Krize může být podle parlamentních expertů dobrým důvodem k harmonizaci

07. ledna 2010, 02:25 - <a href="http://www.euractiv.cz">EurActiv.cz</a>
07. ledna 2010, 02:25

Hospodářská krize může být podle politických expertů v Evropském parlamentu skvělou příležitostí k harmonizaci přímých daní nebo větší koordinaci fiskálních politik. Vyplývá to ze zprávy, kterou poradci Evropského parlamentu zveřejnili na sklonku loňského roku.

Autor: Profit

Harmonizace přímých daní působí na většinu těch, kteří nesouhlasí s federalistickým uspořádáním Evropské unie, jako červený hadr na býka. Právě daňová harmonizace společně s hlubší integrací evropských ekonomik hrají ovšem hlavní roli v dlouhodobé vizi, kterou v prosinci 2009 představili političtí experti Evropského parlamentu.

Generální tajemník EP Klaus Welle ale vysvětluje, že podobné dokumenty představují pouze názory odborníků a že nevyjadřují oficiální politiku Evropského parlamentu.

Zpráva pracuje s třemi scénáři, k jejichž naplnění by v nadcházejících pěti až deseti letech mohlo dojít. V dokumentu se píše, že hlubší harmonizace přímých daní by byla „žádoucí, ale až do dneška nerealistická“.

Cílem je podle autorů harmonizace daní z příjmů právnických osob. Taková vize by jistě potěšila evropské federalisty, ale v zemích jako je Velká Británie nebo Česká republika, které v oblasti přímých daní dlouhodobě usilují o zachování suverenity, by zcela jistě narazila na odpor. Úspěch by neměla zřejmě ani v Irsku, které si během schvalování Lisabonské smlouvy vymohlo záruku, že Unie jeho nízké firemní daně nechá na pokoji.

Podle autorů krize dává šanci prosadit takové návrhy, jako je harmonizace základu pro daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a naznačují, že takové podmínky nemusí trvat věčně.

Větší koordinace fiskální politiky

Jedním z důsledků hospodářské krize by podle parlamentních expertů mohla být i hlubší koordinace národních fiskálních politik. Nebylo by prý ani tak nutné vytvářet nějakou celoevropskou daň jako spíše (v rámci eurozóny) společný trh s veřejným dluhem (v podobě euroobligací).

Autoři dále uvádějí, že v souvislosti s hospodářskou krizí je také zapotřebí provést reformu Paktu stability a růstu – nástroje, který má členské státy nutit k rozpočtové disciplíně. V době, kdy drtivá většina zemí eurozóny překračuje tříprocentní hranici deficitu veřejných financí je prý třeba Pakt upravit, nemá-li se stát bezzubým nástrojem „bez reálného dopadu“.

Riziko státního bankrotu je podle autorů v dnešní době reálné a tato skutečnost dává dobrý důvod k větší koordinaci fiskálních politik. Přestože evropské smlouvy obsahují ustanovení, podle nějž EU nemá povinnost pomáhat jakékoliv členské zemi eurozóny, která se ocitne v potížích se splácením svých mezinárodních závazků, autoři dodávají, že v případě hrozby státního bankrotu by Unie zřejmě na pomoc přispěchala.

Ožehavé téma firemních daní se v dokumentu objevuje ještě jednou v souvislosti s otázkou jak zlepšit přístup malých a středních podniků na jednotný evropský trh. Dlouhodobé řešení autoři vidí právě v jednotném daňovém základu. Do doby, než bude takové řešení přijato mají mít malé podniky právo danit své příjmy podle zákonů platných v jejich domovské zemi nezávisle na tom, z které země jejich příjem pochází.

Více na EurActiv.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče