Krize je (zatím) zažehnána

05. listopadu 2007, 00:00 - Jan Němec
05. listopadu 2007, 00:00

Několik let se táhnoucí spory o digitalizaci televizního vysílání se zdají alespoň prozatím vyřešeny. Parlament schválil „diginovelu“, která mění některé zákony související s digitalizací. Nová legislativa vychází vstříc téměř všem zúčastněným.

Digitalizace televizního vysílání Několik let se táhnoucí spory o digitalizaci televizního vysílání se zdají alespoň prozatím vyřešeny. Parlament schválil „diginovelu“, která mění některé zákony související s digitalizací. Nová legislativa vychází vstříc téměř všem zúčastněným.

Když jsme se v šestnáctém letošním čísle Profitu věnovali digitalizaci televizního a rozhlasového vysílání v Česku, vypadala situace téměř tragicky. Přechod na digitální vysílání blokovaly Nova a Prima, nové digitální televize se bouřily a hrozily mezinárodní žalobou a Česká televize se pro jistotu rozhodla postupovat na vlastní pěst.

Po půl roce je všechno jinak. Téměř veškeré problémy a spory se podařilo po složitém jednání zaštiťovaném ministerstvem vnitra vyřešit. „Všichni museli zpočátku trochu ustoupit, aby později mohli získat,“ popisuje taktiku při vyjednávání náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Ten poprvé nutnou legislativu probíral se všemi zúčastněnými subjekty na vládní úrovni. Založil dokonce i „digitální koalici“ zainteresovaných. Výsledkem několikaměsíčních jednání je takzvaná „diginovela“, tedy souhrn změn v několika zákonech, které se digitalizace týkají. Diginovelu minulý týden schválil Senát a pro plánované uvedení v účinnost od Nového roku tak už zbývá pouze podpis prezidenta.

Všestrannou spokojenost s novinkami a téměř dokonalou idylu bohužel narušili poslanci. Při projednávání diginovely totiž i přes apel ministra vnitra Ivana Langera prosadili několik kontroverzních pozměňovacích návrhů. Podle prvních reakcí budou tyto změny nejspíš znamenat další komplikace.

Licenci dostane každý

Co vlastně diginovela přinesla převratného? Především zásadní liberalizaci televizního trhu. Po úplném vypnutí analogového signálu totiž dostane televizní licenci každý žadatel. Ten si potom bude muset sám s provozovatelem digitální sítě dohodnout umístění v multiplexu a podmínky pro vysílání.

Vyslyšeny byly i požadavky stanic Nova a Prima. Ty žádaly přidělení bonusových digitálních licencí za to, že se předčasně vzdají svých analogových kmitočtů potřebných pro digitální sítě. Podle diginovely tak obě televize dostanou po jedné licenci navíc. Do konce roku 2010 pak musejí ukončit analogové vysílání, jinak o tyto kompenzační licence přijdou. Velmi vstřícný byl při projednávání diginovely v Poslanecké sněmovně k Primě a Nově zejména poslanec Petr Rafaj z ČSSD. Tomu se do návrhu podařilo propašovat ustanovení o prodloužení jejich licencí o osm let. Televizi Prima pak i přes snahu poslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) zůstala povinnost sdílení kmitočtů s regionálními televizemi.

Problém šesti nových televizí řeší diginovela prostřednictvím přechodných licencí. Platit budou do konce analogového vysílání, pak televize obdrží licence standardní. Z1, Febio TV, TV Barrandov, RTA, Óčko a TV Pohoda totiž od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání již jednou digitální licence dostaly. Zanedlouho ale o ně kvůli chybám v licenčním řízení soudním rozhodnutím přišly.

České televizi díky diginovele zůstal vyšší objem reklamy. Původně návrh novely počítal s 0,5 procenta vysílacího času. Po pozměňovacím návrhu poslankyně Hany Orgoníkové (ČSSD) nakonec vzrostl na 0,75 procenta. Příjmy z reklamy nicméně veřejnoprávní televize nebude moci volně disponovat. Třetinu z nich bude odevzdávat do kinematografického fondu, třetinu telekomunikačnímu úřadu na podporu rozvoje digitálních sítí. Zbývající třetinu vloží do vlastního fondu, z nějž bude hradit například digitalizaci vlastního archivu pořadů. Česká televize může navíc počítat s vyššími koncesionářskými poplatky. Ty diginovela zvyšuje na 135 korun.

Nejkontroverznější část diginovely je rovněž dílem poslanců. Kabelové televize a mobilní operátoři provozující DVB-H (mobilní televizi) budou podle diginovely muset povinně šířit všechny celoplošné digitální programy. A to jak programy vysílané na základě kompenzačních licencí pro Novu a Primu, tak také šest nových digitálních stanic.

Spokojeni jsou téměř všichni

Jak vyplývá ze změn uvedených výše, diginovela splnila přání téměř všech zúčastněných. Až na jednoho. Tím jsou právě provozovatelé kabelových televizí a mobilní operátoři. Těm se naopak povinnost šířit všechny celoplošné stanice vůbec nelíbí.

„Diginovela tímto ustanovením nastavuje tolik nerovností v právech, že je jisté, že bude mít z naší strany ještě dohru. Jsme odhodláni jít i k soudu,“ tvrdí předseda České asociace kompetitivních komunikací (ČAKK) Zdeněk Vaníček. Novela podle něj znevýhodňuje poskytovatele kabelové televize oproti digitálním televizím. Vaníček tvrdí, že novou povinnost do diginovely na poslední chvíli propašoval jediný poslanec. Navíc na základě lobbingu soukromých provozovatelů celoplošných zemských digitálních programů. „Přeloženo do srozumitelného jazyka – toto jednoznačně účelové ustanovení má zajistit jedné nevelké skupině soukromých podnikatelů šíření jejich programů v sítích kabelových systémů, a to na úkor podnikání a samozřejmě na nemalé náklady jiné skupiny rovněž soukromých podnikatelů (kabelových televizí),“ tvrdí na svých webových stránkách ČAKK.

Nespokojenost hlasitě deklaruje i největší tuzemský kabelová síť UPC. I podle ní diginovela zasahuje do práv soukromých investorů ve prospěch omezené skupiny jiných podnikatelů. „Budeme nuceni se bránit všemi právními prostředky. A to jak v tuzemsku, tak na úrovni Evropské komise,“ potvrzuje mluvčí UPC František Malina.

Na jízdní řád se stále čeká

Jedním z posledních a zároveň nejdůležitějcích problémů digitalizace, který ještě zbývá vyřešit, je stanovení Technického plánu přechodu na digitální vysílání (TPP). Ten stanovuje jak, kdy a kde bude vypínání analogového vysílání probíhat. TPP není součástí diginovely v zájmu jejího bezproblémového přijetí. Přesto však diginovela pozici TPP posiluje. Zatímco dříve byl plán vydaný Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) de facto nezávazným dokumentem, nyní bude mít povahu

nařízení vlády.

Jednání o sestavení TPP probíhají v těchto dnech. Podle šéfa ČTÚ Pavla Dvořáka se úřad snaží společně s provozovateli digitálních sítí i nových televizí připravit obecné principy. „O přesných datech nechci mluvit, první verze by měla ale být hotova někdy v prosinci,“ říká Dvořák. Stejně tak podle něj ještě nebylo rozhodnuto o přesném datu, kdy dojde k definitivnímu přechodu na digitální vysílání a nastane „analogová tma“. Ve hře jsou „cimrmanovské“ termíny 10. 10. 2010, 11. 11. 2011 nebo 12. 12. 2012. „Nejzazší termín, který nesmíme překročit, je konec roku 2012,“ upřesňuje Dvořák.

Jasné je tak zatím pouze to, že přechod na digitální vysílání bude probíhat na „principu rozlivu“. „Budeme postupovat po sousedních oblastech. Nejprve se vypne hlavní vysílač v každé ucelené oblasti a pak bude následovat vypnutí vysílačů menších,“ vysvětluje Dvořák.

Domažlicko: vše na poslední chvíli

Prvním územím v Česku, kde lidé mohou sledovat již pouze digitální vysílání, je Domažlicko. To sloužilo jako „pokusný králík“, na němž se měla digitalizace vyzkoušet v malém měřítku. A to jak z technické stránky, tak v oblasti informační kampaně pro televizn
í diváky. Přechod nebyl zcela hladký ani v jednom směru. Velkým překvapením byl nezájem relativně velkého počtu lidí o informační kampaň. Výjimkou tak nebyly ani případy, kdy se rodina dozvěděla o přechodu na digitální vysílání až poté, co jim v noci na přelomu srpna a září přestala fungovat televize. Také prodejci elektroniky potvrdili, že zájem o set-top boxy nutné pro příjem digitálního signálu byl zpočátku velmi vlažný. Poslední týden před i týden po spuštění „digitálu“ však šly přístroje na dračku. Dokonce tak, že v některých obchodech s elektronikou na Domažlicku nebyly vůbec k dostání. „Všechno děláme na poslední chvíli. Jsme přece v Čechách,“ nediví se starosta Domažlic Miroslav Mach.

Michal Bezouška z českého zastoupení firmy Philips tyto problémy vysvětluje velmi malou informovaností lidí o digitalizaci. Proto by podle něj měly subjekty, jichž se digitalizace týká, zajistit lepší kampaň. „Prostý divák je zmatený. Digitalizace probíhá pomalu a tak často ani netuší, jakou televizi si koupit, aby si digitální vysílání mohl pustit,“ tvrdí Bezouška.

S tím ale nesouhlasí Pavel Hanuš, který má na starosti digitalizaci v České televizi. Podle něj není třeba snažit se udělat z deseti milionů lidí experty. „Podle našich zkušeností si pětina lidí informace vyhledává aktivně sama. Zbylé čtyři pětiny se ale o digitalizaci vůbec nezajímají a neregistrují ani informace, které mají k dispozici,“ říká Hanuš. „Na ty pak platí jedině donucovací hrozba vypnutí analogového signálu,“ dodává.

Přestože si většina diváků digitální vysílání pochvalovala, našli se i „nespokojenci“. Především v prvních dnech si stěžovali na špatný signál nebo „rozsypávání“ obrazu na kostičky. V některých menších obcích, zejména na okraji regionu, je navíc signál velmi slabý. Například ve Všerubech dosahuje pokrytí pouze 15 procent obce. Zde i v jiných lokalitách s podobným problémem proto lidé řešili situaci nákupem satelitu. „Satelit si na Domažlicku pořídilo až 30 procent lidí. Podobný trend očekáváme po celé České republice,“ tvrdí náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče