Krize přinesla zájem o menší firmy

25. srpna 2008, 08:00 - Martina Martinovičová
25. srpna 2008, 08:00

INVESTICE PRIVATE EQUITY - Vstup private equity investora do firmy znamená příliv nového kapitálu a její expanzi. Výměnou za to investoři požadují účast na řízení a možnost zásahů do obchodních záměrů. V době finanční krize roste zájem především o menší a střední firmy.

Znamená krize na světových finančních trzích konec investic typu private equity? Tuto otázku si koncem loňského roku kladli všichni světoví hráči na poli private equity investic. Ti totiž své obchody financovali zatím z velké části pomocí bankovních úvěrů a americká hypoteční krize nastavila do chování bank poněkud jiné parametry. Bankovní domy už nejsou ochotny tolik riskovat a tudíž zpřísnily podmínky pro získávání úvěrů.

Podle informací společnosti Private Equity Intelligence v letošním roce skutečně poklesl počet takzvaných mega dealů, transakcí v hodnotě desítek miliard eur. Malých a středních transakcí se ale krize příliš nedotkla. Z výzkumu mezi účastníky konference SuperInvestor konané koncem loňského roku v Paříži vyplynul zvýšený zájem o transakce střední velikosti. Většina dotázaných byla toho názoru, že nejlepší obchody v roce 2008 se uzavřou právě na poli malých investic do 15 milionů eur, a pak středních investic od 15 do 150 milionů eur. Podle studie Private Equity Intelligence získali private equity investoři po celém světě za první čtvrtletí letošního roku na své investice celkem 163 miliard dolarů. Pro srovnání – v prvním čtvrtletí loňského roku získali 132 miliard dolarů, za celý rok 2006 pak 760 miliard dolarů, které následně investovali do firem.

Pokud obava z nastupující celosvětové recese bude dál podporovat neochotu velkých investorů působit na akciových trzích, a pokud zpomalení ekonomik sníží ochotu lidí utrácet své peníze, ovlivní to negativním způsobem tržby firem, do kterých private equity investoři vložili své peníze. To může způsobit pokles jejich výnosů nebo prodloužit délku jejich investice.

Úvěrová krize se navíc namíchala s neochotou investorů působit na akciových trzích, ze kterých přecházejí jinam, což může být dalším z faktorů tlumících rozvoj private equity a venture capital v Evropě. Dočasně se totiž přivírají vrátka k jedné z možných završení tohoto typu investice – cestou vstupu firmy na burzu prostřednictvím primárního úpisu akcií (IPO). Na druhou stranu, skutečnost, že akciový trh nyní nenabízí tolik příležitostí k dosahování zisků naopak může přelít zájem investorů právě do oblasti private equity, neboť tyto investice se vyznačují dosahováním velmi slušných zisků – kolem dvaceti, čtyřiceti, ale i výrazně více procent. A vstup na burzu není jedinou možnou cestou ukončení investice a dosažení zisku.

V regionu střední a východní Evropy získávají private equity investoři zpět své investované prostředky zatím zhruba z poloviny prodejem firmy strategickému investorovi, pouze pětina z nich ukončila svoji investici přes vstup na kapitálový trh. Největší podíl na tom má s jistotou Polsko. Tamní burza umožňuje vstup menším firmám než u nás, a to i prostřednictvím nového trhu NewConnect zaměřeného na společnosti typu start-up.

V západní Evropě a USA převažuje naopak IPO, které je všeobecně považováno za nejvýnosnější způsob výstupu z tohoto typu investice. Když private equity investor ví, že bude moci svou investici snadno zhodnotit prodejem na burze, bude o to ochotněji investovat své peníze v zemi, kde je tento způsob snadný.

JAK FUNGUJE VENTURE CAPITAL

Firmy či fondy investující soukromý kapitál (private equity) nabízejí podnikům, jejichž akcie nejsou obchodovány na burzách, dlouhodobý kapitál na jejich další rozvoj. Obvykle jde o investici zajištěnou především očekávaným růstovým potenciálem firmy s předpokládanou návratností za dobu tří až sedmi let. Cílem je podpořit růst firem a úspěšnost na trhu, a samozřejmě zisk investora. Private eguity znamená především investici do začínajících a expandujících podniků, investici do podniku s cílem zhodnotit ji a následně prodat. Buď strategickému investorovi nebo na burze. V Česku je známá i pod pojmem venture capital.

Oč jde v private equity

Získání private equity, soukromého kapitálu do firmy, je velmi odlišné od získání půjčky nebo úvěru od banky. Banka většinou požaduje záruky a zatíží podnik pravidelnými splátkami úroků a jistiny. Banky mají zákonné právo na úroky z úvěru a splácení kapitálu bez ohledu na to, zda se firmě daří nebo ne. Soukromý kapitál je poskytován za získání podílu ve firmě. Z investorů se stávají akcionáři nebo společníci a návratnost jejich investic je závislá na růstu a ziskovosti firmy. Získání private equity do firmy může končit jejím vstupem na burzu prostřednictvím primárního úpisu akcií, nebo prodejem novému investorovi.

Tato metoda, jejíž název private eguity zatím nenašel svou přesnou verzi v češtině, tedy znamená především investici do začínajících a expandujících podniků, investici do podniku s cílem zhodnotit ji a následně prodat.

Vstup private equity investora je vhodný zejména pro firmy s velkým potenciálem růstu, který slibuje vysoké zhodnocení vloženého kapitálu. O oslovení private equity investora by měly usilovat také středně velké společnosti, které v budoucnu plánují vstoupit na burzu, takže potřebují vyrůst a zvětšovat svou hodnotu.

Miliony i miliardy

Investice private equity může být různě vysoká – od pěti milionů až po miliardy korun, záleží na orientaci investora. Především zahraniční private equity investoři vyhledávají investice s minimální velikostí kolem patnácti milionů eur, tedy zhruba 3,6 miliard korun. Ze zahraničních private equity investorů je u nás aktivní například polská společnost Enterprise Investors, která v roce 2005 koupila podíl ve firmě Grisoft, belgická společnost KBC Private Equity, která v roce 2006 převzala společnost Novaservis, nebo společnost Warburg Pincus, která od prosince 2007 vlastní druhý největší portál českého internetu Centrum.cz.

Existuje ale i několik českých private equity subjektů, které sice mají svůj domicil v zahraničí, ale management nebo jeho část je z Česka. Jejich investičním cílem jsou společnosti ve střední a východní Evropě. Jde například o skupinu PPF Petra Kellnera, česko-slovenskou skupinu Penta Investments či Arca Capital. „V České republice se průměrná velikost investice pohybuje spíše kolem pěti milionů eur, podmínky získávání úvěrů se pro nás nijak nezměnily,“ říká Pavol Krúpa, majoritní akcionář investiční skupiny Arca Capital. Private equity investice v Česku podle něj krize na finančních trzích nijak neovlivnila.

Private equity za dvě miliardy

Czech private equity and ventura capital association (CVCA) je asociace, která zastupuje společnosti působící v oblasti venture kapitálu v České republice. Jejími členy jsou firmy investující venture capital (řádní členové) a pak společnosti, které v oblasti rizikového kapitálu vykonávají poradenské služby (přidružení členové). Seznam členů přinášíme v tabulce.

Podle asociace CVCA bylo v Česku zatím realizováno zhruba sto investic využívajících private equity v celkovém objemu přesahujícím dvě miliardy eur, tedy necelých padesát miliard korun. Například loni byl uskutečněn prodej společnosti Tatra Kopřivnice, firmy Novaservis vyrábějící koupelnové
příslušenství nebo společnosti VUES Brno. Proběhl rovněž prodej firmy Radiokomunikace, na kterém se podíleli také private equity investoři.

Právě ve střední a východní Evropě lze podle CVCA čekat nárůst private equity investic. Trendem je investování společností do menších a středních podniků do pěti set zaměstnanců, převládají investice týkající se odkupů firem. Fondy i jednotliví investoři se chovají konzervativněji, preferují investice do existujících společností, což představuje menší riziko než investice do nově zakládaných podniků.

Analytici považují region střední a východní Evropy za obrovské a výhodné prostředí pro investování. Mezi oblíbené sektory pro investice private equity patří spotřební průmysl, finanční služby, informační a komunikační technologie, zdravotnictví a péče o zdraví.

Co přijde spolu s private equity investorem?

S příchodem private equity investora a jeho kapitálu je spojena určitá ztráta samostatnosti způsobená změnou ve struktuře vlastnictví. Výměnou za poskytnutý kapitál investoři zpravidla požadují účast na řízení společnosti a možnosti zásahů do jejích obchodních záměrů. Čím větší podíl na základním kapitálu společnosti private equity investor dostane, tím větší zpravidla budou jeho rozhodovací pravomoci.

Zasahování do řízení podniku může nabývat různé intenzity. Někdy může být investor jen tichým společníkem nebo může jeho intervence spočívat v radách či opatřeních vedoucích k lepšímu a efektivnějšímu řízení podniku pod stávajícím vedením. Všichni finanční investoři však mají jeden společný rys – velmi vysoké požadavky na návratnost jimi vloženého kapitálu – 20 až 40 procent. Jejich cíle se proto mohou lišit od cílů původních majitelů, zakladatelů firmy. Extrémním, avšak ne neobvyklým případem intervence může být požadavek odprodání neklíčových částí podniku.

Je však dobré uvědomit si, že tyto zásahy do řízení podniku bývají ve velké míře pro danou firmu prospěšné. České podnikatelské prostředí je mladé a velmi specifické. Firmám založeným počátkem devadesátých let minulého století, které jsou nyní ve stadiu prosperující společnosti, dříve nebo později bude chybět kapitál pro další rozvoj. Roste také počet jejich zaměstnanců a rozšiřují se oblasti, ve kterých firmy podnikají. Pro zakladatele a majitele se takové firmy postupně stávají obtížně řiditelné, opouštějí totiž model rodinného podniku. „A právě to je okamžik, kdy může pomoci private equity investor. Disponuje nejen potřebnými financemi, ale také profesionálními manažery, kteří dokáží podnik řídit efektivněji. Není proto třeba se těchto zásahů obávat,“ říká Jan Topinka z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

Investiční horizont tohoto zdroje financování se pohybuje v průměru od tří do pěti až sedmi let. Opatření, která investor zavede, se týkají většinou úspory nákladů, změny výrobních postupů, změny ve složení sortimentu výrobků, zlepšení přístupu k zákazníkům nebo zavedení marketingových aktivit a další. Díky přílivu nových financí může podnikatel realizovat projekty a změny, na které by jinak neměl finance nebo se musel neúnosně zadlužit u banky. Například rozšířit a inovovat výrobní zařízení, expandovat na nové zahraniční trhy či koupit konkurenční firmu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče