Kreativita a inovace vítězí

24. února 2009, 19:40 - Jaroslav Zvěřina
24. února 2009, 19:40

Účastníci slyšení v europarlamentu se shodli na zvýšení popularity vědy a výzkumu

Rok 2009 vyhlásila Evropská komise rokem kreativity a inovací. Konečně se pozornost evropských úředníků zaměřila na oblast, ve které Evropa ve srovnání s USA zaostává. Aby nezůstalo u pouhých deklarací a hesel, frakce Evropské strany lidové – Evropských demokratů pozvala do Evropského parlamentu vědecké pracovníky z Velké Británie, Německa, Slovinska a České republiky a uspořádala v něm 29. ledna slyšení na téma kreativita a inovace.

Změna přístupu

Pokud dnes členské státy Evropské unie hledají způsoby účelného investování, které by pomohly překonat krizi, nejrozumněji vynaloženými investicemi jsou dotace směřující do vzdělávání, vědy a výzkumu. Nelze se smířit s tím, že v Evropě jsou za velké částky nakupováni třeba fotbalisté, ale jen málo se dělá pro podporu a nábor nadaných vědců, vynálezců a inovátorů a pro zvýšení jejich společenské prestiže. Málo lidí se zabývá tím, proč evropští vědečtí pracovníci odcházejí do USA. Přitom nejde jen o finanční ohodnocení.
Především je třeba zvýšit popularitu a společenské uznání vědeckých pracovníků a výzkumníků a popularizovat činnost nejen uznávaných vědců, ale i mladých lidí. A zdůrazňovat její prospěšnost pro rozvoj společnosti. To však vyžaduje změnu přístupu nejen státních orgánů a organizací, ale i myšlení na univerzitách a vědeckých pracovištích.

Podnětné návrhy

Slovenský eurokomisař pro výchovu, vzdělávání a kulturu Ján Fígeľ na slyšení prohlásil, že máme-li v EU zvýšit inovační aktivitu a posílit kreativitu, musíme v tomto směru začít vzdělávat mladé lidi již na základních a středních školách. Evropská komise věnuje značné prostředky na různé výzkumné projekty. V tomto roce má vzniknout Evropský technologický institut. Problémem je, že má sídlit v Maďarsku, které je však dnes silně postiženo ekonomickou recesí. Důležité také je, aby významnou součástí „ekonomického balíčku“, který má pomoci překonat současnou recesi, byly i investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje.
Dle Jacka Langa z Cambridžské univerzity se osvědčila spolupráce s malými a středními podniky. Zrychlený převod poznatků základního výzkumu do praxe je důležitým prvkem, protože v univerzitních badatelských týmech vytváří efektivní a kreativní prostředí. Špičkové britské univerzity jsou v tomto ohledu dobrým vzorem.
Ředitelka českého Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová prohlásila, že v členských zemích EU jsou rozdílné ekonomické a vědecké možnosti. V EU sice existují příklady velmi dobré praxe v oblasti výzkumu a vývoje, ale jsou spíše ojedinělé a nejsou součástí uceleného evropského systému. Současné financování vědy v rámci projektů pod záštitou EU rozdíly mezi zeměmi nevyrovnává. Budeme-li neustále posilovat ty nejlepší a nejúspěšnější, ostatní budou zaostávat. Zejména nové členské státy EU tedy musejí požadovat, aby aspoň část prostředků na výzkum a vývoj sloužila také na vyrovnávání výzkumných kapacit vyspělých a méně rozvinutých států unie.

Hlavní role škol

Profesor Klaus Landfried z Heidelberské univerzity zmínil program Erasmus Mundus. Ten se věnuje mobilitě vědeckých pracovníků – nejen v rámci EU. Budou-li do něj alokovány vyšší finanční prostředky, podporu na delší výzkumné a studijní stáže by mohlo získat více než dnešní malé procento vědeckých pracovníků evropských univerzit. Dosud se výzkum a vývoj považuje v EU za záležitost technických inovací, málo se však zdůrazňuje přínos humanitních věd a základního výzkumu. Vědci potřebují ke své práci nejen finance, ale i svobodné prostředí a velkou tvůrčí autonomii. Jen některé evropské univerzity to respektují. Kreativní a inovační lidé stále odcházejí z EU – nejen do USA, ale i do jiných zemí. Dle profesora Landfrieda se však již dnes občas stane, že i do evropských univerzit a výzkumných institucí přicházejí vědci z USA – dokonce s vlastními granty.
Zástupci projektu Česká hlava Marta a Stanislav Štěpánkovi seznámili účastníky slyšení se zkušenostmi při zvyšování popularity českých vědců. Projekt především pomáhá oceňovat mladé, vědecky úspěšné studenty středních škol. Tuto aktivitu loni rozšířili na celou EU a na konci roku 2008 vyhlásili první evropská ocenění – European Mind.
Profesorka Helga Nowotnyová z Vídně je členkou Evropské výzkumné rady, jež kromě jiného přiděluje granty vědeckým pracovníkům. Dle ní se na evropské úrovni zatím nepodařilo zvýšit zájem soukromých investorů o výzkum a vývoj. V tomto ohledu se EU výrazně liší od USA. Otázkou je, zda příčinou tohoto stavu je nezájem univerzit a výzkumných institucí nebo odlišné strategie velkých evropských podnikatelských subjektů.
Účastníci slyšení se shodli, že je třeba hledat a podporovat způsoby, jak zvýšit popularitu vědy a výzkumu. Hlavní roli v tom musejí hrát školy. U mladé generace je třeba pěstovat kreativitu, podnikavost a osobní iniciativu. Evropskou vědu a výzkum je třeba podporovat prostřednictvím prestiže, společenského ocenění, propojení se soukromou sférou a grantových projektů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče