Krteček navzdory Číně

31. května 2012, 13:34 - Jakub Křešnička
31. května 2012, 13:34

Poslední továrna na dřevěné hračky v Evropě vzdoruje čínské velkovýrobě. Pomáhá rostoucí sebedůvěra českých zákazníků

Rozlehlý areál továrny na dřevěné hračky Detoa působí monumentálně a ročně se o tom přesvědčí tisíce turistů, kteří jezdí na vlastní oči sledovat třeba i to, jak se z obyčejného špalku stane oblíbený krteček. „Jsme jednou z mála zemí, kde má vlastní postavička větší úspěch než figurky Walta Disneyho,“ říká Jaroslav Zeman, majitel a jednatel firmy a jeden z regionálních vítězů letošního ročníku soutěže Podnikatel roku.
V jeho kanceláři, přeplněné různými oceněními, na člověka díky prostředí jako vystřiženému z prvorepublikových filmů doslova dýchá historie firmy založené před více než sto lety. Zároveň je ovšem patrný do budoucna namířený optimismus majitele společnosti, která roste i v krizových letech a jíž se investice do rozvoje vracejí překvapivě rychle. Moc přitom nechybělo a areál továrny se mohl ocitnout v přehledu opuštěných brownfieldů hledajících nové využití.

Budoucnost je hračka

Továrna založená v roce 1908 a za první republiky zaměstnávající přes 1300 lidí se po druhé světové válce dostala pod státní správu. Tradiční výroba hraček a dřevěné bižuterie se více zaměřila na klavírní a pianinové mechaniky, které se objevují v nástrojích Petrof, Förster, Scholze a dalších. Když po revoluci došlo na privatizaci, vedení firmy plánovalo prodat společnost německé konkurenci. Tím by Detoa, tehdy ještě pod názvem TOFA, přišla nejen o vlastní vedení, ale i o odbyt a vývoj. Naštěstí tehdy přišel s konkurenčním návrhem Jaroslav Zeman, který v továrně pracoval už od roku 1984. Uspěl, firma zůstala v českých rukou a od roku 1992 nese i své aktuální jméno. Ještě v devadesátých letech se stále spoléhala na výrobu klavírních mechanik. Tu ale zválcovala silná konkurence z Číny.
„Ještě před deseti lety tvořily mechaniky 70 procent tržeb, vyrábělo se jich okolo patnácti tisíc kusů. Teď je to zhruba desetkrát méně,“ říká Zeman.
Na tržbách, které se loni pohybovaly okolo 90 milionů korun, se dříve stěžejní výroba podílí už jen zhruba dvanácti procenty. Další necelá pětina obratu odpovídá tradiční produkci perel a bižuterie. Zbylé dvě třetiny představuje sázka společnosti na dětského zákazníka, výrobu dřevěných hraček. Jejich popularitu dokazuje nadšení jasně viditelné na návštěvnících v „krtečkově porodnici“ – prostoru, kde v kartonech od vajec zasychají čerstvě nabarvené stále populárnější postavičky z kresleného seriálu.
Podíl výroby hraček na obratu pořád roste, i když cílová skupina má i kvůli elektronickým hračkám, počítačům a herním konzolím stále nižší věk. Není to jen záležitostí exportu, který představuje zhruba 70 procent. Čím dál většího významu pro firmu nabývá i český zákazník.

Poslední mohykán

Sázka na hračky ovšem nebyla tak zřetelnou výhodou, jak by se nyní mohlo zdát. Této oblasti již nějaký čas dominuje čínská velkovýroba. Detoa je ovšem příkladem úspěšného vzdoru a mohla by posloužit jako vzpruha pro české sebevědomí. > Poslední konkurence v Německu totiž před několika lety zbankrotovala, takže Detoa zůstává posledním mohykánem v tovární výrobě hraček v Evropě.
Německo je ale pořád jedním z hlavních zahraničních trhů Detoy, podobně populární je i ve Švýcarsku a firma dál vyváží třeba do USA, ale i Ázerbájdžánu nebo Japonska. „Možná je zvláštní, že tam naše hračky hodně kupují ženy mezi 30 a 40 lety. Pořizují si je pro sebe podobně jako upomínkové předměty v obchodech typu české Manufaktury, kde si hodně vyhrají i s balením sortimentu,“ přibližuje Zeman s tím, že v případě Japonska po ničivé vlně tsunami už export není takový, jako býval. Naštěstí se ale země znovu dostává do kondice.
V době, kdy se Evropa stále nemůže zbavit zaklínadla ekonomické krize a většina vývozců si stěžuje na problémy s exportem, našla Detoa štěstí v tuzemsku. Zájem českých zákazníků se začal zvyšovat a roste stále rychleji. Ještě v 90. letech tady byla hlavním měřítkem nákupu cena. Teď už je ale hodně vidět zvyšující se životní úroveň. Lidé si více vybírají, zajímá je kvalita, nechtějí pro děti nějaké levné šunty, z jejichž barviva by se mohly otrávit,“ popisuje jednatel Detoy. Možná i kvůli takové imagi se hračky z Jizerských hor k zákazníkům dostávají z dražších hračkáren. Cestou diskontů Detoa jít nechce, takže se její výrobky dají najít například v prodejnách typu Sparkys, Pompo nebo Manufaktura.

Bitva s Čínou

Asijská konkurence si ale našla cestu i ke kopírování hraček z Detoy a jejich masové produkci se dá těžko vyrovnat.
„V podstatě jim neustále utíkáme. Přicházíme každou chvíli s něčím novým. Oproti jejich velkoprodukci, která musí zhruba šest týdnů cestovat v kontejnerch, než se dostane do obchodů, vyrábíme kvalitněji a hlavně menší objem, který se k zákazníkovi může dostat do pěti týdnů,“ přibližuje Zeman s tím, že drtivý nátlak čínské konkurence nevydrží věčně. „Už je tam velmi bohatá vrstva, která předběhne i boháče z USA. Prostředí se podobá Spojeným státům zhruba 30. let minulého století. Teď je otázkou, jak rychle se vzmůže střední třída, což zamává s levnou pracovní silou, jednou z jejich hlavních konkurenčních výhod,“ míní.
Podstatně déle než pět týdnů ale trvá kompletní proces, než se z dřevěných klád stane krteček nebo třeba populární „skládací“ žirafa. Započítá-li se zpracování dovezeného dřeva včetně složitého vysušování, zabere výroba i dva a půl roku. Stejně komplikovaný je i vývoj nových hraček. Nejlepším designérem jsou podle Zemana „odbyťačky“, které navrhují nové typy do výroby podle požadavků a nápadů odběratelů. Jeho firma proto nezaměstnává „designéra s diplomem“. Prý nebyl dostatečně pracovitý. Majitel továrny si to může dovolit říci, každoročně zaměstnává nejen v nejvýznamnější sezoně od července do listopadu padesátku studentů. Od brigády se mohou propracovat i k trvalému zaměstnání. „Ze škol ale u nás vycházejí v podstatě polotovary. Až v praxi zjistí, co to je tvrdá práce. Když studenta zaměstnáte od začátku, to, co do něj investujete, se vám začne vracet nejdříve po třech letech a zpátky to dostanete tak za pět let,“ vysvětluje Zeman.
I se zkušenými zaměstnanci trvá zhruba dva roky, než se z návrhu stane hotová hračka připravená na pulty obchodů. Musí se vyrobit hrubý prototyp, který se dále vyvíjí. Definitivně domyšlený produkt pak musí projít náročnými testy a certifikacemi. Proto se už zhruba od podzimu loňského roku pracuje na nových modelech hraček, které budou připraveny na sezonu 2013.

Výlet do továrny

Zajímavé je, že v továrně se leckdy pracuje na původních strojích. Některé soustruhy jsou i z 30. let, ani proces barvení jednotlivých dílků se prakticky nezměnil. „Nové trendy samozřejmě sledujeme. Ale stroje, které mohou stát i milion a půl, se nám při pomyšlení na poměr ceny a výkonu nevyplatí pořizovat. A různé laserové technologie se nám do výroby prostě nehodí,“ říká Zeman.
Možná i z toho důvodu se zrodil nápad udělat z továrny turistickou atrakci. Dříve sporadické exkurze se v roce 2010 rozhojnily a zájem lidí, kteří se na zrod hraček jezdí dívat, překvapil i nadšence z továrny. „Čekali jsme zájem zhruba ve stovkách. Hned během prvního roku ale přijelo 5000 lidí, letos to vypadá na 35 tisíc návštěvníků. Zájem je tak vysoký, že občas expozicí v několika výpravách prochází i 120 lidí najednou,“ září jednatel Detoy.
K exkurzím přibylo i muzeum hraček, zdvojnásobil se tovární obchod. Vyrostly tu také kreativní dílny pro děti s rodiči, kde si zájemci mohou vytvořit vlastní dřevěné hračky. To všechno si vyžádalo investici zhruba dvou milionů korun. Ačkoli firma obohatila možnosti pro turistický ruch v celé oblasti, překvapivě neuspěla se žádostí o dotaci v Regionálním operačním programu. Investovala tedy vlastní peníze, které se ale díky velkému úspěchu rychle vrací. A znovu se investuje. „Zhruba v dubnu otevřeme kavárnu, odkud budou moci rodiče v klidu pozorovat děti hrající si v kreativních dílnách. Chceme rozšířit expozice a udělat nové okruhy. Pak máme v plánu směřovat k rozvoji nedalekého lyžařského areálu,“ přibližuje budoucí plány Zeman.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče