Kreativita je důležitější než inovace

30. dubna 2010, 13:38 - Michal Giboda
30. dubna 2010, 13:38

Je třeba si osvojit transfer znalostí z laboratoře do nové technologie

Uvést vynález do života je stejně těžké jako jej vymyslet, prohlásil akademik Otto Wichterle, porevoluční předseda Akademie věd České republiky (AV ČR). Netrápil se, zda patří do kategorie vědců základního, či aplikovaného výzkumu. Důležitější je výsledek. Proč jsou v poslední době výzkumné ústavy AV ČR a vysoké školy kritizovány za pomalé a neefektivní uplatňování výsledků výzkumu a vývoje v praxi?

Příklad Číny

V pátek 15. ledna 2010 uspořádalo Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích tiskovou konferenci k projektu Technology Transfer Manager (TTM). Přesně před deseti lety jsem publikoval v Lidových novinách článek Českým vědcům schází podnikavost. Deset let uplynulo a stále jsme na začátku. Ztracených deset let? Proč průmyslová revoluce, kterou zahájil technologický pokrok, zlepšila životní úroveň jen v některých zemích, což platí dodnes? Nepodílely se na tom i demokracie, tolerance, právní soustava a kultura společnosti? Proč některé země mají kulturu, jež pomáhá ekonomickému rozvoji, a jiné nikoli?
Deník New York Times publikoval 19. ledna 2010 názory čínských vědců z prestižních amerických univerzit, zda se v Číně brzy objeví nositel Nobelovy ceny. Článek Kvalitní věda vyžaduje svobodu se týká několika zásadních problémů, které jsou aktuální i pro ČR. Všichni dotázaní tvrdili, že Čína sice má ambici získat světové prvenství ve vědě i za cenu jakýchkoli finančních nákladů, ale profesor fyziky a ředitel Centra pro nanovědy na Brownově univerzitě Kang Siao nevěří, že povoláváním úspěšných Číňanů nazpět do země se zárukou stejných platů se to podaří. Vláda v Pekingu sice podporuje rozvoj vědy a nových technologií, slabinou však zůstávají regionální a lokální státní struktury. Vědci totiž po návratu z dlouhodobého pobytu v zahraničí zažívají „kulturní šok“ v důsledku styku se zavedenou lokální vědeckou komunitou, jejíž základ často tvoří zasloužilí pracovníci a osobní vztahy.

Přátelské prostředí v ČR

Bohatství národa je většinou úměrné kultivaci právního prostředí a míře morálky a etiky v zemi, jež však lze ekonometrickými modely obtížně zachytit. Jak je na tom ČR?
Dle Eurobarometru z listopadu 2005 téměř 60 procent respondentů z tehdejších 25 členských zemí Evropské unie tvrdilo, že vědecká komunita málo informuje veřejnost o své práci. Až 28 procent dotázaných bylo velmi dobře informováno o sportu, dvacet o politice, ale o vědě jen deset. Na nízkou informovanost o nových objevech ve vědě a technologiích si stěžovalo 31 procent Čechů oproti průměru 35 procent všech zemí EU. Podíl základního výzkumu na technologickém pokroku vnímá pozitivně 52 procent Evropanů. Data ukazují, že české prostředí je vědecké komunitě přátelsky nakloněno. Nižší spokojenost je však s jejím příspěvkem například k novým technologiím, výrobkům či patentům.

Evidentní problém

Problém je evidentní zejména nyní, kdy ekonomická a morální krize odhalila malý podíl produktů kreativity s vysokou přidanou hodnotou ve srovnání s výrobou. Proč je tomu tak? Přichází z vědeckých ústavu dostatek vynálezů, které svou kvalitou mohou tvořit základ nových patentů, užitých vzorů a diagnostických produktů? Máme dostatečně „osvícené“ ředitele výrobních podniků, kteří hledají vědce se zajímavými objevy, jež jsou ochotni transformovat do nových technologií a produktů? Nebo se výrobní sféra přetahuje o finance s ústavy AV, což zdůvodňuje potřebou posílit „aplikovaný výzkum“ kvůli nápravě poklesu konkurenceschopnosti české ekonomiky?
I nejlepší plány a předsevzetí se stanou realitou, až se promění v činy. Nosíme v sobě myšlenky, které sice nejsou na první pohled vidět, ale řídí nás na cestě od imaginace a kreativity přes inovace a nové technologie až k produktu? Různé vládní strategické záměry na mikro- i makroekonomické úrovni začínají slovem inovace namísto kreativita. Výrazný pokrok však nelze očekávat od vylepšování již vymyšleného (inovace), ale od vyhledávání toho, co je třeba ještě udělat (kreativita).

Nový projekt

Jednou z možností, jak se k tomu dopracovat, je osvojit si takzvaný transfer znalostí z laboratoře do nové technologie. Tento projekt vzdělávacích a školicích aktivit zahájilo 1. ledna 2010 Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích ve spolupráci s poradenskou společností ILA, dvěma univerzitami – Karlovou a Jihočeskou – a třemi ústavy AV ČR – systémové biologie a ekologie, mikrobiologického a biologie obratlovců. Jde o aplikaci evropského vzdělávacího modelu TTM v návaznosti na celoevropský projekt Certified Transnational Technology Transfer Manager.
Program s rozpočtem více než 23 milionů korun předpokládá dva návazné kurzy pro mladší a starší vědecké pracovníky v oboru transferu vynálezů do veřejné a podnikatelské sféry. Pro řídící pracovníky je určen specializovaný kurz a projekt počítá i se zahraničními stážemi pro vybrané účastníky. Není to ideální systémový přístup. Neřeší totiž založení profesionální organizační struktury, jež by poskytovala vědcům radu, jak s objevem či vynálezem naložit, aby po jeho publikování neinspirovaly akčnější subjekty – i zahraniční – ale přispěly k technologickému a výrobnímu pokroku vlastní země. Doufejme, že takto vyškolení odborníci budou mít co „přenášet“.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče