Krize bude dlouhá

15. ledna 2009, 13:42 - Karel Zaoral
15. ledna 2009, 13:42

Nemyslím si, že budeme emitovat jenom další a další dluhopisy,...

Celý podtitul: Nemyslím si, že budeme emitovat jenom další a další dluhopisy, říká předseda ČSSD

Sociální demokracie představila v závěru loňského roku svůj plán, jak čelit současné ekonomické krizi. Kromě zapracování volebního programu strany a obecných dlouhodobých opatření, která z něj vycházejí, autor plánu a hlavní ekonomický expert ČSSD Jiří Havel prakticky neřešil krátkodobé stimuly pro podporu ekonomiky. Týdeník EURO se proto předsedy ČSSD Jiřího Paroubka zeptal, jaké jsou konkrétní recepty sociálních demokratů na současné problémy. „Krize patrně neodezní během několika měsíců. Tak, jak vznikla a nikdo ji nečekal, tak bude pokračovat. Nemyslím si proto, že je to věcí nějakých krátkodobých opatření, která budou uplatněna během jednoho nebo dvou měsíců,“ tvrdí.

EURO: Krátkodobá opatření tedy dle vašeho názoru nemají smysl? PAROUBEK: Dám příklad jednoho opatření: tato vláda dokázala ze 720 miliard korun, které jsou vymezeny pro Českou republiku z evropských fondů, fakticky vyčerpat k počátku prosince loňského roku dvě miliardy korun. Možná je to v tuto chvíli pět nebo deset miliard, a to je prostě málo. Přitom těch čistých sto miliard korun, které by mohly být ročně čerpány, představují tři procenta HDP prakticky zadarmo.
Krátkodobá opatření, která pomohou exportu bezprostředně, jsou ale v našem plánu také. Týkají se posílení kapitálu České exportní banky, Českomoravské záruční a rozvojové banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti.

EURO: Tato opatření prosazuje i ministr financí Miroslav Kalousek. PAROUBEK: Ano, a to je také to jediné, na čem se shodneme.

EURO: Přesto většina vašich reakcí na krizi směřuje kvůli legislativní prodlevě až za její horizont a zároveň míří na výdajovou stranu rozpočtu. Jak je navrhujete financovat? PAROUBEK: Řešili bychom to stejným způsobem jako vláda, která bude mít stejný problém někde peníze vzít. Stejně, jako když přišla krize v roce 1929 a když ji v roce 1933 řešil Roosevelt svým New Dealem. Musel navýšit státní dluh. Stát nemůže uvažovat o tom, že se bude pohybovat v rámci vyrovnaného rozpočtu nebo v oblasti nízkých schodků. Rozměr současné krize není jen ve fiskální oblasti, ale v národohospodářské. Kvůli tomu, že tato vláda zajistila některým skupinám snížení reálných příjmů, klesá nejen zahraniční, ale i domácí poptávka.

EURO: Nemyslíte, že spíše než vláda se o snížení příjmů postarala inflace? PAROUBEK: Ale vláda vytvořila inflaci. Spirálu roztočila tím, že zvýšila nižší sazbu DPH. A jestli teď jásá, že v prosinci je inflace na hodnotě jenom 3,6 procenta, tak všude je přece taková míra inflace alarmující. Ve státech kolem dochází k deflaci a my jsme měli loni inflaci 5,6 procenta. Není pravda, že se inflace snížila, jen základ v předchozím roce byl vyšší. Tahle vláda si nechce připustit, že bude muset do národohospodářských procesů zasahovat.

EURO: Nemyslíte, že hlavní příčinou růstu inflace byly vnější faktory typu extrémních cen komodit a energií? PAROUBEK: Vždycky je riziko růstu nějakých cen nějaké komodity. Tato vláda se ale pustila do nárůstu nepřímých daní, čili musela vycházet z toho, že k nějakému růstu inflace dojde. Vycházela z pouček, řekněme ideologicky pojatých, že trh to srovná, že obchodníci budou stejně držet ceny a podobně. Já jsem tyto naivní představy slyšel někdy na podzim 2007. Věděli jsme, že je to blábol, a také jsme to říkali. Skutečnost byla taková, že se sloučily vnější vlivy a vlivy kroků vlády, která rozbila fungující daňový systém a zabila poptávku statisíců zaměstnanců. Základ té inflace byl v DPH. To je vždycky příležitost pro obchodníky, aby si srovnali hladinu.

EURO: Řešení krizí státem vytváří tradičně obrovskou fiskální zátěž. Není lepší levně nastavit výhodné podmínky pro podnikání a nechat firmy, aby si své problémy vyřešily samy? PAROUBEK: V roce 1929 republikánská vláda v USA tvrdila něco podobného. Důsledky byly v ohromném propadu výroby a v ohromném nárůstu nezaměstnaných. V okamžicích krize je třeba věnovat část peněz na rozvoj infrastruktury. Například prostředky z Evropské investiční banky dostaneme za PRIBOR (mezibankovní nabízená sazba – pozn. red.) minus nějaký bod se splácením až třicet let i s možností odkladu splátek. I jen inflační růst bude de facto likvidovat úroky, které budeme splácet. Odvaha nám nesmí chybět. To nejhorší by bylo, kdyby se hospodářství zastavilo nějakými přehnanými škrty v investicích.

EURO: Přemýšlíte o snížení sazby DPH. Jenže obchodníci si část snížení promítnou do marží. Bude to mít na spotřebitele vůbec nějaký efekt? PAROUBEK: Vidíte to přece u pohonných hmot, to je normální tržní hospodářství, kde funguje zákon nabídky a poptávky.

EURO: Sám jste říkal, že obchodníci si srovnají určitou hladinu… PAROUBEK: Pokud dochází k takovému nárůstu, tak ano, ale když bude docházet ke kolísání, tak si to nemyslím. A v situaci, kdy bude nadbytek zboží na trhu, obchodníci nebudou držet ceny nahoře.

EURO: Máte zdokumentovanou cenu vámi plánovaných zásahů? PAROUBEK: Pokud naše opatření budou stát desítky miliard korun, jako že to jsou desítky miliard, pak nejdůležitější je to, aby nedošlo k rozvratu sociálního pořádku a politických struktur společnosti.

EURO: Obrovské množství peněz, které západní státy nalily do svých ekonomik, vyvolává nebezpečí bezprostředního vzniku další bubliny, nyní dluhopisové. Toho se neobáváte? PAROUBEK: Znám tuto diskusi, která probíhá v západoevropském a americkém tisku, jsou to zajímavé úvahy. Nemyslím si, že budeme emitovat jenom další a další dluhopisy, a kromě toho si nemyslím, že je to věc jenom České republiky. S mnohem většími objemy, pokud jde o prodej dluhopisů, přicházejí například Spojené státy americké.

EURO: Česko ale také nemělo problém s hypotékami, a přesto nás krize neminula… PAROUBEK: Jistě. Chci tím říct, že ten problém je u nás v tomto směru objemově mnohem menší. Jestli tady dojde k nárůstu dluhu o nějakých šedesát či devadesát miliard korun, například, úplně akademicky, tak jsou to tři čtyři miliardy eur. To jsou pořád částky, které neohrožují světový finanční pořádek. Jiná věc, a v tom mohou mít debatující pravdu, je, že velké státy přicházejí s násobnými objemy. Pro takové dluhopisy se špatně může hledat likvidita.

EURO: Dlouhodobě prosazujete přijetí eura. Myslíte, že budeme schopni plnit kritéria pro společnou měnu, pokud hodláte prosadit euro co nejdříve? PAROUBEK: Nejsme žádní eurohujeři, ale dlouhodobý stav, kdy kolem nás je eurozóna a my jsme skanzen s národní měnou, je neudržitelný z mnoha důvodů. Myslím, že v situaci, kdy vláda měla v minulém roce věci pod kontrolou, měla rozhodnout o zavedení eura. To, že by došlo k posunutí tohoto termínu, pokud bychom museli dělat nějaké nezbytné zásahy do hospodářství, by nepochybně všichni brali. Ale dnes to, že nemáme euro, bude spíš hospodářství destabilizovat. To je výhoda Slovenska, protože prakticky ve stejném prostoru tady bude ekonomika, která nabízí větší komfort pro eventuálního investora.

EURO: Znovu se zeptám, dodržíte po zavedení eura plnění paktu stability? PAROUBEK: Znovu opakuji, že jde o zahájení odborné debaty a debaty s veřejností, protože situace je samozřejmě složitější než před půl rokem nebo před rokem a půl, kdy takzvaná reforma veřejných financí spustila inflační spirálu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče