Krize nevadí, úředníci ano

29. května 2012, 16:11 - Hana Boříková
29. května 2012, 16:11

Ve srovnání s mnohem početnějšími národy je koncentrace izraelských firem, které se u nás věnují nemovitostem, úctyhodná

Kromě farmaceutického průmyslu a zdravotnictví představují reality nejvýznamnější byznys, na který se Izraelci v Česku zaměřili. Na trh vrhají tisíce bytů, statisíce metrů čtverečních kancelářských, obchodních i skladových ploch. Staví novostavby, rekonstruují brownfieldy, často mění rozsáhlá území. Nechybí jim ani odvaha jít do netradičních projektů. > Mezi významnými developery najdeme minimálně pět investorů z Izraele, kteří tu utrácejí stamiliony či miliardy. Na scéně se na rozdíl například od Italů, kteří přicházeli hned po revoluci a masivně nakupovali činžovní domy v centru metropole, často objevují až na přelomu tisíciletí nebo v průběhu první dekády. A většinou uspějí. Zdá se, že se řídí příležitostí. Pokud se jim naskytne zajímavý komplex v centru města, rekonstruují jej na byty. Když se dostanou k pozemkům u dálnice, připraví projekt logistického centra. Když nejdou byty, dohodnou se s krajem a postaví nemocnici. Přestože se v Izraeli v realitách žádná krize neprojevuje – naopak manažeři izraelských developerů hovoří o konjunktuře ve stavebnictví a desetiprocentních nárůstech cen nemovitostí – na místní poměry si nestěžují, představují další plány a porozhlížejí se po dobrých obchodech.

Momentální stagnace

Situaci v České republice nepovažuji za krizi, ale spíše za momentální stagnaci,“ říká Tamir Winterstein, zakladatel společnosti Lighthouse Group, který v Česku mění podobu přístavu v Holešovicích i okolí vysočanské haly z bývalého impéria Aleše Hušáka. Winterstein stále létá do rodného Izraele každých čtrnáct dní. Tam zažil před třiceti lety tu pravou krizi. „Byty se nedaly prodat ani za polovinu ceny a administrativní budovy zůstávaly prázdné, přestože se nabízely na trhu za nesrovnatelně výhodnějších podmínek,“ vzpomíná. Po roce 2008, kdy prodeje bytů v Česku spadly o desítky procent, se proto nenechal nijak zvlášť vyvést z míry a nenásledoval kolegy, kteří se pokoušeli rozpohybovat zamrzlý trh přiznanými slevami na byty v desítkách procent. Jako dobrý obchodník si počkal, až po třech letech nebude muset státu odvádět DPH. „Na druhou stranu v Izraeli jako zemi s aktivní turbulentní ekonomikou se i případná krize ukončí vždy rychleji než v tradičních zemích,“ dodává. Více než důsledky globálního ekonomického vývoje u nás ale izraelské investory – ostatně podobně jako ty anglické, nizozemské či finské – stresuje lokální zdlouhavá byrokracie, která v jejich domovině zdaleka nedosahuje takových parametrů jako u nás. Někteří už proto chtějí kupovat jen projekty s platným územním povolením. „Proces vydání stavebního povolení a případných změn v projektu, které jsou v Izraeli naprosto běžné a bez větších problémů, je bohužel v Česku mnohdy značně zdlouhavý a celkově problematický. To je pro celou řadu realitních investorů vážnou překážkou při rozhodování, zda v České republice investovat své prostředky,“ říká Martin Louda, ředitel společnosti SIDI Prague, která před dvěma roky koupila od firmy Sekyra Group pozemky s projektem stovek bytů v pražských Malešicích. Složitá jednání s místní samosprávou údajně stojí za zpožděním velkého projektu NeoRiviera v Modřanech, který připravuje izraelský developer Neocity Group. Nic ale není černobílé. Jinou zkušenost učinil s místnímu úředníky podle svých slov David Shelef, jednatel B.C.D. „Ke každému našemu projektu přistupujeme jako k výzvě, kterou chceme se ctí zvládnout. Potřebná administrativa, jako jsou územní rozhodnutí či stavební povolení, tu prostě je a každý developer s tím musí počítat. Pokud obecně byrokracii a smlouvy srovnám s Izraelem, tak to vlastně vnímám jako výhodu. V Izraeli je totiž běžné, že se uzavírají ústní dohody. Ty jsou sice rychlejší a bez papírování, ale pak se často nedodržují,“ vysvětluje. Spolupráci s městy a městskými částmi si pochvaluje.

Dalším rozdílem v podnikání je to, že v Izraeli vlastní 98 procent pozemků stát. Developerské společnosti si tam pozemky dlouhodobě pronajímají. V České republice si parcely pro podnikání ve valné většině musejí koupit.

Umění improvizace

Jistá specifika vykazují podle izraelských investorů také tuzemští zaměstnanci, které dosazují i na nejvyšší manažerské pozice. „Stěžejní manažeři jsou v drtivé většině Češi. Vlastně pro nás pracuje pouze jeden manažer z Izraele. Přístup Čechů a Izraelců k práci je velice podobný. Možná v Izraeli se obecně najde více schopnosti improvizovat a naopak méně ochoty onemocnět,“ dodává Winterstein. Čechy zaměstnává jako stěžejní manažery i společnost B.C.D. „Vždy potřebujeme místního člověka, který zná dobře zdejší trh, zvyklosti dané země, dobře se dorozumí. V tom budou cizinci vždy v nevýhodě,“ vysvětluje Shelef. Češi jsou podle jeho názoru hodně organizovaní, mají pravidla, systémy a plní úkoly zadané nadřízenými. „Náš přístup je volnější. Společně stanovíme hlavní priority firmy, její směřování, a pak každý, samozřejmě ve spolupráci s ostatními, pracuje na svých úkolech, které si ale často definuje sám. Pochopitelně tak, že ve stanoveném čase musí být dosaženo výsledku,“ vysvětluje. I ve společnosti SIDI převažují tuzemští zaměstnanci. „Domácí manažeři zpracovávají úkoly jinak než ti z Izraele - nejdříve se zabývají urgentními a mnohdy i značně komplikovanými problémy a zapomínají přitom často na věci, které lze vyřídit během krátké doby, třeba jen několika málo minut,“ říká Martin Louda. Rozdílná mentalita se také podepisuje na odlišném způsobu jednání. Od toho se někdy rovněž odvíjí stanovení základního pohledu na to, co je vůbec problémem a jak ho řešit. „Izraelský národ je stručně řečeno více zaměřený na byznys než Češi,“ dodává.

Neocity Group Místo bytů nemocnice

Společnost Neocity Group začala v České republice podnikat v roce 2005. Kromě Česka zlákalo tohoto investora také Polsko a Rumunsko. Zakladatelé Neocity – tři izraelské skupiny Petrolgas Group, Mivney Moranim a Nairda Group – se profilovali především v rezidenční výstavbě a s tou se rozhodli prorazit i u nás. Koupili rozsáhlé území bývalého cukrovaru v Modřanech a začali připravovat ambiciózní projekt NeoRiviera, jehož součástí byly i výškové budovy. Skupině se ovšem zkomplikovala jednání s úřady, výstavba proto zatím ani neodstartovala. Menší část projektu firma prodala developerské společnosti Skanska. „Jedná se o velký a náročný projekt, jehož jednotlivé fáze vyžadují celou řadu povolení, na nichž pracujeme,“ říká dnes Oded Ber, ředitel Neocity Group Czech Republic. Investor zatím postavil pouze menší bytový komplex na Zličíně. Nakonec se mu podařilo uchytit v úplně jiném segmentu. V mladoboleslavské nemocnici staví ve spolupráci s veřejným sektorem nový pavilon s ambulancemi, vyšetřovnami a dvěma stovkami lůžek. „V oblasti veřejných projektů jsme celosvětově aktivní díky společnosti Narda,“ ohrazuje se Oded Ber proti tvrzením, že zakázku dostala firma bez zkušeností a bez vlastních stavebních kapacit. Neocity Group odmítá spekulace o odchodu z českého trhu. Naopak. Prý se u nás chystá nakupovat.

BCD Group S hlavou v oblacích

Skupina BCD Group začala v Česku podnikat vlastně náhodou. Když se David Shelef přestal věnovat textilnímu byznysu, cestoval po Evropě a sondoval obchodní příležitosti. Při návštěvě Prahy dostal v roce 2001 nabídku na koupi pozemku ve Vysočanech. Nedávno tam firma zkolaudovala třetí etapu bytového projektu Nad Rokytkou. Celkem v této bývalé průmyslové čtvrti už developer postavil 670 bytů. Cílem jsou dvě tisícovky jednotek. BCD Group se ale nesoustředí jen na Prahu. Na zhruba 70 hektarech u Aše chce v následujících sedmi letech postavit hotelový komplex, kasino, kongresové centrum, zdravotnické zařízení, bytové domy, technologický park i komerční objekty. Megalomanské plány ale trochu přibrzdila krize. Podle regionálního tisku jednají představitelé společnosti i s Litoměřicemi, kde by chtěli revitalizovat bývalá kasárna. Sama společnost prezentuje zatím v obecné rovině plány na výstavbu celé rezidenční čtvrti Aleje, která by vyrostla na okraji Líšně, zhruba dvacet kilometrů od Prahy.

SIDI Prague Byty ve velkém

Společnost SIDI, jejímž majoritním akcionářem je velký izraelský developer B. YAR Building Corporation zapsaný na burze v Tel Avivu, si ve střední Evropě vyhlédla nejprve Budapešť. Kancelář v Česku otevřela až v roce 2006. Premiérovým počinem byl projekt Krásná Hůrka v pražských Stodůlkách s 250 byty. Zbývá jich prodat pět. Následuje projekt ByTy Malešice, kde ve čtyřech výškových budovách a pěti osmipodlažních domech vyroste zhruba 550 bytů. „Počítáme s tím, že do dvou let rozšíříme naše portfolia na celkových 1500 bytových jednotek,“ avizuje Martin Louda, ředitel SIDI Prague. Firma prezentuje bydlení ve věžácích jako zelené se střešními zahradami a popínavými rostlinami na přídavných konstrukcích.

AFI Europe Od každého něco

Firma AFI Europe působí v České republice od roku 1997. Její stěžejní projekt v oblasti maloobchodu a kanceláří představuje Palác Flóra otevřený v roce 2003, do kterého firma investovala 72 milionů eur. V září loňského roku za něj zaplatila společnost Atrium European Real Estate Limited 191 milionů eur. Další maloobchodní centrum postavila skupina AFI v centru Pardubic. Nejvýznamnější rozvojovou lokalitou firmy jsou ale pražské Holešovice. Před čtyřmi lety tu přestavěla pod taktovkou architektů ze CMC Architects parní mlýn na kanceláře s pronajímatelnou plochou více než 18 tisíc metrů čtverečních. Do třetice investora přilákaly i byty. Staví je v pražských Vysočanech i v Modřanech. Nejvíce pozornosti ale developer vzbudil rezidenční prvotinou – projektem Korunní Dvůr s 250 byty – na pražských Vinohradech, kde původní chráněná stavba shořela. Skupina se nevyhýbá ani podnikání se sklady. V blízkosti Prahy staví u dálnice D8 logistický park. V pražském Karlíně připravuje developer další administrativní centrum. Ve Vysočanech u Kolbenovy ulice naplánoval AFI City s byty, administrativou a komerčními plochami. V blízkosti Divoké Šárky chce postavit rezidenční komplex AFI Vokovice.

Lighthouse Group Něco na spaní i kotvení

Tamir Winterstein testoval Českou republiku několikrát. Mentalita Čechů mu byla blízká, v roce 2000 tu už zůstal a založil společnost Lighthouse Group. Prvním projektem skupiny byl administrativní komplex na břehu Vltavy u Libeňského mostu s názvem Lighthouse Vltava Waterfront Towers s 23 tisíc metry čtverečními kancelářských prostor. „Tato ambiciózní stavba je milníkem zahajujícím rekultivaci holešovického přístavu,“ říká Tamir Winterstein, zakladatel skupiny. V roce 2006 navázal rezidenčním projektem Prague Marina s 338 „waterfront“ byty. Rezidence doplnila o čtyři roky později dvojice administrativních budov Prague Marina Office Center. Pro další rezidenční projekt Zelené město si vybral Prahu 3 – Jarov. Na 15 hektarech vyroste postupně 28 nízkopodlažních bytových domů doplněných dvěma věžáky o jedenácti podlažích. Koncem roku 2006 získala skupina Lighthouse Group devítihektarové pozemky v sousedství O2 areny ve Vysočanech. V říjnu roku 2010 tam otevřela nákupní centrum Galerie Harfa se 160 obchody. „Ambicí skupiny je projekt i celou lokalitu ještě víc zatraktivnit výstavbou hotelu,“ avizuje Winterstein. Developer od počátku podnikání spolupracuje s akciovou společností České přístavy, v budoucnu by se měl podílet i na výstavbě přístavu na pražském Smíchově.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče