Krize přinesla ponaučení, podnikatelé se více pojišťují

19. dubna 2011, 07:41 - Tomáš Johánek
19. dubna 2011, 07:41

Podnikatelská pojištění zaznamenala loni vzestupy i pády. Pojištění podnikatelských rizik ovšem každopádně dosahuje v poslední době lepších výsledků než za srovnatelné období před krizí. Předepsané pojistné překonalo loni hranici 17,6 miliardy korun.

Foto: Dalibor Glück / MFDnes / Profimedia

Podnikatelé chápou pojištění stále více jako vhodný nástroj pro zabezpečení rizik. V období ekonomických problémů a jen pomalu se zotavujícího hospodářství se dostávají častěji do situace, kdy by nemuseli mít dostatek vlastních prostředků na vytváření rezerv pro krytí především majetkových a odpovědnostních rizik. Pojištění je tak výhodným nástrojem pro eliminaci případných ztrát.

V oblasti podnikatelských pojištění má dominantní postavení Kooperativa a svoji pozici si přes částečné meziroční oslabení zachovává. Česká pojišťovna zůstává „dvojkou“ v podnikatelských pojištěních, ale svoji ztrátu na vedoucí Kooperativu o něco snížila. Třetí nejsilnější pojišťovnou se stala Generali. Na čtvrtém místě je meziročně v podstatě stagnující Allianz.

Pojistit lze třeba i přerušení provozu

České pojišťovny nabízejí celou řadu produktů, s jejichž pomocí lze pojistit téměř vše. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností představuje pojistnou ochranu pro případ škody, kterou pojištěný při své podnikatelské činnosti může způsobit třetí osobě, tedy škody usmrcením, na zdraví nebo na věci. Lze jej rozšířit například o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na pronajatých nemovitostech, na věcech zaměstnanců, na převzatých motorových vozidlech, na věcech odložených (restaurace, sportovní areály) a další dle specifického přání a druhu podnikání klienta. Patří mezi ně pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem, pojištění profesní odpovědnosti, pojištění odpovědnosti silničního dopravce, pojištění pro případ poškození nebo zničení obsahu uloženého v chladicím zařízení a jiná rizika v závislosti na specializaci firmy.

Významnou skupinou pojistných produktů jsou pojištění pro případ přerušení nebo omezení provozu, k němuž došlo v důsledku věcné škody, například požáru, ale i povodně nebo poškození stroje či elektronického zařízení. Předmětem pojištění zde není poškozená nebo zničená věc, ale ušlý zisk (zisk nevytvořený v důsledku zastavení provozu) a stálé náklady, to znamená náklady, které musí pojištěný vynakládat i v případě, že jeho provoz nepracuje (mzdy, odpisy, některé daně, služby).

Existuje část podnikatelů, kteří význam pojištění nevidí a kteří jej chápou jako zbytečné. Pokud se dostávají do ekonomických potíží, svoje pojištění stornují. Případná nečekaná škoda na majetku nebo odpovědnost za škodu způsobenou někomu jinému pak může u těchto podnikatelů znamenat i ukončení činnosti firmy. Část podnikatelů svoji činnost v průběhu loňského roku ukončila, oproti tomu ale řada nových firem vznikla.

Nejčastější chybou je podhodnocení majetku

Podnikatelé se při sjednávání pojistky dopouštějí celé řady chyb, tou největší je podhodnocení, nebo dokonce neznalost hodnoty podnikatelského majetku a neodpovědné stanovení pojistné částky. Následuje podcenění nebo nezájem o pojištění pro případ škod z příčin pojistných nebezpečí, která se delší dobu ve významné míře nevyskytla (například sněhová kalamita a podobně). Někteří podnikatelé jsou sice pojištěni, ale ne na škodu, která se jim přihodila. Několik podnikatelů postižených záplavami se například snažilo v minulosti škodu zlikvidovat z jiného typu pojištění – z pojištění proti vodě vytékající z vodovodních zařízení.

Podnikatelé dělají chyby nejen při uzavírání pojištění, ale i v jeho průběhu, což se pak projeví u likvidace. Například nezálohují účetní data mimo místo pojištění. Ta originální jsou při totálních škodách často zničena a klient se pak dostává do takzvané důkazní nouze.

Spekulativní pojištění možná zkresluje statistiku

Jednou z příčin dobrých loňských výsledků objemu pojištění mohlo být i uzavírání takzvaných spekulativních pojištění. Jedná se ve skutečnosti o přípravu pojistného podvodu, kdy část podnikatelů předpokládá, že případné problémy v podnikání budou moci řešit iniciováním „vhodné“ pojistné události se škodou velkého rozsahu. „Nelze přesněji odhadnout, jak velká část podnikatelů si připravuje tuto variantu plánovitě a jaká část jich případně zvolí toto řešení jako okamžité východisko z nouze,“ říká Kateřina Lhotská ze společnosti NESS Czech, která se zabývá mimo jiné analýzami pojišťovacího trhu.

Zprávy o růstu škod většího rozsahu způsobených především požárem (takzvané „horké sanace“) se ovšem objevovaly v průběhu celého roku.

Pojišťovny by tedy měly zrevidovat svůj přístup k šetření pojistných událostí, a pokud to ještě nedělají, tak mnohem důkladněji posuzovat především ty pojistné události, při kterých dojde ke zničení celého nebo převážného majetku společnosti (zjistit ekonomickou situaci firmy před pojistnou událostí, její platební morálku, problémy s odbytem výrobků).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče