Krize malého byznysu

23. června 2010, 14:36 - Jiří Koleňák
23. června 2010, 14:36

Barterový systém může být zajímavým způsobem k financování režijních nákladů

V posledních letech ve světě zpomalil hospodářský růst, významně propadly akciové trhy a zkrachovali dříve neotřesitelní globální ekonomičtí hráči. To dopadá tvrdě téměř na všechny podniky a projevuje se poklesem objemů obchodu, zhoršením platební kázně a ztíženým přístupem k provoznímu i investičnímu kapitálu.

Prioritní úkol Tato situace, často nazývaná globální finanční krize, vytváří nové podmínky pro konkurenci. Pokles poptávky je znát všude – banky snižují úroky, klesají ceny automobilů, vyprodává se spotřební zboží. Na tyto změny se však nereaguje. Jako by všichni čekali, že to brzy skončí. Lze jen obtížně odhadnout dobu návratu k původním hodnotám. Proto je dobré si přiznat, že nastaly „těžké časy byznysu“. Protikrizová opatření států omezující negativní dopady na jejich ekonomiky pomáhají především velkým podnikům ve stavebnictví nebo v automobilovém průmyslu. Malé a střední podniky se v protikrizových opatřeních často ocitají na okraji zájmu, přestože představují více než 99 procent všech firem a dvěma třetinami se podílejí na zaměstnanosti Evropské unie. Navíc jsou hnací silou inovací a platformou pro rozvoj podnikavosti. Jejich flexibilita je však možná důvodem pro očekávání, že si pomohou samy. Prioritním úkolem pro jejich management by mělo být nalézt a provést opatření, jež situaci stabilizují a v lepším případě ji využijí ve prospěch podniku. Manažeři v těchto situacích mají v těchto k dispozici nástroje krizového managementu. Dělí se na reaktivní, jež se používají v akutní fázi krize, a na aktivní, které se snaží krizím podniků předcházet monitorováním nejdůležitějších ukazatelů a opatřeními připravenými pro případ negativního vývoje. Průzkum provedený zhruba u dvou set českých malých a středních podniků ukázal, že jejich vedení nedisponuje dostatečnými znalostmi ke zvládání krizových stavů ani k řízení podniků v „těžkých časech“. Nástroje k optimalizaci nevyrovnaného cash-flow, jako jsou skonta či faktoring, používá aktivně méně než 40 procent dotázaných manažerů. Ještě horší je to v oblasti aktivního využití barterových obchodních operací. Ty umožňují transformaci nevyužitého majetku, nadlimitních skladových zásob a volných výrobních kapacit na požadovanou a potřebnou strukturu nebo opatření, která v těžkých časech pomohou krýt provozní náklady a rozvíjet podnik.

Centrály Takzvaný multilaterální barter je moderním způsobem mnohostranné formy barterových obchodů. Jeho podstatou je, že klient si nakoupí od jiného zboží či služby, které právě potřebuje. A zaplatí dodáním svých produktů jiným klientům. Jednotlivé obchody nejsou časově vázané – nakupovat a prodávat lze průběžně dle potřeby. Transakce se provádějí prostřednictvím a s pomocí některé z barterových centrál. Tyto subjekty – obchodní společnosti různé právní formy a velikosti – evidují a zúčtovávají jednotlivé transakce a všemožně podporují vzájemný obchod svých klientů, účastníků příslušného barterového řetězce. V České republice působí více než deset barterových centrál. Účast v barterovém systému může být pro mnoho podnikatelů zajímavým způsobem k financování režijních nákladů spojených s provozem či rozšiřováním firmy. Zejména v dnešní těžké době, kdy téměř každá firma bojuje s nevyrovnaným cash-flow.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče