Kroužecký nabízí 17 miliard

11. listopadu 2009, 15:57 - Pavel Matocha
11. listopadu 2009, 15:57

Od minoritního akcionáře přišla vysoká nabídka na odkup 70procentního podílu firmy

Radikální změnou vlastnických vztahů mohou příští rok projít nejen mostecké, ale i sokolovské uhelné doly. Podle informací týdeníku EURO chce totiž 30procentní akcionář Sokolovské uhelné Jan Kroužecký od zbylých dvou akcionářů odkoupit jejich podíly, za něž jim nabídl překvapivě vysokou cenu. Za 70 procent Sokolovské uhelné je připraven zaplatit 17 miliard korun. Danou cenu by mu profinancoval finanční investor, s nímž uzavřel partnerství.
Kromě této nabídky na odkup přinesly uplynulé měsíce v souboji o sokolovské uhlí ještě dva nové momenty. Kroužecký podal na své společníky Františka Štěpánka a Jaroslava Rokose a jejich spolupracovníka Karla Krištofa trestní oznámení, vedle toho vyhrál u odvolacího soudu spor v otázce povinnosti uložit akcie do soudní úschovy.

Více než dvojnásobná nabídka Štěpánek a Rokos, kteří společně vlastní 70 procent Sokolovské uhelné, se již čtyři roky snaží zbavit svého společníka (Kroužeckého). Souboj těchto uhlobaronů popisoval týdeník EURO již dříve (EURO 12/2009), proto jen stručně připomeňme, že nabídku na odkup Kroužeckého akcií postupně zvyšovali z 200 milionů korun na tři miliardy, což kombinovali s více či méně vybíravým nátlakem. Kroužecký to odmítal a nyní „hodil společníkům rukavici“. Rokosovi nabídl, že od něj jeho 30procentní podíl odkoupí za 7,5 miliardy, a Štěpánkovi za 40 procent akcií nabídl deset miliard korun.
Dopis s návrhem na řešení akcionářské situace v Sokolovské uhelné s nabídkou na odkoupení akcií poslal Kroužecký zbylým dvěma sokolovským uhlobaronům a jejich manželkám na konci září. Deset a sedm a půl miliardy korun nabízí jako minimum s tím, že pokud nezávislá mezinárodní auditorská firma nebo odborný znalecký ústav ocení tyto podíly vyšší hodnotou, tak zaplatí i onu vyšší cenu.
„Ano, tuto nabídku jsem oběma pánům dal. Akcionářské vztahy v Sokolovské uhelné jsou dlouhodobě velmi problematické, a tak jsem jim jako řešení navrhl, že buď připustí mou přímou účast na řízení a kontrole společnosti, anebo že mi mohou akcie prodat. Nabízím jim díky svému finančnímu partnerovi férovou cenu, a nikoli jen nepoctivý zlomek skutečně hodnoty, což dlouhodobě nabízeli oni mně,“ řekl Kroužecký.

Nula z půl miliardy Neshody mezi akcionáři začaly hned po skončení privatizace Sokolovské uhelné v roce 2005. Kroužecký byl odvolán z představenstva i z managementu. Přestože byl stále 30procentním akcionářem společnosti, druzí dva majitelé mu neschválili žádného reprezentanta do jejích orgánů. Brzy se ukázalo, že šlo nejen o způsob, jak menšinového akcionáře zcela odříznout od možnosti provoz firmy alespoň účinně kontrolovat, pokud se kvůli neshodám s druhými dvěma nemohl podílet na jejím řízení, ale i jak si na jeho úkor vyplácet ze společnosti nemalé peníze.
„Od léta 2005 do současné doby se snažíte získat mých 30 procent akcií Sokolovské uhelné, právní nástupce (SUPN). K tomuto účelu jste použili řadu nástrojů, včetně nepoctivé a nátlakové nabídky na koupi mých akcií za částku 200 milionů Kč z podzimu 2005, následného odvolání mé osoby z představenstva SUPN, pokusu o zvýšení základního kapitálu SUPN o tři miliardy Kč v březnu 2006, skrytého rozdělování zisku SUPN prostřednictvím vyplácení tantiém a odměn orgánům SUPN ve výši přesahující za dané období 500 milionů Kč, podání zcela neopodstatněné žaloby na nahrazení projevu vůle v roce 2008, používání falzifikovaných listinných důkazů v tomto řízení, využívání ,služeb‘ pana Karla Krištofa pro vytvoření nátlaku na mou osobu a jeho podání zcela neopodstatněné žaloby na náhradu fiktivní škody, podání nátlakového a vyhrožujícího návrhu na smír pana Karla Krištofa z května 2009 a neposkytování informací o obchodní činnosti SUPN,“ sumarizoval Kroužecký v dopise svým společníkům. Od privatizace Sokolovské uhelné těmito třemi muži neobdržel Kroužecký jako 30procentní akcionář ze společnosti v podobě dividend nebo tantiém nebo jiných prebend souvisejících s jeho akcionářským podílem ani korunu, ačkoli Štěpánek a Rokos již stihli rozdělit ve prospěch svůj a sobě loajálních lidí na tantiémách a na dalších odměnách představenstvu a dozorčí radě přes půl miliardy korun.
František Štěpánek ani Jaroslav Rokos však na dopis s nabídkou odkupu neodpověděli a nereagovali ani na otázky týdeníku EURO.

Zrušené předběžné opatření Trestní oznámení pro podezření ze spojení za účelem vydírání podal v létě Kroužecký na své společníky Štěpánka a Rokose a na jejich zástupce Krištofa. Toto trestní oznámení nyní prošetřuje Krajské ředitelství západočeského kraje Policie ČR, kam doputovalo 9. října přes Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality.
Trestní oznámení vychází zejména ze dvou dopisů, jež Kroužeckému poslali Krištof, Štěpánek a Rokos v květnu a v červnu letošního roku. V těchto dopisech nabízeli Kroužeckému smírné řešení jejich sporu stylem – uzavři s námi smír dle našich podmínek, nebo budeš litovat.
V jiném sporu se Štěpánek s Rokosem u soudu domáhají, aby svým rozhodnutím „nahradil projev vůle Jana Kroužeckého“ prodat jim akcie. Kroužecký sice podle svých slov nikdy takovou vůli neměl, ale druzí dva ji údajně vyčetli z jeho jednání. Vycházejí z toho, že Kroužecký uzavřel strategické spojenectví s finančním investorem (zahraniční firmou, za níž pravděpodobně stojí Pavel Tykač) a že svému právníkovi udělil širokou plnou moc, v níž ho zplnomocňoval mimo jiné k úkonům vedoucím k převodu jeho akcií. Štěpánek s Rokosem se odkazují na akcionářskou smlouvu, podle které mají na Kroužeckého podíl předkupní právo dle jasně stanovitelné ceny. Kroužecký tuto konstrukci odmítl.
„Akcie jim, ani nikomu jinému prodat nechci, celý návrh na nahrazení projevu vůle je nesmyslný. Přece mě nikdo nemůže nutit, abych prodal akcie Sokolovské uhelné, když je prodávat nehodlám. Zajímavý je na celé věci jeden detail, který zatím bohužel nikdo nezkoumal. Pánové Štěpánek s Rokosem předložili soudu jako důkaz zfalšované smlouvy s pravděpodobně padělanými podpisy!“ tvrdí Jan Kroužecký.
Plzeňský soud vydal v červnu předběžné opatření, podle kterého měl Kroužecký předat soudu do úschovy své akcie SUPN. Na konci srpna ale Kroužecký uspěl s odvoláním u Vrchního soudu v Praze, jenž zrušil absurdní verdikt plzeňského soudu o předběžném opatření.
Štěpánek s Rokosem na e-maily ohledně trestního oznámení a verdiktu Vrchního soudu neodpověděli a ani Karel Krištof se s týdeníkem EURO nesešel.

*
VÝVOJ
Pokračování bitvy o Sokolov**
- Kroužecký nabídl Štěpánkovi a Rokosovi odkoupení jejich podílů Sokolovské uhelné za minimálně 17 miliard Kč
- Kroužecký podal na Štěpánka, Rokose a Krištofa trestní oznámení pro spolčení za účelem vydírání
- Vrchní soud zrušil předběžné opatření, podle kterého měl dát Kroužecký akcie Sokolovské uhelné do soudní úschovy

SOUVISLOSTI Sokolovská uhelná ročně vytěží zhruba devět milionů tun hnědého uhlí a vyrobí 3500 GWh elektrické energie a 2300 TJ tepla, jímž zásobuje Karlovy Vary a okolí. Jejími vlastníky jsou František Štěpánek (40 procent akcií), Jaroslav Rokos (30 procent) a Jan Kroužecký (30 procent). První dva jmenovaní vedou s třetím společníkem již několik let otevřenou válku. Kroužecký získal finančního partnera, za nímž stojí pravděpodobně Pavel Tykač.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče