Krize donutila firmy změnit i benefity

02. srpna 2009, 12:00 - Jan Němec
02. srpna 2009, 12:00

Celosvětová ekonomická recese postihla zaměstnance nejen častějším propuštěním. I ti šťastnější, kteří si místo udrželi, přijdou o některé zaměstnanecké výhody. Nejčastěji zaměstnavatelé ruší příspěvky na MHD nebo dovolenou.

Autor: Profit

Zaměstnanecké benefity se staly pro mnoho českých firem oblíbeným nástrojem, jak „přilepšit“ vlastním zaměstnancům. Stravenky, příspěvky na dopravu nebo dovolenou, třináctý plat či různá školení poskytuje v současnosti 98 procent českých firem. Celosvětový hospodářský útlum ale podniky nutí šetřit a v mnoha z nich jsou jednou z prvních voleb právě tyto výhody. Podle výzkumu společnosti ING tak hodlají zaměstnancům na výhody „sáhnout“ až dvě třetiny firem v Česku. Některé budou část benefitů rušit úplně, jiné plánují jenom systém výhod změnit.

U daňově nezvýhodněných benefitů, tedy těch, které není možné zahrnout do nákladů, se kvůli krizi firmy nejčastěji chystají omezit především věcné dary či jednorázové odměny, flexi poukázky, třinácté platy, zvýhodněné půjčky zaměstnancům či příspěvky na kulturu a sport. Služební automobily a mobilní telefony ale ve více než 90 procentech firem zaměstnancům zůstanou. V případě daňově zvýhodněných výhod se zaměstnanci nejčastěji budou muset rozloučit s příspěvkem na dovolenou a volnými jízdenkami a příspěvky na MHD. Naopak jeden z obecně nejoblíbenějších benefitů - stravenky - firmy rušit nehodlají prakticky vůbec.

„Současná situace není lehká a zaměstnavatelé hledají možná řešení, jak v ní co nejlépe obstát. Většina firem snižuje náklady, ale současně se snaží budovat pozici pro budoucí růst a udržet si kvalitní zaměstnance,“ tvrdí Jan Šíbal ze společnosti ING. Změna systému benefitů je podle něj jednou z variant, jak zaměstnance motivovat, aby zůstali, i ideální cesou k přilákání zaměstnanců nových.

Místo teambuildingu penzijní připojištění

VÍCE O BENEFITECH SI PŘEČTETE V ČLÁNKU:
Test zaměstnaneckých benefitů: pozor na výběr poradenské firmy

Výzkum ING také poukazuje na rostoucí zájem firem o pojistné produkty. Například příspěvky na penzijní připojištění už nyní poskytují zhruba tři čtvrtiny firem v Česku a naprostá většina z nich neplánuje je omezit. Roste zájem i o životní pojištění. V letošním roce očekává ING až 44procentní nárůst v počtu firem, které je svým zaměstnancům zřídily.

K podobným závěrům došla i poradenská firma Mercer. Ta provedla průzkum mezi stovkou českých firem v první polovině letošního roku. Zjistila, že se zaměstnanci nemusejí obávat masivního plošného rušení zaměstnaneckých výhod. Dvě třetiny oslovených firem podle výzkumu sice chystají na letošní i příští rok úspory v personální oblasti, v případě benefitů ale spíše plánují jejich přeskupení, než úplné rušení. Podle konzultantky agentury Mercer Jany Kurtinové firmy v Česku mimo jiné výrazně změní systém školení a vzdělávání. Nehodlají je rušit úplně, omezí je ale pouze na některé zaměstnance. „Vzdělávací a rozvojové programy firmy budou nabízet jen zaměstnancům s vysokým potenciálem a klíčovým zaměstnancům,“ tvrdí Kurtinová.

Z dalších benefitů se podle Merceru krize nejvíce podepíše na příspěvcích na „teambuildignové“, sportovní a kulturní akce. I Mercer potvrzuje zvýšený zájem o pojištění. Podle Kurtinové naprosté minimum firem bude příspěvky rušit a naopak další firmy tuto výhodu plánují svým zaměstnancům nabídnout nově. Kurtinová přidává také další stále populárnější benefit - nadstandardní preventivní zdravotní péči.

Zaměstnanci chtějí nejvíce stravenky a dovolenou

Zaměstnanci si na nejrůznější benefity rychle zvykli a hrají u nich výraznou roli při výběru z více pracovních nabídek při hledání místa. Podle studie personální agentury Robert Half z konce minulého roku patří mezi zaměstnanci k nejblíbenějším výhodám jazykové kurzy, dovolená nad rámec zákonných čtyř týdnů, stravenky nebo pružná pracovní doba. Zaměstnanci si vysoce cení i možnosti dalšího odborného vzdělávání, například studia vysoké školy nebo MBA. V oblibě pak následuje vyplácení třináctého platu, možnost využití služebního auta i pro soukromé účely. Mobilním telefonem nebo přenosným počítačem zaměstnanci také nepohrdnou, spíše než jako benefit je ale vnímají jako pracovní pomůcku.

Jak na tyto preference reagují firmy? Nejčastěji svým zaměstnancům poskytují stravenky, nealkoholické občerstvení na pracovišti a dovolenou navíc. Velmi využívané jsou také jazykové kurzy, mobilní telefony, penzijní připojištění. Stále běžnějším se stává možnost, aby zaměstnanec mohl v případě méně závažné nemoci zůstat několik dní v roce doma i bez lékařského potvrzení. Také tyto takzvané „sick days“ se v průzkumu Robert Half umístily společně s pružnou pracovní dobou v desítce nejvíce využívaných benefitů.

Jak na benefity v krizi?

Rozpočty na zaměstnanecké benefity představují vzhledem k jejich rostoucí oblibě v mnoha firmách významnou nákladovou položku. V době, kdy se firma potýká s ekonomickým útlumem, je proto ořezání těchto výhod poměrně jednoduchou možností, jak ušetřit. Firmy mají v podstatě dvě možnosti: buď rozpočet na benefity snížit a některé tak úplně zrušit, nebo je daňově optimalizovat.

První možnost nemusí být příliš vhodná. „Benefity představují důležitou součást celkové odměny zaměstnance a jejich prosté zrušení bez předchozí důkladné analýzy může ve firmě napáchat víc škody než užitku,“ upozorňuje Martin Hruška ze společnosti Deloitte Advisory. Proto je podle něj nutné postupovat citlivě. Ideální cestou není podle něj ani selektivní změna benefitů jen u některých zaměstnanců. Jednak totiž existují předpisy na rovné zacházení se zaměstnanci, jednak může tento přístup vést k rozklížení kolektivu.

Jako lepší řešení se tak jeví daňová optimalizace. Ta vychází z toho, že některé z benefitů je možné zahrnout do nákladů firmy a tím snížit základ daně. V některých případech je navíc nutné přičíst ještě další „skryté“ náklady. „Kromě vlastní daňové uznatelnosti nákladů je nutné uvažovat také o povinnosti odvádět z těchto nákladů pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ tvrdí Martin Hruška. Benefity je tak podle něj možné rozdělit do tří skupin: daňově optimální, daňově přijatelné a daňově nevýhodné. Do první skupiny patří takové výhody, z nichž není nutné odvádět pojistné, a které je možné daňově uznat jako náklad. Do druhé patří benefity splňující alespoň jednu z podmínek výše, do třetí pak všechny ostatní.

První skupina je zákonem poměrně omezená a patří do ní například stravenky, jazykové kurzy nebo další vzdělávání. Do druhé skupiny řadí Martin Hruška dovolenou nad zákonné čtyři týdny, služební auto pro soukromé účely, příspěvky na dovolenou nebo poskytování půjček. Nejméně výhodné jsou pro firmy benefity jako úhrada soukromých telefonních hovorů či poskytování nejrůznějších dárků. Z tohoto pohledu by se tedy firma měla snažit omezit poskytování výhod ze třetí skupiny a nabízet zaměstnancům raději daňově výhodnější benefity.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče