Krizí boj nekončí

23. února 2009, 00:00 - M. Martinovičová, L. Frantová
23. února 2009, 00:00

Den poté, dějství první. Tak se dá nazvat minulý týden, jejž čeští politici věnovali představování svých balíčků na pomoc ekonomice bojující s krizí. Přetahování ve sněmovně začne zřejmě v březnu.

Koalice chce nadále především ulevit firmám, opozice podporovat vyšší spotřebu lidí.

Přetahování o to, kdo má lepší plán, jak pomoci ekonomice z krize, může začít. Minulý týden v úterý, tedy den poté, kdy vláda schválila balíček opatření na boj proti krizi, přišla se svými doporučeními i ČSSD. Pro vládní koalici bude nezbytné získat pro schválení svých navržených opatření souhlas sněmovny, o obou návrzích tedy budou podle očekávání poslanci hodně diskutovat. Nelze proto vyloučit, že výsledný recept na krizi bude v sobě obsahovat i některé návrhy sociálních demokratů. Odborníci čeští i unijní přitom hodnotí vládní balíček jako účinný a dobrý. Opoziční označují analytici za populistický a proti krizi neúčinný. Mezi oběma návrhy je zásadní rozdíl patrný na první pohled – vláda se zaměřila na podporu strany nabídky, tedy především firem, opozice chce stimulovat poptávku, tedy především spotřebu lidí.

Zatím není jasné, jestli poslanci projednají dřív balíček koaliční nebo opoziční. Vláda potřebuje souhlas parlamentu pouze ke třem záměrům, a to k novele zákona o sociálním pojištění, o daních z příjmů (kvůli zrychleným odpisům) a k novele insolvenčního zákona. Díky snížení sociálního pojištění, pokud ho schválí parlament, by měly firmy ušetřit osmnáct miliard korun, na zrychlených odpisech by firmy ušetřily celkem 9,4 miliardy korun.

Zmíněné novely by měla sněmovna začít projednávat v březnu. Jak uvedl ministr financí Miroslav Kalousek, v případě zrychleného jednání by stačilo, kdyby je projednala a schválila schůze sněmovny pouze v prvním čtení. Pak by v nejlepším případě nové změny mohly začít platit už od dubna, spíše to však bude až od července. Jak uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, řada vládních protikrizových návrhů by měla platit zpětně od začátku letošního roku. Potvrdil, že premiér Mirek Topolánek, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek o zpětné platnosti jednají především u změn sociálního pojištění a daní.

Sociálnědemokratický návrh nejdříve poputuje do vlády, sociální demokraté jej chtějí projednat také na březnové schůzi sněmovny. Pokud se to nepodaří, chtějí zvážit svolání mimořádné schůze.

Bez populismu bos…

HLAVNÍ PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ

• sleva na sociálním pojištění, maximálně do výše 1,15násobku hrubé mzdy, dopad do rozpočtu 18 miliard korun, umožní zachování 50 000 až 70 000 pracovních míst

• rychlejší odpisy majetku ze tří let na jeden rok u 1. skupiny, z pěti na dva roky u 2.; skupiny opatření zvýší volné prostředky živnostníků o devět miliard korun

• změna v odpočtu DPH u automobilů, již je projednáváno v Poslanecké sněmovně, dopad do rozpočtu tři miliardy

• snížení sazby sociálního pojištění o 1,5 procentního bodu, platí od ledna, dopad do rozpočtu 18 miliard korun

• snižování daňové zátěže podniků

• snížení poplatků na železnicích o 20 procent

• podpora regionální dopravní obslužnosti, regiony dostanou na tyto účely dvě miliardy korun

• garance a podpora úvěrů, ČMZRB získá letos 1,8 a příští rok 2,7 miliardy korun

• snižování energetické náročnosti budov, ekologické vytápění, tepelná čerpadla, posílení programu Panel

• podpora exportu, zvýšení kapitálu v České exportní bance a podpůrných prostředků v EGAP

• podpora podnikatelů v zemědělství, na tyto účely půjde 3,2 miliardy korun

• investice do výzkumu a vývoje; včetně peněz z EU na tyto účely půjde 32 miliard korun

• investice do dopravní infrastruktury, ve Fondu dopravní infrastruktury letos bude přes 90 miliard korun

• osvobození od záloh na daně, týká se OSVČ a právnických osob do pěti zaměstnanců

• insolvenční návrhy, opatření pro firmy v konkurzu a větší bezpečnost pro zaměstnance těchto firem a zabezpečení jejich příjmů

• zrychlení vratek DPH, platí pro podniky, které podají přiznání elektronicky

„Představuji vám plán, na který jsem hrdý. Je to plán, který je na rozdíl od mnoha jiných zemí prost populismu a politických úplatků, které bychom do něj mohli propašovat pod hávem krizové situace. My jsme se to rozhodli neudělat. Představuji vám plán, který v mezinárodním srovnání patří co do růstových impulzů k těm největším, avšak nikoliv nejnákladnějším. Podle mého soudu patří i k nejužitečnějším a zároveň i nejefektivnějším protikrizovým opatřením,“ řekl premiér ve sněmovně.

Současná krize přinesla podle Topolánka i některá pozitiva. „Ukázala se zranitelnost ekonomiky kvůli jednosměrné orientaci, a proto je třeba ekonomiku diverzifikovat. Odstraní se neefektivní výroby a investice. Vyčistí se trh,“ uvedl.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je vládní balík pravděpodobně tím nejlepším, co v dané situaci a s existujícími omezeními zdrojů lze uplatnit. Negativní stránkou opatření je podle něj zvýšení schodku veřejných financí, který zřejmě letos dosáhne nejméně 4,5 procenta HDP.

Protikrizový návrh české vlády na řešení současné hospodářské krize získal uznání i za hranicemi České republiky. Plánovaná opatření jsou podle vyjádření Evropské komise dobře načasovaná a zaměřují se na oblasti ekonomiky, které budou nejvíce zasaženy zpomalením ekonomiky. „Pozitivní ohlas Evropské komise na navržená opatření je dokladem toho, že česká vláda velice dobře ví, jak se k této situaci efektivně postavit,“ uvedl v reakci na zprávu prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

„Cílem těchto opatření musí být v prvé řadě udržení co největší zaměstnanosti a zachování výroby a provozů podniků. Proto jsou plánovaná opatření, jako snížení sociálních odvodů, zrychlení odpisů, nižší DPH na auta či snížení firemních daní potřebným krokem. Všeobecně lze říci, že Hospodářská komora podporuje každý nápad, který podpoří stabilitu ekonomiky a prospěje podnikům v jejich činnosti,“ říká Kužel.

Osvobození od záloh na daň

Vládní návrh (podrobněji Profit č.7) počítá především se slevou na sociálním pojištění, se zrychlením odpisů aut nebo dražších počítačů, s možností odečtu DPH při nákupu osobních aut, s osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmů a s posílením státních garancí za úvěry. Naopak vládní protikrizový plán neobsahuje zavedení takzvaného švarcsystému nebo šrotovné, ani navrhované vrácení daní živnostníkům či nižší DPH na restaurační služby.

Osvobození od záloh přidala vláda do svého balíčku na poslední chvíli. „Paušální odpuštění záloh na daň by mělo pozitivním způsobem ovlivnit finanční situaci mnoha podnikatelů. Úspěšná realizace záměru bude vyžadovat poměrně silnou informační kampaň v rámci médií a rovněž tak ze strany finančních úřadů, jinak hrozí riziko, že značná část podnikatelů zálohy uhradí,“ komentuje nově navržené opatření Marek Romancov, partner daňového oddělení společnosti Deloitte.

Vládou navržené daňové úlevy pro podnikatele hodnotí pozitivně i další poradenská firma. „Je to vítaná změna. Bylo by nicméně vhodné vzít v úvahu i další oblasti, které v současnosti nejsou pro podnikatele řešeny výhodně a jejich úpravu umožňují příslušné směrnice EU,“ říká Zuzana Vaněčková, partner PricewaterhouseCoopers. „Například navrhované zrychlené odpisy automobilů a počítačů by mohly být uplatněny i na další hmotný majetek. I to by mohlo být další vítanou vzpruhou pro ekonomiku,“ dodává.

Úlevou pro podniky i živnostníky může být podle ní i možnost uplatnit ztráty vzniklé v roce 2009 oproti daňové povinnosti za rok 2008. „To je systém, který funguje v řadě zemí a z hlediska podpory podnikání bych takové řešení považovala za účinnější než plošné odpuštění daní,“ říká Vaněčková.

Jedním z dalších možných opatření by mohlo být například zavedení režimu úlevy od DPH u špatných pohledávek. Tento režim umožňuje dodavateli požadovat vrácení DPH odvedené státu, pokud mu tato DPH není zaplacena zákazníkem za řádně dodané služby či poskytnutého zboží (například šest měsíců po vystavení daňového dokladu).

„Tento režim je plně v souladu s evropskou směrnicí o DPH a v různých podobách funguje v řadě členských států. Česká republika umožňuje speciální režim odpisu nedobytných pohledávek u daně z příjmů, ale nikoli vrácení DPH. Zejména dnes, kdy se s nedobytnými pohledávkami potýká řada firem, by byl tento krok velmi prospěšný,“ vysvětluje Martin Diviš z PricewaterhouseCoopers.

180 miliard za 74 poprvé

Celkové přímé výdaje státu na protikrizová opatření činí podle premiéra Mirka Topolánka 1,9 procenta hrubého domácího produktu, což je přibližně 74 miliard korun. Dalších 22 miliard podle něj vyplývá z odpuštění placení záloh na daň z příjmů. Tyto výdaje podle něj vytvoří ekonomický stimul za téměř 180 miliard korun. Samotný protikrizový plán, který vznikl za pomoci Národní ekonomické rady vlády (NERV), bude podle něj stát rozpočet 41,5 miliardy korun a v ekonomice vytvoří stimul za 80,1 miliardy korun.

Plán, který vytvořil NERV, je podle Topolánka již druhou fází vládní strategie, již představil premiér v prosinci. První fáze obsahovala především snížení daňové zátěže firem. V předkládací zprávě vláda uvádí, že české ekonomice nepomůže stimulace domácí poptávky, a proto se kabinet soustředil na nabídkovou stranu ekonomiky. „Jakákoli forma rozhazování peněz občanům v malé otevřené ekonomice, kde téměř 80 procent útraty končí v zahraničí, je jen vyhazováním peněz,“ stojí ve zprávě.

ČSSD: Vládní balíček ani náhodou

NÁVRHY ČSSD PROTI KRIZI

• obnovení progresivního zdanění příjmů fyzických osob (příjem rozpočtu 1,5 miliardy korun)

• zvýšení základní osobní slevy na dani z příjmů fyzických osob o 3600 korun

• vrácení sazby daně z příjmů právnických osob na 21 procent (příjem rozpočtu pět miliard korun)

• dočasné zvýšení a zrychlení odpisů hmotného majetku

• dočasný pokles snížené sazby daně z přidané hodnoty

z 9 na 6 procent (snížení příjmů rozpočtu 15 miliard korun)

• dočasné prodloužení podpůrčí doby a zvýšení podpory v nezaměstnanosti (výdaje z rozpočtu dvě miliardy korun)

• úprava systému takzvaných zelených karet

• zvýšení ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

• zvýšení náhrad za pojištěné vklady u bank (z 50 000 na 100 000 eur)

• zrušení karenční doby v prvních třech dnech nemoci

• jednorázová výplata třináctých starobních a invalidních důchodů

• zvýšení přídavků na dítě o 100 korun

• dočasné zvýšení příspěvku na bydlení o 300 korun

• úprava stávajícího tempa deregulace nájemného z bytu

• zavedení šrotovného (kdyby příspěvek využilo 200 tisíc lidí, z rozpočtu by plynulo pět miliard korun)

Protikrizový plán vlády označili sociální demokraté za neomluvitelně opožděný, mělký a nedostatečný, jež je stále ještě jen na papíře a nemá podobu zákonů. „Ztratili jsme jako republika čtyři nebo pět měsíců, v ostatních zemích už balíčky mají,“ prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Opozice by byla ochotna podpořit některé vládní kroky, ale pouze v případě, že by se o nich hlasovalo odděleně. „Balíček vcelku nepodpoříme,“ varuje Paroubek. Sociální demokraté by zvedli ruku pro zrychlené odpisy, úvěrové garance, posílení EGAP, České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky, investice do infrastruktury a zateplení budov.

Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka postrádá ve vládním balíčku například opatření ke stimulaci domácí spotřeby a jeden z nejdůležitějších makroekonomických a politických opatření – stanovení termínu přijetí společné evropské měny. „Bez jasného postoje vlády a ČNB k rychlému přijetí eura není možné krizi a s ní spojenou nejistotu v domácí ekonomice překonat,“ tvrdí.

ČSSD nesouhlasí především s návrhem na snížení odvodů sociálního pojištění v rozsahu 18 miliard korun, neboť takto velký výpadek podle ní vážným způsobem naruší rovnováhu systému sociálního pojištění. Nepovede k vyšší zaměstnanosti, protože tlak na snižování počtu pracovních míst je dán především prudkým poklesem vnější a domácí poptávky, nikoliv vysokou či nekonkurenceschopnou cenou práce.

Sobotkovi chybí ve vládním návrhu kroky vedoucí ke zvýšení domácí poptávky, spotřeby domácností a starost o občany, postižené krizí. „Vládní plán neobsahuje jediné sociální opatření, jediný nový krok v aktivní politice zaměstnanosti,“ kritizuje.

Balíček opatření, jež ČSSD představila minulý týden v úterý, obsahuje patnáct bodů, například zvýšení daní pro lidi s příjmem nad 1,2 milionu korun, zvýšení daní z příjmů u právnických osob ze současných 20 na 21 procent, zvýšení podpory v nezaměstnanosti a nemocenské nebo vyplacení mimořádného třináctého důchodu ve výši 2400 korun. Na jednorázový důchod chce vzít ČSSD z dividendy ČEZ.

Všechno najednou nejde

Analytik České spořitelny Petr Zahradník považuje navrhovaná opatření ČSSD za kontraproduktivní s představou, že chtějí zavést brzy euro. „Takové plány by ještě více podkopaly fiskální deficit, a tím bychom ještě více oddálili vstup do eurozóny,“ podotkl. Sociální demokraté podle něj nemohou chtít všechno najednou, tedy zvyšovat státní deficit a zároveň volat po rychlém přijetí eura. Zahradník nepovažuje plány sociálních demokratů za přijatelné. „Progresivní zdanění by se určitě zavádět nemělo, protože by nabalilo množství odčitatelných položek, což vede k dalšímu zaplevelování a znepřehledňování daňového systému,“ dodává. Naopak vládní nástroje proti krizi považuje za „relativně úsporná“.

Dočasná opatření, z nichž některá by měla platit od poloviny letošního roku, některá až od 1. ledna 2010, by měla přijít podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky na zhruba 44 miliard korun ročně, a to v letech 2009 až 2011. Pak dopad na veřejné rozpočty skončí a přijetí eura by se tím podle něj nijak nezkomplikovalo.

Svaz průmyslu a dopravy označil některá opatření navržená sociálními demokraty za přínosná. „Zájmům podniků odpovídá například návrh na zrychlené odpisy hmotného majetku,“ říká mluvčí svazu Milan Mostýn. Jde o nástroj, který prosazuje ve svém protikrizovém balíčku i vláda. Některé návrhy nepovažují zaměstnavatelé v době krize za efektivní protikrizová opatření, například zpřísnění podmínek pro vydávání zelených karet v době, kdy podniky propouštějí. Přínosný není podle nich požadavek na zvýšení daně pro právnické osoby na 21 procent. „Podporujeme vládní návrh na slevy na pojistném na sociální zabezpečení, které naopak ČSSD odmítá. V době dopadů globální krize může toto opatření podpořit koupěschopnost obyvatel,“ dodává Milan Mostýn.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče