Krize přidusila i zločin

25. května 2012, 17:18 - Milan Vodička
25. května 2012, 17:18

Předpovědi, že se zvedne vlna kriminality, se v Americe nenaplnily. Zločinnost tam naopak klesla.

Série loupeží v pondělí hned po Vánocích 2008 byla výmluvně zlověstnou tečkou za odcházejícím rokem, v němž finanční krize srazila Ameriku do kolen a naznačila, co všechno ji ještě čeká jako důsledek ekonomického poklesu. Během šesti hodin přepadly v New Yorku bandy lupičů šest bank a vyloupily je. Tím zarovnaly newyorské statistiky toho roku na hezky zapamatovatelných 444 bankovních loupeží. V porovnání s předchozím rokem to byl neuvěřitelný nárůst o celých 54 procent.
Přesně to zapadalo do tehdejších očekávání: přišla krize, lidé nebudou mít peníze a práci, a tak se pronikavě zvýší kriminalita.
Ale teď je už vidět, že tyto předpovědi se nenaplnily. Naopak zločinnost v USA dokonce poklesla.

Nečekané zlepšení

Americká FBI zveřejnila údaje za rok 2010, z nichž plyne, že v jeho průběhu byla zločinnost nejnižší za posledních čtyřicet let. Počet násilných zločinů, jako jsou vražda, přepadení či loupež, například poklesl o pět a půl procenta. Největší šok však přinesla statistika týkající se loupeží, což je samozřejmě zločin, který lze v temných dobách velké krize očekávat nejvíce. Jejich počet se snížil skoro o deset procent.
Ale k tomu je třeba ještě dodat, že poklesl už podruhé za sebou. Už ve statistice roku 2009, tedy pro rok, v němž už ekonomická krize běžela naplno, došlo v kolonce loupeží ke snížení oproti roku 2008, a to o osm procent. To je dohromady snížení skoro o pětinu během pouhých dvou let.
V roce 2009 poklesl rovněž počet krádeží aut – a to o rovněž neuvěřitelných sedmnáct procent.
Tenhle trend se týká všech amerických měst a států. Čísla vyrazila dech řadě kriminologů a sociologů, protože čekali přesný opak. Logika to napovídá, byť historie praví něco jiného. Za velké hospodářské krize ve 30. letech byly Spojené státy mnohem bezpečnější zemí než v desetiletích předtím nebo potom.

Jasné jak facka

Člověk nemusí být žádný Einstein, aby ho napadlo, že když není co do úst, krade se víc. A tak poněkud překvapí, že na tento fakt jasný jako facka vědecky formuloval teorii ekonom Gary Becker z University of Chicago, jenž se stal laureátem Nobelovy ceny. Svoji úvahu postavil na tom, že zločin je racionální akt, k němuž se člověk uchyluje, když dojde k závěru, že je pro něj výhodnější naplnit svoje potřeby touto cestou spíše než legálním způsobem. Svou teorii vysvětlil tak, že jednou měl volbu: zaparkovat na povoleném místě, které se mu však příliš nehodilo, nebo na zákazu, jenž pro něj zrovna ideálním místem byl. Rychle si prokalkuloval pro a proti, zařadil do toho rizika pokuty – a zastavil na zákazu. Povrchní pozorování Beckerovy závěry potvrzuje: koneckonců ve čtvrtích, kde je málo pracovních příležitostí a hodně chudých, je i více zločinnosti. Ale tak jednoduché to není. Nezaměstnanost nemusí nutně zvyšovat kriminalitu. Dobře je to vidět na Americe 60. let. To bylo období, kdy zločinnost rychle stoupala. Ale tahle doba měla stejnou nezaměstnanost jako konec 90. let a začátek nového tisíciletí – jenže v těchto letech zločinnost klesala.
A pak jsou tady samozřejmě už zmíněná 30. léta během velké krize. Bez práce bylo tehdy neuvěřitelných 25 procent lidí, ale v mnoha městech byl zločin v útlumu a klesal. Objevila se řada vysvětlení: například to, že lidé seděli doma, a tak nebylo možné vylupovat byty. Nebo že se nevyplatilo přepadávat někoho na ulicích, protože se tam potulovali nezaměstnaní, kterým stejně nebylo co ukrást. Což je samozřejmě nesmysl, protože velká část lidí pořád práci měla, čili nevysedávala doma, a navíc měla v kapse zřejmě i nějaké peníze. Jiné vysvětlení říká, že rodiny měly k sobě tehdy blíž, vzájemně se podporovaly a hlavně měly pod kontrolou mladé muže, kteří vždy jsou a byli nejčastějšími adepty pro cestu zločinu.
Protože teď jsou rodinná pouta slabší a potomci mnohem nezávislejší na rodičích, předpokládali kriminologové, že když se nezaměstnanost zvýší o procento, naroste kriminalita dokonce o dvě procenta. Jak je vidět, nestalo se.

Obecné zdůvodnění chybí

Nakonec se ukázalo, že lepším vodítkem je vztah kriminality a indexu spotřebitelských nálad. Vždy, když klesl, poklesla i zločinnost. Pořád ale zůstává otázka, proč tomu tak je.
Jak se zdá, tohle obecně nikdo zdůvodnit neumí. Psychologové si myslí, že lidé jsou „v depresi z deprese“, a tak mají méně energie, jsou letargičtější, a tudíž i méně náchylní rozhoupat se ke spáchání zločinu. Kromě toho mají ve špatných dobách více empatie. Možná.
Jediné, co odborníci umějí, je celkem srozumitelně vysvětlit současný pokles zločinnosti v USA.
V první řadě je za ním to, že Amerika drží opravdu hodně zločinců za mřížemi. Je jich více než v minulosti, hlavně díky tomu, že jim soudy udělují vyšší tresty než jinde. Podle některých výpočtů tenhle stav způsobuje čtvrtinu poklesu ve statistikách zločinnosti. Ale co ty zbylé tři čtvrtiny?
A navíc je tady ještě jedna věc, která tohle zdůvodnění zpochybňuje. Sousední Kanada zažívá podobný pokles zločinnosti jako Amerika, ale bez toho, že by držela takové procento lidí za mřížemi. Tenhle otazník se možná brzy rozsekne, protože kvůli krizi začali ve Spojených státech propouštět vězně, jelikož náklady na provoz věznic politici seškrtali.
Ale zřejmě se odehrávají i jiné, méně nápadné, avšak důležité věci. Demografové v téhle souvislosti zmiňují stárnutí populace. Ekonom Steven Levitt zase spekuluje, že pomohla i legalizace potratů, protože v 70. a 80. letech se narodilo méně nechtěných dětí v rozvrácených rodinách, které by, obrazně řečeno, vyrůstaly pro šibenici.

Bláznivé teorie

Některá vysvětlení vypadají na první pohled ještě více „ujetě“. Třeba to, že auta už dlouho jezdí na bezolovnatý benzin. Lékaři v minulosti dobře věděli, že u dětí s velkou dávkou olova v krvi se zvyšuje pravděpodobnost, že budou agresivnější, násilnější, a tudíž snáze sklouznou ke zločinu. Testy ukázaly, že od roku 1974, kdy byl v USA bezolovnatý benzin zaveden, klesla úroveň olova v krvi lidí o čtyři pětiny. Ekonomka Jessica Wolpaw Reyesová přišla před čtyřmi roky se studií, která docela přesvědčivě dokládá, že bezolovnatý benzin způsobil v 90. letech pokles násilných trestných činů o polovinu. A v tomhle názoru není sama. Avšak hlavním důvodem, na němž se shodne většina expertů, je práce policie. Američtí cops už možná vědí, jak na to. Mohlo by to být poučení pro nás.
Policisté v USA už nejsou tak posedlí statistikami objasněnosti případů. Důležitějším měřítkem úspěšnosti jejich práce je statistika zločinnosti. Má to logiku. Když se stane zločin, postiženému už tolik nepomůže, že je pachatel dopaden a odsouzen. Lepší je, když se zločin vůbec nestane. A tak když klesá zločinnost, znamená to, že policie pracuje dobře. Policisté prostě zabrání zločincům zločin spáchat. Jak?
Vlastně je to prosté. Policisté jsou teď tam, kde hrozí zločin. Kde to je, se dá snadno zjistit ze statistik. Taky se z nich dá spočítat, že tam, kde dochází ve městech nejčastěji k dopravním nehodám, jsou místa s nejvyšší zločinností. Myšlenka, aby byli policisté hlavně v krizových oblastech, zefektivnila jejich práci a ušetřila lidi. Ve městě Shawnee ve státě Kansas policisté tráví mnohem více času na pouhých čtyřech procentech rozlohy města, kde se ovšem stala jedna třetina všech zločinů. Počet vloupání klesl o šedesát procent a havárií o pětinu. Podobně to dělají i jinde.
Američtí policisté už také vědí, že ideální interval, v němž by se měli v krizových místech objevovat, je asi patnáct minut. Pokud tam nejsou vidět déle, rychle stoupá pravděpodobnost, že se některý zločinec uchýlí k činu.
Jak je vidět, spousta si jich řekla, že to radši nezkusí. A tak krize aspoň v tomto směru přinesla něco pozitivního.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče