Krize nahání zákazníky diskontům

23. října 2008, 17:45 - Táňa Králová
23. října 2008, 17:45

Na zavedené „brandy“ zaútočí vlastní značky řetězců

Nechceme obchodní centrum – rozuměj Lidl – uprostřed města, odhlasovali si v referendu občané jihočeského Milevska. Šlo jim přednostně o to ubránit „plac“ dnešního autobusového nádraží než postavit se záměru diskontu dál rozšiřovat svou prodejní síť. Diskont jako maloobchodní formát se v Česku rozmáhá stále agresivněji. Od poloviny devadesátých let se počet těchto prodejen zdesateronásobil. Na českém trhu je nyní přibližně 560 potravinářských diskontů a další asi dvě stovky obchodů s typickými prvky diskontního prodeje uvádí společnost Incoma Research. Globální ekonomická krize zajistí jejich další rozkvět, předpokládají odborníci z retailu.
Zpomalení ekonomického růstu výrazně posouvá priority zákazníků. Lidé méně utrácejí za zbytné zboží, aby jejich rozpočet utáhl výdaje za dražší potraviny a vyšší poplatky za energii. „Nejrozvinutější trhy, včetně USA a Evropské unie, zaznamenaly od počátku letošního roku významný pokles u nákupu aut, mobilních telefonů, oděvů, útrat za pohonné hmoty či v restauracích. To vše se odráží v maloobchodu a potravinářském sektoru,“ upozorňuje analytička společnosti Planet Retail Sarah Herrlein. Poukazuje přitom na značný růst obratů diskontních řetězců, jako jsou Aldi a Lidl. Čas pro Aldi Lidl ze skupiny Schwarz si čeští spotřebitelé zvolili obchodníkem roku 2008. „Přitáhl zákazníky z většího okruhu, které zaujal sortimentem. Obchody jsou pro ně dostupné, u pokladen nebývají fronty,“ vysvětluje oblibu Lidlu Petr Hrala z firmy Opinion Window, která se zabývá výzkumem trhu. O příchodu Aldi na zdejší trh se stále jen spekuluje. Německý retailový konzultant Wilfried Arnhold připomíná, že řetězec Aldi má úspěšnou strategii zaměřenou na zákazníka a na mezinárodních trzích se mu daří. „V Česku je ale už hodně diskontů. Když sem přijde Aldi, pak jedině na úkor někoho jiného,“ domnívá se Robert de Groot, viceprezident pro marketing v Aholdu Czech Republic. Hrala si ovšem nemyslí, že by na českém trhu nebylo místo pro další diskontní řetězec. „Přijde-li s dobrým projektem, bude konkurentem pro všechny, nejen ostatní diskonty, ale i supermarkety a hypermarkety. Může konkurovat kvalitou, která z trhu trochu odešla s tím, jak se vše podřídilo ceně,“ poznamenává Hrala.
Čeští zákazníci už ovšem nejsou výhradně cenově orientovaní, jdou po kombinaci nejlepší ceny a kvality, shodli se účastníci panelové diskuse, kterou na téma Diskont versus kvalita uspořádala agentura JWT. Lidem se už také zajídají nákupy pod jednou střechou a stále více vyhledávají specializované obchody, kde oceňují osobní přístup a péči o zákazníka. Proto chodí pro čerstvé zboží ke svému pekaři, řezníkovi, prodejci sýrů, vína či zdravé výživy. Zákaznickou komunitu vytvářejí také společné zájmy a životní styl, pro ně jsou tu knihkupectví, obchody pro psy, welness centra. Jedním z trendů na českém trhu v nejbližším období, které pojmenoval panel JWT, bude posun supermarketového segmentu na trh convenience, pohodlného specializovaného nákupu s unikátní nákupní zkušeností. „Dnes tuto přidanou hodnotu žádá kolem deseti až patnácti procent české populace,“ odhaduje Hrala.

Privátní značky posílí Pod stále větším tlakem budou klasické značky producentů, s nimiž budou o podíl na trhu usilovněji bojovat vlastní značky maloobchodníků. „Budoucnost je v privátních značkách. Víc připoutají zákazníky, protože mohou nabídnout vyšší kvalitu za co nejnižší cenu,“ tvrdí Robert de Groot z Aholdu. Uvědomuje si, že privátní značka neznamená jen cenu, současně se nesmí zapomínat na kvalitu. A maloobchod musí svůj mateřský „brand“ průběžně budovat a podporovat, protože spotřebitelé nedělají příliš rozdílů mezi značkami, zaznělo také při diskusi u kulatého stolu JWT. Majitelům zavedených značek nevyslal nijak potěšující zprávu: Recese ještě zvýrazní konec ochoty spotřebitelů platit víc, než je nutné. Pro výrobce se na obzoru rýsují těžké časy a musí na ně reagovat, aby udrželi svůj podíl na trhu. To znamená především ještě více investic do reklamních akcí. „Jen malá skupina zákazníků odmítá privátní značky. Většině nevadí a budou je kupovat, když s konkrétním výrobkem budou mít dobrou zkušenost,“ dodává Petr Hrala.

GRAF:
Hypermarkety dominují
Hlavní nákupní místo potravin pro Čechy
Nákupní formát*Podíl (%)
Hypermarket*41
Diskont*21
Menší prodejna*19
Supermarket*17
Jiný typ*2
Pramen: Incoma Research, GfK Group

GRAF:
Maloobchodní desítka
TOP 10 retailu v západní a střední Evropě v roce 2007
Pořadí*Společnost*Mateřská země*Obrat (v miliardách eur)*Počet prodejen
1*Carrefour*Francie*83,4*11 036
2*Metro*Německo*67,4*2376
3*Tesco*Velká Británie*66,1* 2820
4*Schwarz*Německo*51,9*8575
5*Rewe*Německo*48,4*12 205
6*Auchan*Francie*39,3*2409
7*Aldi*Německo*39*7188
8*Edeka*Německo*38,8*12 723
9*Leclerc*Francie*33,7*936
10*Intermarché*Francie*31*4198
Pramen: Planet Detail

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče