Krizová jistota

27. listopadu 2008, 14:46 - Vadim Fojtík
27. listopadu 2008, 14:46

Energetické firmy utlumí výstavbu nových elektráren

Pokles poptávky po elektřině, utlumení investic do nových elektráren a takřka nulová aktivita firem v oblasti fúzí a akvizic. Takové jsou zřejmě nejmarkantnější důsledky světové ekonomické krize pro českou a evropskou energetiku. Vyplývá to z prvního cyklu diskusních setkání s názvem EURO Business Brunch, který uspořádalo vydavatelství Euronews. Hlavním tématem setkání zástupců předních českých energetických firem, byznysmenů a odborníků byl vývoj na světových finančních trzích a jeho dopad na energetiku. Patronem akce, která proběhla 21. listopadu v hotelu Mandarin Oriental Prague, byla společnost Deloitte CR, generálním partnerem firma Renomia a partnerem společnost ČEPS.

Útlum investic „Na bedrech energetiky spočívá plno zátěží a teď k nim přibyla další, světová ekonomická krize,“ povzdechl si na zmíněné akci obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. Je přesvědčen, že energetické firmy nečeká v následujících letech dobré období, alespoň co se týká nových investic. Kvůli krizi se totiž energetickým firmám zhoršil přístup k penězům. Banky jsou obezřetnější při financování výstavby nových zdrojů a pokud jsou ochotny půjčit, tak za horších podmínek než v minulosti. „Region střední a východní Evropy přitom potřebuje investice do obnovy energetických zdrojů, především do nových elektráren,“ tvrdí Svoboda. Současně zmínil i další problém. Evropská unie tlačí energetické firmy do situace, aby při budování nových zdrojů používaly nejmodernější technologie s nejvyšší efektivností výroby a co nejmenší produkcí látek, které zatěžují životní prostředí, tedy především emisí. Jenže takové technologie jsou drahé a jejich ceny v nejbližších letech určitě neklesnou, protože v tomto oboru převažuje poptávka nad nabídkou. Investorům v energetice navíc ztěžuje situaci tlak unie na snižování objemu vypouštěných emisí. Doposud Brusel jednotlivým členským státům rozdělil zdarma určité množství emisních povolenek. „Pokud ale dojde k tomu, že se od roku 2013 začne obchodovat s emisními povolenkami formou aukce, do které navíc unie zabuduje i jejich umělý nedostatek (má být zhruba dvaceti- až třicetiprocentní), bude to pro investory velice demotivující,“ tvrdí Svoboda. Rovněž upozornil, že je možné si jen stěží představit, že by si s drahými technologiemi za takové situace vydělali nejen na drahé palivo a drahé emisní povolenky, ale a i na celou investici. „Většina investorů si za tohoto stavu nedovolí do nových zdrojů investovat,“ je přesvědčen Svoboda. Co z toho vyplývá? Ve spojení s povolenkami, cenami paliv, technologiemi a za zhoršené ochoty bank půjčovat si budování nových zdrojů mohou dovolit jen velké energetické firmy. To je přesný opak toho, o co se Evropská unie snaží. Tedy aby v oblasti výroby a obchodování s elektřinou působilo co možná nejvíce podnikatelských subjektů, které vytvoří ostré konkurenční prostředí a s tím i velký tlak na ceny energií. „Otázkou zůstává, zda by unie neměla přehodnotit některé své záměry v oblasti energetiky,“ upozornil obchodní ředitel ČEZ.

Zájem klesá Další z řečníků, Josef Kotrba, partner společnosti Deloitte CR, upozornil, že elektroenergetika je pro investory relativně stabilním a bezpečným oborem. O tom svědčí i to, že akcie energetických firem na světových burzách dlouho odolávaly všeobecné hysterii a začaly oslabovat jako jedny z posledních. I v tomto oboru se však již naplno projevily dopady ekonomické krize. „Citelně klesla aktivita firem v oblasti fúzí a akvizic v energetice,“ tvrdí Kotrba. V období před propuknutím krize, tedy do letošního září, se v oboru uskutečnilo každý měsíc v průměru zhruba deset akvizic či fúzí ve Střední a Východní Evropě. Současná situace je o poznání horší. V září, říjnu a listopadu jsou to dvě, maximálně čtyři transakce měsíčně. „Takový je dopad ekonomické krize; okamžitý šok investorů a současně nedostupnost úvěrů,“ uvedl Kotrba faktory, které situaci ovlivňují nejvíce. Dále upozornil, že utlumení reálné ekonomiky bude mít dopad i v podobě spotřeby elektřiny. „Růst poptávky je minulostí, lze výhledově počítat s její stagnací, případně i mírným poklesem,“ vysvětlil Kotrba. I tak mohou investoři považovat energetiku za stabilní sektor. Samozřejmě, pokud klesne reálná ekonomika o dvě procenta, o stejné množství se sníží i spotřeba elektřiny. „Dlouhodobá spotřeba, jako jsou automobily či nákup ledniček, však má pákový efekt; pokud klesne ekonomika o dvě procenta, klesne spotřeba těchto výrobků o deset a více procent. I na tomto příkladu je patrné, že energetika je pro investory relativně stabilním sektorem,“ zdůraznil Kotrba.
Jenže otázkou je, kdo si takové investice bude moci dovolit. Menší investoři totiž jen těžko na nákup energetických firem seženou potřebné finance. V posledních měsících ovlivněných krizí se navíc zásadně změnily důvody, proč investoři prodávají své podíly v energetických společnostech. V období před krizí byl prodej motivován především vysokými zisky. Nyní budou majitelé svá aktiva prodávat spíše kvůli tomu, že nebudou mít dost prostředků na další investice.

Z krize se dostaneme Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner je přesvědčen, že se česká a evropská ekonomika, a tedy i energetika, dříve či později z krize opět vzpamatují. „Stejně jako je jisté, že do krize spadneme, je jisté i to, že se z ní vzpamatujeme,“ tvrdí Římanův náměstek. Ten se však zároveň obává, zda opatření, která jednotlivé ekonomiky zavádějí v reakci na krizi, jsou adekvátní současné situaci. „Existuje reálné nebezpečí, že vznikne všeobecná hysterie a ochranářská opatření nebudou adekvátní,“ domnívá se Hüner. Nynější situaci přirovnal k výchově dítěte, u kterého rodiče zjistí, že krade. Namísto toho, aby potomek hned po první krádeži dostal za vyučenou, dovolí mu beztrestně krást dál. Poté, co dítěti začne hrozit vězení, rodiče raději zaplatí kauce a advokáty. „Myslím, že tato paralela je zřetelná. Je zodpovědností politiků, jak hluboko nechají ekonomiky klesnout, aby ztráty z pádu a následné poučení byly adekvátní budoucímu přínosu a vstupu do růstové fáze,“ vysvětlil. Současně ale upozornil, že by se těžko politicky ustálo nechat českou ekonomiku padnout s tím, že jde o součást výchovy. „Zvlášť za situace, kdy se míchá politika s ekonomikou a kdy největší světové ekonomiky začínají zavádět ochranářská opatření, se nemůžeme chovat jinak,“ je přesvědčen Hüner. Římanův náměstek ale současně tvrdí, že Česko má jednu zásadní výhodu. Ekonomika země je menší a jsme poučeni některými chybami z historie. „Tudíž dopad krize zřejmě nebude tak velký. I proto je možná přístup vlády opatrný k dalším regulačním, dotačním a podobným krokům. Aktuálně se pohybujeme na velmi tenké ploše, nikdo přesně neví, jaký bude další vývoj. Najít správná řešení je i otázkou intuice, politické senzibility a schopností vzdorovat nátlakům typu Crystalex, tedy zda nechat firmu padnout či nikoli,“ dodal Hüner.

Praporek:
Evropská unie tlačí energetické firmy k tomu, aby při budování nových zdrojů používaly nejmodernější technologie s nejvyšší efektivností výroby a co nejmenší produkcí látek zatěžujících životní prostředí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče