarech v okresu Bondo, říká, že nabídku firmy Dominion odmítl, protože částka byla příliš nízká.
Firma Dominion opravila jedno ze dvou slibovaných zdravotnických zařízení – zavedla elektřinu, obstarala rentgenové přístroje a vybavila zubní ordinaci. Jenže místní obyvatelé si stěžují, že se do malého zařízení dostávají jen velmi obtížně, jelikož přístupová cesta vede přes pozemky firmy Dominion a ochranka jim občas průjezd neumožní. Žádné školy opraveny nebyly, ačkoli firma Dominion darovala na tyto projekty stavební materiál.
Podle všeho není ani oněch 120 hektarů, které firma Dominion vyčlenila pro kolektivní zemědělství, využíváno v souladu s dohodou. Důvody jsou opět sporné. Burgess obviňuje místní úředníky, že brání lidem v přístupu na pozemky. Úředníci chtějí mít dohled nad farmařením a inkasovat zisky, tvrdí. Podle aktivního člena místní komunity Owaly si však místní zemědělci naopak stěžují, že když se pokusili na pozemcích pěstovat plodiny, firma jim v tom buď zabránila, nebo kukuřici a rýži nechala vytrhat ze země buldozerem. Burgess tato obvinění odmítá. Dobrat se merita věci je pro nezasvěceného člověka velmi obtížné.
Burgess tvrdí, že v celku firma Dominion přispěla ke zlepšení života Keňanů. „Nesouhlasím s tím, když lidé říkají, že musím uchovat místní kulturu. Pokud ji uchovám, lidé budou hladovět a nebude, co uchovávat.“ Bagatelizuje význam toho, že půda původně využívaná pro samozásobitelské zemědělství byla monopolizována společností Dominion. Farmy, jež sousedí s pozemky jeho firmy, nejsou podle Burgesse v podstatě nic jiného než ,neúrodné zahrádky‘. Burgess tvrdí, že většina pozemků, jež jeho firma v současné době obdělává, nebyla v minulosti vůbec využívána. „Nikdo tady nebyl,“ shrnuje.
Burgess uvádí, že společnost Dominion zaměstnává 700 místních lidí na nejrůznějších pozicích. Vesničané ani s tímto tvrzením nesouhlasí. Owala říká, že v roce 2003 společnost dala práci 200 lidem, kteří pleli pozemky a plašili ptactvo. Jakmile byl zemědělský podnik více mechanizován, práce ubylo, uvádí nejen Owala, ale i další místní obyvatelé.
Během více než třídenní návštěvy v této oblasti autorka článku zaznamenala asi 40 žen pracujících po celou denní dobu na rýžových polích firmy Dominion. Tři muži obsluhovali traktor. Několik oslovených žen uvedlo, že si vydělají méně než 200 šilinků za den, což jsou v přepočtu asi tři dolary. Z obavy ze ztráty zaměstnání však odmítly uvést svá jména.

Ničivé následky povodně Na přítomnost firmy Dominion si stěžují i někteří ze zemědělců, kterým jejich půda zůstala. Odindo, zemědělec z okresu Bondo, je neformálním vůdcem místní komunity. Zatímco se kuřata a kozy potulují po zabláceném dvorku u čistě nabíleného domku, vysvětluje, že místní zemědělci mají strach z toho, že firma Dominion časem přinutí mnohé z nich, aby si hledali práci v Nairobi – což je osud, kterého se všichni děsí. „Jak po nich někdo může chtít, aby zničehonic změnili celý svůj život?“
Odindo říká, že v období vytrvalých dešťů v roce 2007 zničily většinu úrody záplavy, z nichž činí zodpovědnou nedalekou přehradu postavenou firmou Dominion. Ukazuje pomačkané fotografie, na nichž je vidět takřka zcela zaplavená farma. „Nikdy předtím jsme takovou záplavu neviděli,“ říká. Přes tisíc domů bylo zničeno a některé voda odnesla úplně, dodává.
Jackson Oware, jenž bydlí opodál, umístil malé značky na místa, kde předtím stálo jeho pět hliněných domků, než je zničila povodeň. „Netušíme, kde máme zasít, protože všechno může zase spláchnout voda,“ říká Oware.
Burgess tvrdí, že škody způsobila prudká bouře. „Neneseme za tyto povodně žádnou odpovědnost,“ dodává. „Zdejší lidé jen potřebují někoho obvinit.“
Domorodci mluví i o jiných obavách. Říkají, že od té doby, co přišla firma Dominion, je v pitné vodě z řeky Yala cítit pachuť kovu, kterou přisuzují hnojivům používaným touto firmou. Odindo se zmiňuje o tom, že některá zvířata onemocněla kvůli rozprašování pesticidů. „Každé domácnosti uhynula kráva nebo koza,“ říká.
Skupina ActionAid International, jež bojuje proti chudobě, financovala letos v dubnu analýzu půdy a vody, z níž vyplývá, že by lidé vodu z řeky Yala pít neměli. Obavy vyvolala přítomnost dieldrinu, což je perzistentní organická látka obsažená v některých pesticidech. Tato látka je spojována s rizikem vzniku rakoviny prsu a s Parkinsonovou chorobou. Agentura pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) zakázala používání dieldrinu v USA v roce 1987.
Burgess odmítá, že by firma Dominion používala v Keni jakékoli pesticidy. Práškovací letadla, přelétávající nad pozemky firmy Dominion, rozstřikují pouze dusíkatá hnojiva a herbicidy – jež nejsou zdraví škodlivé, dodává.
Grahame Vetch, který pracoval v letech 2004 až 2007 jako manažer společnosti Dominion v Keni, tvrzení svého bývalého zaměstnavatele vyvrací. Vetch, jenž byl podle Burgesse odvolán kvůli špatnému řízení firmy, si založil vlastní společnost zabývající se rozvojem pozemků v přilehlé oblasti. Tvrdí, že firma Dominion používala pesticidy v boji proti škůdcům zemědělských plodin, například proti snovači rudozobému (Quelea quelea).
Dozor nad dodržováním zákonem stanovených norem v oblasti životního prostředí je v Keni slabý. Selalah Okothová, vedoucí okresní pobočky keňského Národního úřadu pro správu životního prostředí v Bondu, uvádí, že od roku 2004, kdy nastoupila do své pozice, neposuzovala kvalitu půdy ani vody. Okothová se odvolává na nedostatek prostředků. Zároveň se však netají obavami, že společnost Dominion znečišťuje životní prostředí škodlivými látkami.
Burgess je jejím postojem konsternován. „Když se pokusíte těm lidem pomoci,“ říká, „jediné, čeho se dočkáte, jsou stížnosti.“ Tvrdí, že se jeho firma snaží podporovat takové zemědělství, jež přinese práci a investice. Hodně mluví o své duchovní motivaci. Za hlavní budovou firmy Dominion stojí velký bílý kříž. Burgess říká, že jej sem umístil poté, co mu vůdci komunity sdělili, že na části jeho pozemků se provozovalo čarodějnictví.
Za dobré přátelské vztahy se americký manažer modlil i v místních svatostáncích. To se však v mnoha případech minulo účinkem. „Burgess přišel do mého sboru a prohlásil, že dostatečně neznáme Krista. Že když budeme vše dělat správně, bude se nám žít lépe,“ říká Odindo. „No a teď jsme ještě chudší.“

Tento článek vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací Mezinárodní zpravodajský projekt (internationalreportingproject.com), jež přiděluje granty americkým novinářům.

Box: BUSINESSEXCHANGE Grain sleduje Afriku Závod o získání lukrativních afrických zemědělských pozemků nabírá na rychlosti. Nezisková organizace Grain si však udržuje přehled. Organizace se sídlem v Římě shromažďuje domácí i zahraniční zprávy a tisková vyjádření a neustále aktualizuje přehled o transakcích se zemědělskou půdou. Internetové stránky této organizace si kladou za cíl zlepšit všeobecné povědomí o rozsáhlých zemědělských pozemcích, jež si cizinci pronajímají v Africe, Latinské Americe a dalších částech rozvojového světa.
Více informací o činnosti organizace Grain naleznete na http://bx.businessweek.com/industrial-agriculture/reference

Praporek:
„Bůh má s každým člověkem svůj záměr, řekl jsem si, že snad právě toto by mohla být součást Jeho záměru se mnou,“ říká Calvin Burgess o svém byznysu v Africe.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče