Kreditní karty před výbuchem

15. října 2008, 15:32 - Jessica Silver-Greenbergová
15. října 2008, 15:32

Schyluje se k explozi problémových dluhů...

Celý podtitul: Schyluje se k explozi problémových dluhů; trpět budou takové ústavy jako Bank of America a JPMorgan, jež se z velké části vyhnuly hypotečnímu chaosu

Potíže se zdají být povědomé. Dlužníci zůstávají pozadu se splátkami. Prodlení narůstá. Obrovské hromady půjček se kazí. Na to doplácejí investoři. Zapomeňte však na důvěrně známé historky o špatných hypotékách. Další hrůzou pro pochroumané finanční firmy je 950 miliard dolarů nevyrovnaného dluhu spojeného s používáním kreditních karet – dluhu, z něhož je velká část toxická. To je špatná zpráva pro takové hráče jako JPMorgan Chase a Bank of America, kteří se do značné míry vyhnuli hypotečnímu chaosu – a dokonce z něho těžili – ale mají významné aktivity v oblasti kreditních karet. Vůbec nejsou sami. Bomba spotřebitelských dluhů už začíná zasypávat střepinami finanční trhy, což ještě víc oslabuje americkou ekonomiku. „Příští zhroucení nastane u kreditních karet,“ tvrdí Gregory Larkin, analytik výzkumné firmy Innovest Strategic Value Advisors. William Black, viceprezident týmu strukturovaných financí agentury Moody’s Investors Service, dodává: „Ještě jsme nedosáhli postrecesních vrcholů [ve ztrátách spojených s kreditními kartami], takže se situace ještě zhorší, než nastane zlepšení.“ Navíc pomoc amerického ministerstva financí ve výši 700 miliard dolarů na řešení následků hypoteční krize nebude záchranným lanem pro vydavatele kreditních karet. Velké firmy prohlašují, že jsou na tuto smršť připraveny. Počátkem loňského roku začala banka JPMorgan podávat pomocnou ruku dlužníkům, kteří měli potíže, tím, že vytvářela splátkové programy a dělala další úpravy týkající se účtů. „Už jsme zažili vyšší ztráty spojené s kreditními kartami,“ přiznává Tanya Madisonová, mluvčí JPMorgan. „Působí nám to starosti, ale věřte, že podnikáme ty správné kroky, abychom pomohli zákazníkům a zvládli riziko.“ Některé banky a karetní společnosti si však problémy možná samy zhoršují. Aby zvýšily zisky a předběhly nadcházející regulaci, zvedají úrokové sazby. Tím ovšem spotřebitelům znesnadňují, aby udrželi krok. To ještě zjitří zítřejší bolesti. Firma Innovest odhaduje, že vydavatele kreditních karet postihne letos rána v podobě 41 miliard špatných dluhů a 96 miliard v roce 2009.
Tyto ztráty následně zamíří na trh představující 365 miliard dolarů pro cenné papíry zajištěné dluhem spojeným s kreditními kartami. Podobně jako u hypoték i v tomto případě banky dávají dohromady skupiny takzvaných pohledávek z kreditních karet, v zásadě nedoplatků zákazníků, a prodávají je velkým investorům, jako jsou hedgeové a penzijní fondy. Velcí vydavatelé karet se zbavují zhruba 70 procent svého dluhu z kreditních karet. Banky však pro tento dluh stále obtížněji hledají kupce. U cenných papírů souvisejících s kreditními kartami se zvyšují úrokové sazby, což je známka toho, že chuť investorů slábne. Aby kartové společnosti nalákaly víc kupujících, musejí vkládat víc peněz jako záruku pro případ, že s cennými papíry bude něco v nepořádku. To je v ostrém protikladu s tím, že od hypotečních věřitelů se tohle zpravidla nepožaduje – alespoň zatím. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou tak nejistí, není teď vhodná doba zvyšovat sázky na hru. „Vydavatelům karet vzrostou náklady,“ varuje Dennis Moroney z poradenské firmy Tower Group. Trh kreditních karet je přirozeně jen zlomkem hypotečního trhu představujícího 11,9 bilionu dolarů. Ztráty tu však někdy mohou být nepříjemnější. Je to proto, že většina dluhu z kreditních karet není zajištěná, to znamená, že spotřebitelé nemusejí při otevírání účtů skládat zálohy. Když přestanou hradit měsíční splátky a účet se zhorší, kartové společnosti nemají ke kompenzaci žádná podkladová aktiva. Naproti tomu v případě hypoték jsou některé banky chráněny jak zálohami, tak možností získat zpět alespoň nějaké peníze prodejem nemovitosti.

OBROVSKÁ NÁLOŽ Situaci zhoršuje to, že ve sféře kreditních karet je rovněž větší hrozba podřadných úvěrů. Rizikoví dlužníci s nízkými úvěrovými výsledky se podílejí zhruba na třiceti procentech nesplacených dluhů z kreditních karet v porovnání s jedenácti procenty u hypotečních dluhů. Přes 45 procent portfolia kreditních karet spořitelny Washington Mutual (WaMu) je podle Innovestu rizikových. To by mohlo způsobit bolení hlavy v bance JPMorgan Chase, která 25. září souhlasila, že za 1,9 miliardy dolarů koupí kreditní byznys a další aktiva této nešťastné záložny. Mluvčí banky JPMorgan prohlašuje: „Jsme si vědomi úvěrové kvality portfolií [spořitelny WaMu] a riziko budeme náležitě řídit.“ Ztráty z kreditních karet se už projevují v bilancích věřitelů. Bank of America (BoA), druhá největší americká společnost vydávající karty hned za bankou JPMorgan, 6. října prozradila, že zhruba tři miliardy dolarů z jejího portfolia kreditních karet ve výši 184 miliard dolarů „vybouchly“, což je o 50 procent víc než před rokem. Společnost BoA, která se rovněž vyrovnává s širším finančním zmatkem, zároveň prohlásila, že bude muset o padesát procent snížit dividendu a získat deset miliard dolarů nového kapitálu. Její cenné papíry příštího dne spadly o víc než 25 procent, když investoři z velké části ohrnuli nos nad novými akciemi, jež BoA nabízela. „Dobrou zprávou je pro nás to, že máme sílu tohle vydržet, špatnou zprávou pak, že oživení výnosů nějakou chvíli trvá,“ říká mluvčí banky Bob Stickler. „Obezřetně upravujeme své standardy upisování, abychom se přizpůsobili měnícím se ekonomickým podmínkám.“ Rovněž společnost American Express (AmEx), která slouží bohatším dlužníkům, zvýšila v posledním čtvrtletí zajištění ztrát spojených s kreditními kartami z 810 milionů na 1,5 miliardy dolarů, což je známkou toho, že i bohatší spotřebitelé mají potíže. „Posílili jsme své úvěrové modely a dál uvážlivě řídíme riziko tím, že omezujeme některé snahy v oblasti získávání karet a tam, kde je to vhodné, snižujeme úvěrování,“ uvádí mluvčí společnosti AmEx. Praktiky používané v tomto odvětví při úvěrovém boomu teď pronásledují mnohé věřitele z oblasti kreditních karet. Cate Colombová, bývalá pracovnice zákaznického centra MBNA, velkého vydavatele karet, kterého v roce 2005 koupila společnost Bank of America, říká, že náplní její práce bylo rozvíjet těsný vztah se zákazníky s kreditními kartami a doporučovat jim, aby víc využívali svůj dostupný úvěr. Kolegové se často shromažďovali kolem její židle, když telefonovala nějakému zákazníkovi a skandovala: „Prodávejte, prodávejte“. „Bylo to jako v ,Kotelně‘,“ vzpomíná Colombová s odkazem na kriminální thriller Boiler Room z roku 2000 o bezskrupulózních makléřích. „Věděla jsem, že budou mít dluhy patrně po zbytek života.“ Pokud samozřejmě nebudou v prodlení. Mluvčí BoA Betty Riessová odpovídá: „Tato tvrzení neodrážejí naše praktiky. Banka nic nezíská tím, že poskytne úvěr lidem, kteří nejsou schopni ho splatit.“ Regulátoři a politici se v současnosti pokoušejí zarazit některé z nekalých praktik tohoto odvětví tím, že omezují zvyšování úrokových sazeb, ruší určité poplatky a přijímají tvrdá opatření proti pochybným fakturačním postupům. Podle nařízení navržených Federálním rezervním systémem (Fed) by měl dlužník mít odklad v délce 21 dnů, než bude potrestán poplatkem z prodlení, místo několika dnů, jež poskytují některé firmy. Podobný plán, který v současnosti prochází Kongresem, by bankám umožňoval zvyšovat sazby jen z budoucích nákupů spotřebitelů – nikoli z existujících zůstatků. A podle obou návrhů by kartové společnosti musely přiřazovat splátky majitelů účtů stejným dílem k zůstatkům s různými úrokovými sazbami. V současnosti firmy vztahují splátky nejprve k dluhu s nejnižší úrokovou sazbou, což znamená, že splácení dluhu trvá spotřebitelům déle a je pro ně dražší.

POSLEDNÍ HURÁ Očekává se, že Senát bude o této záležitosti hlasovat až počátkem příštího roku. Zhruba ve stejnou dobu by mohla vstoupit v platnost nařízení Fedu, jež se nyní přezkoumávají v odvětví. Avšak věřitelé se zjevně připravují na ten nejhorší scénář: naprostý zákaz některých praktik. Aby získaly náskok před nařízeními, jež by omezila jejich možnost například přeceňovat účty, mnohé firmy zvyšují úrokové sazby. Při průzkumu, který u hlavních vydavatelů karet provedla skupina na obranu spotřebitelů Consumer Action, bylo zjištěno, že 37 procent firem zvýšilo sazby paušálně, dokonce i dlužníkům s relativně bezvadnou úvěrovou historií. „V očekávání tvrdého federálního zásahu kartové společnosti čistí svá portfolia a zpřísňují úvěry,“ říká Moroney z firmy Tower Group. Uvěrové společnosti si mohou vzít na mušku dokonce i spotřebitele, kteří promeškají jedinou splátku. Takovým je Michael Polemeni, počítačový odborník, který hodně spoléhal na své kreditní karty, když platil výživné na dítě a výdaje spojené s živností. Polemeni obyčejně hradil každý měsíc víc než minimální splátku a jeho zůstatek činil nějakých dva tisíce dolarů. Jenže v červenci jednu splátku promeškal a firma Providian, kterou vlastní spořitelna Washington Mutual, mu zvýšila sazbu z devíti na 30 procent. „Šokovalo mě to, protože jsem velmi dobrým zákazníkem,“ prohlašuje Polemeni, který okamžitě splatil celý zůstatek. Spořitelna WaMu na výzvy k vyjádření nereagovala. Ne každý bude schopen splatit své dluhy jako Polemeni. A tak by mohl vzniknout začarovaný kruh: když budou kreditní společnosti zvyšovat sazby, víc zákazníků bude zůstávat pozadu se splátkami, což posléze uškodí vydavatelům karet. Podle Larkina z Innovestu „uvidíme, že to bude mít obrovský dopad na banky“.

BusinessExchange Čtěte, ukládejte a přidávejte obsah na nové tematické síti BusinessWeeku Web 2.0
Nově vznikající trhy nacpané plastovými penězi
Spotřebitelé v Latinské Americe a východní Evropě si plní peněženky kreditními kartami. Počet držitelů karet v Brazílii a Mexiku se v posledních třech letech víc než zdvojnásobil. Podle firmy Oxford Analytica však rychle rostoucí dluh z kreditních karet může v ekonomikách nově vznikajících trhů způsobit pohromu. Vezměte si Jižní Koreu. Tamní spotřebitelé v roce 2003 překročili rozumnou mez a nesplatili velké procento těchto půjček – což silně zbrzdilo růst země.
Článek firmy Oxford Analytica si můžete přečíst na adrese http://bx.businessweek.
com/credit-card-industry

BOX
KDO JE OHROŽEN?
Vydavatelé kreditních karet, kteří mohou očekávat, že budou tratit nejvíc, když se odvětví dostane do nesnází

VÝŠE DLUHU Z KREDITNÍCH KARET (MLD $) PROCENTO VÝNOSU Z KREDITNÍCH KARET*
JPMorgan Chase 155,4 20,5
Bank of America 153,3 22,1
Citigroup 151,2 15,7
Capital One 67,8 62,0
American Express 64,7 24,5
Discover 47,0 97,8
* Pouze americké kreditní karty
Pramen: Innovest

GRAF
ŠPATNÝ DLUH
Hromada bezcenného dluhu z kreditních karet se zvětšuje
MILIARDY DOLARŮ
VÝŠE ODEPSANÉHO DLUHU Z KREDITNÍCH KARET
… ODHAD
Pramen: Innovest

BUSINESSWEEK TV
Sledujte televizní vysílání BusinessWeek TV, kde se dozvíte, jaké jsou nejlepší a nejhorší kreditní karty. Na adrese businessweektv.com uvidíte videoklipy nebo budete moci najít vlastní stanici a vysílací čas podle své polohy.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

PŘEKLAD: Jiří Kasl

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče