Křížek není kroužek

08. října 2010, 14:31 - Petr Nováček
08. října 2010, 14:31

Mechanismus komunálních voleb se liší od parlamentních a je pro voliče zavádějící

V květnových volbách se dostalo do sněmovny takzvaným kroužkováním neboli pomocí preferenčních hlasů 48 z dvou set poslanců. Voliči jich tentokrát udělili 3,9 milionu namísto dříve obvyklých ani ne dvou milionů. Ze sněmovny kroužkováním vypadli i mnozí matadoři, a dokonce lídři kandidátek, například Ivan Langer z ODS. A naopak se v ní ocitly „nové tváře“. Autority v oboru sociologie a výzkumů veřejného mínění tehdy mínily, že to, co si lidé vyzkoušeli kroužkováním v jarních volbách, zopakují na podzim v komunálních. Nejspíš ano, i když 15. a 16. října se nebude kroužkovat, ale křížkovat, což je však záležitost toliko kosmetická. Důležité jsou jiné odlišnosti, především mechanismů voleb parlamentních a komunálních. Zatímco první je poměrně jednoduchý a srozumitelný, druhý se – řečeno s expertem Tomášem Lebedou – „tváří jinak, než jak funguje“ a pro voliče „je zavádějící“. V čem je problém?
Bude to sice trochu „suché“, ale vezměme to po pořádku. Ve volbách do Poslanecké sněmovny volič hlasuje pro kandidátku „volební strany“, což je ze zákona politická strana, politické hnutí či jejich koalice. Co „volební strana“, to samostatný list papíru s její kandidátkou, na němž může volič zakroužkovat až čtyři jména, a tím dotyčným kandidátům udělit preferenční hlas. Ti, kteří takto získají aspoň pět procent z celkového počtu hlasů pro onu „volební stranu“ v příslušném volebním kraji, přeskočí své kolegy na čelo kandidátky a získají mandát. A teď pozor!
Ve volbách do městských a obecních zastupitelstev tvoří kandidující „volební strany“ kromě politických stran, hnutí a jejich koalic i nezávislí kandidáti a jejich sdružení a dále sdružení politických stran, hnutí a nezávislých kandidátů. V praxi to znamená, že zatímco v jarních volbách do sněmovny kandidovalo 27 „volebních stran“ a volič obdržel v obálce 27 hlasovacích lístků (plný počet však ne ve všech krajích!), pro nastávající komunální volby obsahuje takzvaný číselník Českého statistického úřadu 758 „volebních stran“, kterýžto ohromující počet je dán jejich místní rozrůzněností. V krajském či bývalém okresním městě kandiduje běžně okolo deseti „volebních stran“, na vesnici jen jedna dvě. Na rozdíl od sněmovních voleb jsou jejich kandidátky v každém volebního obvodu, jímž může být i celé stotisícové město, vytištěné na společné „plachtě“, na které volič hlasuje křížkováním. A teď opět pozor!
Oproti volbám do sněmovny má tři možnosti. Za prvé, může udělat „velký křížek“ u názvu příslušné „volební strany“, čímž dá hlas všem jejím kandidátům. Těch může být nejvíc tolik, kolik členů bude mít příslušné zastupitelstvo. Za druhé, volič udělá „velký křížek“ před „volební stranou A“ a zároveň zakřížkuje některé kandidátky, řekněme výjimečné osobnosti, z konkurenční „volební strany B“ či z více konkurenčních stran. Příkladně zaškrtne-li tři kandidáty z konkurenčních stran a celkem se volí zastupitelstvo o patnácti členech, přednostně zvolí ony tři a z kandidátky „volební strany A“, jíž přiřknul preferenční „velký křížek“, dá hlas prvnímu až dvanáctému kandidátovi. Třetí možnost spočívá v „panašování“. To znamená, že volič „namíchá“ složení celého zastupitelstva tak, že zakřížkuje v našem případě patnáct jmen z kandidátek různých „volebních stran“. Volič má tedy ve skutečnosti tolik hlasů, kolik má zastupitelstvo v jeho obci členů. A udělá dobře, když všech využije. Přidržíme-li se našeho příkladu, vyjádří-li totiž svou „preferenci“ tím, že zakřížkuje pouze tři kandidáty z patnácti možných, využije svého voličského potenciálu jen z jedné pětiny. Příliš také nepomůže kandidátovi konkurenční, ale v místě slabé strany, pokud ho zakřížkuje společně s preferovanou „volební stranou A“. Proč? Inu i v obecních volbách platí pětiprocentní klauzule, a pokud ji konkurenční malá strana, jejímuž váženému kandidátovi dal hlas, nepřekoná, ani ona malá strana, ani ona osobnost v zastupitelstvu nezasednou. A teď potřetí a naposled pozor!
V obecních volbách se preferenční hlasy přidělují „volební straně“ a mandát získá kandidát až poté, co obdrží nikoli jako ve sněmovních volbách aspoň pět, nýbrž víc než deset procent hlasů příslušné kandidátní listiny. Proto křížkování jednotlivců na rozdíl od jarního kroužkování s pořadím na komunálních kandidátkách asi příliš nezamíchá. Když už v obecních volbách preferovat, tvrdí znalci volebních systémů, pak „velkým křížkem“ konkrétní „volební stranu“. S trochou štěstí by se tímto způsobem mohly prosmýknout do zastupitelstev jako štiky i strany menší a staré a pohodlné kapry v nich trochu prohnat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče