Krizi zatím zvládáme dobře

29. července 2009, 19:40 - Karel Zaoral
29. července 2009, 19:40

Rizika mohou plynout z rozdílu v regulacích v Evropě a Americe, ...

Celý podtitul: Rizika mohou plynout z rozdílu v regulacích v Evropě a Americe, říká výkonný ředitel České bankovní asociace

Český bankovní sektor prošel finanční krizí i jejím následným přelivem do reálné ekonomiky vcelku příkladným způsobem. Nicméně „krize ještě neskončila. Pro nejbližší dobu vše závisí na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika. Máme určité signály, že nastává zlepšení, avšak to může být pouze krátkodobé a situace se ještě může zhoršit“, varuje v rozhovoru pro týdeník EURO výkonný ředitel České bankovní asociace Josef Tauber.

EURO: Část světa hlásí pozitivní vývoj, avšak Česko zřejmě svého dna ještě nedosáhlo. Jaký vývoj očekáváte? TAUBER: Lze pozorovat, že Čína se poměrně rychle zvedá. Stejně tak americké burzy se pohnuly směrem nahoru, což je pozitivní. Jenže pokud jde o Českou republiku, dnešní zprávy říkají, že ministerstvo financí přijde s ještě pesimističtějším výhledem poklesu. Jako exportní ekonomika jsme v závěsu za našimi cílovými trhy, takže u nás je to pouze posun v čase. Je také otázkou, zdali tam, kde se nyní děje něco pozitivního, jde skutečně o zlepšení situace, nebo jen o dočasný pohyb.

EURO: Každopádně bankovní sektor u nás se jeví jako podstatně zdravější než zbytek ekonomiky… TAUBER: Je pravda, že u nás je v tomhle ohledu hluboký klid. S obavami jsme sledovali dění v bankovních sektorech u našich blízkých i vzdálenějších kolegů. Náš domácí trh přijal sdělení guvernéra České národní banky, že sice jsme zasaženi krizí, ale z hlediska finančního systému jsme to celé doposud prožili ve vynikajících pozicích.

EURO: Velkým bankám však narůstá objem bilance vůči kapitálu. To někteří investoři nevidí jako zcela pozitivní. Jaký je váš názor? TAUBER: Ukazatel, o kterém hovoříte, tedy leverage ratio, nemá žádnou vypovídací hodnotu, protože není rizikově vážený. Tento pohled na bankovní sektor odmítáme docela programově a jednoznačně, protože vůbec nevysvětluje skutečnou rizikovou situaci banky. Omezuje se jen na popis nárůstu čísel, který může vzniknout z jakýchkoli příčin. Už jen tím, že si s někým navzájem vyměníte depozitum, tuto hodnotu zvětšíte. Samozřejmě to také znamená, že touto výměnou vstupujete do rizika – jenže bez vážení rizika nepoznáte o stavu banky vůbec nic.

EURO: Leverage ratio tedy nemá žádnou vypovídací hodnotu? TAUBER: Je to určitá forma kritiky systému Basel II a já si myslím, že kritizovat Basel II touto cestou je mírně řečeno předčasné. Tento systém jednak není dostatečně dlouho platný a nebyla možnost jej doposud důkladně ověřit. Navíc Basel II spočívá v tom, že se poměrně sofistikovaným způsobem vážou rizika v bankách tak, aby se poznalo, jakým hrozbám je ta či ona instituce vystavena. Jestliže je tedy u českých bank kapitálová přiměřenost nad deseti procenty, jsem přesvědčen, že vybavenost kapitálem je naprosto v pořádku, i když složení kapitálu Tier 1 a Tier 2 se někomu může zdát takové nebo makové. Podle mého názoru je kapitálová přiměřenost v České republice jednou z nejlepších v Evropě.

EURO: Nepřipadá vám zajímavé pozorovat, jak Západ opakuje naše chyby v podobě Konsolidační agentury či Bad Bank? TAUBER: Jistě. Mě přitom vždycky napadne, že by se nás mohli zeptat, jak na to. Na druhé straně, když vznikala Konsolidační agentura a řešily se problémy třeba ČSOB, která byla výrazně ovlivněná ještě plánovanou ekonomikou, měli jsme poradce ze Západu, takže nic tak originálního jsme nevymysleli. Pravda ale je, že nejčerstvější zkušenosti v tomto směru máme právě my.

EURO: Stejně tak kontroverzně vyznívá zpráva o tom, že americké banky si vymohly oceňování rizikovosti svých produktů a operací vlastními interními mechanismy, bez účasti nezávislého auditora. Obáváte se možných následků? TAUBER: Ano, Pandořina skříňka se bohužel zase otevřela. Otázkou však je, jakou filozofii do toho bankéři vloží.

EURO: To už je možná vidět na překvapivě dobrých výsledcích z prvního a druhého čtvrtletí, které de facto nastartovaly zmiňovaný růst amerických trhů. Nepodezíráte Američany, že na popis výsledků vzali příliš růžové pero? TAUBER: K tomu nemohu nic říct, protože tam nevidím. Obecně to ale už není o systému, je bohužel nutné posuzovat dění od banky k bance. Pokud se někdo rozhodne, že nebude ukazovat úplně všechno, nebude konzervativní při oceňování pozic, a řekne, že teď je špatná doba a každý mi odpustí podhodnocení rizika, je to určitě špatně. Z naší praxe uvedu, že o oprávkách, to znamená o konkrétní aktivní pozici, jsme dříve vždy dlouze diskutovali s auditorem. Výsledkem byla dohoda, kolika přesnými procenty to zoprávkovat. Nebylo to standardizované jako dnes v Čechách na nulu, dvacet procent, padesát procent nebo sto procent, byla to různá čísla v celé škále od nuly do sta. Auditor byl ale kvalifikovaný, odpovědný a měl silný názor, a pouze proto bylo možné přistupovat ke každé pozici konkrétně. To souvisí s další věcí. Mám-li na to být dostatečně silný, abych konzervativně oprávkoval, dělám to raději víc než míň.

EURO: Tím se však snižuje zisk banky. TAUBER: Ano. Ale pokud jsem konzervativní a vytvářím větší oprávky, než jsou objektivně nutné a než oceňuje trh, vytvářím tiché rezervy. Ty by mimochodem neměly nakonec skončit úplně jednoznačně v zisku pro akcionáře, spíše ve fondu pro krytí ztrát z období, jaké máme dnes. To taktéž úzce souvisí s hledáním anticyklických regulačních nástrojů, které fungují v období růstu a nutí banku dělat větší rezervy.

EURO: V Evropě se rodí poměrně tuhá regulace, Amerika si opět půjde dál po svém. Tento bipól vytváří potenciál pro stejnou činnost, jaká vyvolala současnou krizi, tedy přelévání peněz mimo dosah regulačního rámce… TAUBER: Nyní je těžké říct, jak bude fungovat zamýšlený evropský systém složený z agentury, která váží systémové riziko, a grémia z evropských supervizorů. Má to řadu pozitiv, například poznání, že Evropa je propojená a že je třeba hledat opatření, která budou obepínat evropský prostor. To je v pořádku. Když se ale podíváme do detailů a hledáme souvislosti o patro níž, začínají problémy. Dobře kriticky je popsala Česká národní banka. Můžeme o tom polemizovat, ale myslím si, že poslední kroky na evropské půdě ještě neberou dostatečně v úvahu dosah a míru odpovědnosti národních regulátorů. Je to nevyvážené, je třeba hledat další možnosti a analyzovat. Do té doby bych americký a evropský systém nesrovnával. Zbývá totiž mnoho otevřených otázek.

EURO: Například? TAUBER: Ještě předtím, než celoevropský systém začne fungovat, je třeba udělat nutné změny na národní úrovni. Jak na trhu, tak v regulaci a zákonodárství. Příkladem za všechny může být účetnictví. Evropská bankovní federace řekla, že podporuje tuto regulaci, že ji shledává nutnou a že se jí musíme věnovat. Jenže pokud nebudou sjednoceny účetní standardy, a zejména jejich výklad, neexistuje jednotný pohled na nic. Je třeba makro- a mikroúrovně tohoto systému uvést do souladu.

EURO: ČNB často zmiňuje také problémy v nastavení pravomocí. Ztotožňujete se s těmito výtkami? TAUBER: Na třicet zemí v Evropě je těch národních a hostujících regulátorů asi 120, a to je neuřiditelné. Je dobře, že Evropa něco hledá. Myslím, že bankovnictví pochopilo a nebrání se regulaci, nicméně hotové to zdaleka není. Národní banka jasně říká ano, je třeba postupovat v regulaci, je třeba dotvořit systém dvou agentur, ale aby to fungovalo, je nutné, aby byly správně rozděleny rozhodovací pravomoci a odpovědnost. Proto je důležité, abychom se dostali na jednotnou úroveň například v oblasti účetnictví.

EURO: Prvotní záměr počítal s plošnou certifikací všech finančních nástrojů, trochu jako u potravin. Jogurt bez certifikátu EU na trh nepustí. Dovedete si představit, co by takové opatření udělalo s finančními trhy v Evropě? TAUBER: Takové snahy tady skutečně byly a jsou zkrátka absurdní. Doufám, že tyto myšlenky už jednou provždy zapadly.

EURO: Vraťme se k nerovnováze mezi Evropou a Amerikou. Tu přece upřesnění odpovědnosti a pravomocí neodstraní. Rozdíl v úhlu pohledu na regulaci, a tím pádem potenciální možnost uniknout té které formě regulace tu zůstane. TAUBER: Tento stav existuje už dnes. Evropský bankovní sektor a řada světových přijaly regulaci na bázi Basel II a Spojené státy americké ještě ne. Už tady je určitá disproporce. Americký systém se asi vždy bude lišit od evropského. Jedna z možností, jak tyto rozdíly překonávat, jsou například doporučení G20, ale to jsou jen obecné signály. Obávám se, že tady může k velkým distorzím v závislosti na rozdílu míry regulace skutečně dojít. Na druhé straně to může být komparativní nevýhoda, stejně jako výhoda. Otázkou je, jak to bude s důvěrou. Naopak vyšší míra regulace může zapůsobit ve prospěch Evropy díky náklonnosti konzervativních investorů.

EURO: Portfolia bank prý u nás plní nepovedené developerské projekty. Je to potenciální hrozba? TAUBER: Statistiku týkající se struktur portfolií českých bank nevedeme. Obecně vzato banky jsou nějak řízeny, mají svoje limity, dané například od svých matek. Nedokážu si představit, že by to v praxi bylo jinak, než že určité limity – jak procentuální, tak v absolutních číslech – jsou matkami českým dcerám pevně dané. Banky by se měly snažit, a také se toho drží, udržovat portfolio, které mají – typicky obchod, průmysl, zahraniční obchod, služby, kreditní karty, stavebnictví a podobně – nějakým způsobem vyvážené. Jednotlivé podíly by měly jen lehce fluktuovat podle toho, jak se vyvíjí trh.

EURO: Takže majetkové vstupy bank do developerských projektů považujete za ryze individuální problém té které instituce? TAUBER: Jestli své pohledávky někdo kapitalizuje tak, že je přetočí do majetkového podílu, tak zřejmě řeší problém špatného úvěru. Kapitalizuje ho tím, že nějakou dobu vydrží pozici, a prodá to až časem, kdy se to zhodnotí. To je přece oprávka a nejde o nic špatného. Takto navíc můžeme mluvit o čemkoli – o developerech, hypotékách, průmyslových podnicích, které vyvážely a teď mají o desítky procent nižší zakázky. Můžeme přemýšlet o tom, že některá portfolia nebudou pod takovým tlakem, třeba energetika nebo farmacie, což jsou obory obvykle intaktní. Ty ostatní, které podléhají cyklickému tlaku, se tam budou objevovat někde víc a někde míň. Otázek je samozřejmě hodně a všechno záleží na tom, do jaké míry se na trhu začne situace zlepšovat nebo zhoršovat. Na začátku jsme si řekli, že to stále ještě nevíme.

BOX
Josef Tauber (1947) Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 1973 pracoval 28 let v Československé obchodní bance. V období 2001 až 2003 působil v Interbance jako ředitel útvaru restrukturalizací a poradce předsedy představenstva. Generálním ředitelem České exportní banky byl v letech 2003 až 2009. Tauberovo členství v prezidiu České bankovní asociace skončilo v roce 2008, kdy byl jmenován na tříleté funkční období s účinností od 1. ledna 2009 jejím výkonným ředitelem.
Je předsedou správní rady Fondu pojištění vkladů a členem Výkonného výboru Mezinárodní organizace pojistitelů vkladů (IADI).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče