Krásné nové fabriky

07. prosince 2011, 17:37 - Pavla Kreuzigerová
07. prosince 2011, 17:37

V Galerii Jaroslava Fragnera začala výstava nejlepších českých průmyslových staveb současnosti.

Na stránkách architektonických časopisů či ve výstavních sálech je často nevídáme. Přesto novodobé české továrny, pivovary či vodní elektrárny stojí za pozornost. Novinář Petr Volf, který pro své články o architektuře hledal „neokoukané“ stavby, si tuto skutečnost uvědomil, když při svých cestách narážel na desítky zajímavých průmyslových staveb. Jejich investoři na jejich podobu nerezignovali a najali si kvalitní architekty – výsledkem jsou nápady, které nabourávají staré klišé, že průmyslové budovy musejí být nevzhledné a neosobní.
Své objevy si Volf nenechal jen pro sebe a své čtenáře – pro myšlenku objevování architektonických perel mezi českými průmyslovými stavbami nadchl ředitele Galerie Jaroslava Fragnera Dana Mertu. Společně pak připravili výstavu Současný český industriál, která probíhá od poloviny minulého týdne a potrvá do 22. ledna příštího roku. Návštěvníci na ní naleznou čtyřicítku industriálních skvostů, které v Česku vyrostly v posledních dvou dekádách.

Průmyslové srdce

Současní tvůrci mají v Česku na co navazovat. Někdejší průmyslové srdce rakousko-uherské monarchie, kterým bylo České království, dalo vzniknout řadě výjimečných budov. Zdejší tvůrci si přirozeně osvojovali nejnovější trendy průmyslové architektury, takže už tehdy česká industriální tvorba představovala pro další země předvoj. Na vrchol se zdejší industriál dostal v meziválečném období, kdy architektonické návrhy opanoval funkcionalismus. Především Baťův Zlín se stal pojmem a ještě dlouho ovlivňoval průmyslovou výstavbu daleko za českými hranicemi. Současní investoři, kteří se rozhodli oslovit přední architekty, museli hledat inspiraci spíše v zahraničí než doma. Ve světové architektuře totiž není industriální výstavba ničím okrajovým ani podřadným. Svědčí o tom třeba skutečnost, že pod těmito projekty nalezneme názvy slavných ateliérů, jako jsou Zaha Hadid, UN Studio, Querkraft či Herzog & de Meuron. Stejně tak pod projekty tuzemských podnikatelů najdeme podepsána přední jména české architektury – ateliéry D3A, OK Plan, DaM, Kamil Mrva, Jan Jehlík či Ivan Kroupa. Na výstavě v Galerii Jaroslava Fragnera najdeme také projekty nejmladší generace českých architektů a část výstavních prostor zabírají studentské práce s tematikou průmyslových staveb. Dnešní průmyslové stavby jsou pochopitelně jiné než továrny z minulého a předminulého století. Kurátor Petr Volf rozdíl vysvětluje pomocí tří principů, které už jedno století před naším letopočtem definoval římský architekt a teoretik Marcus Vitruvius Pollio. „Zatímco v případě fabrik devatenáctého a dvacátého století se z vitruviovské architektonické triády – pevnost (firmitas), účelnost (utilita) a ladnost (venustas) – přebíraly bezvýhradně pouze první dvě určující zásady a ladnost či krása se zpravidla dostavovaly až jaksi v druhém plánu, tak v období posledních patnácti let se venustas – čili estetická kritéria – uplatňuje v architektuře industriálních staveb v mnohem větší míře,“ popisuje Petr Volf.

Barevný industriál

Stavby, které si mohou návštěvníci na výstavě prohlédnout, na první pohled překvapí pestrostí a barevností. Kupříkladu budovu belgické firmy Materialise v průmyslové zóně Severní Předlice, kterou navrhoval Jan Jehlík, nepřehlédnou díky sytě růžové fasádě. Sídlu společnosti Neomed v pražské Hostivaři zase dominuje fasáda tvořená zeleným vlnitým laminátem, přičemž stavba je dílem architekta Stanislava Fialy. Červená lávka propojuje administrativní a výrobní centrum firmy Motorgas v pražských Čakovicích, pod nímž je podepsán ateliér HM Architekti. V tomto kontextu nepřekvapí pestrobarevná fasáda budovy firmy Sipral v pražských Strašnicích, neboť sama společnost je specialistou na komplexní opláštění budov. Budovu kovárny i vzorkovny pro ni navrhl zmíněný architekt Stanislav Fiala. Podle Petra Volfa dobré projekty vytvářejí dobré společenské klima na pracovišti. „Obecně platí, že čím kultivovanější prostředí se uživateli nabízí, tím méně negativních myšlenek si připouští,“ dodává Volf. Strašnické budovy firmy Sipral proto k návštěvě lákají rovněž lidi z venku – ve svém sídle Sipral totiž pořádá výstavy, módní přehlídky a společenská setkání. Přátelským vztahem k okolí se prezentuje například sídlo firmy UAX vyrábějící oblečení pro volný čas v Bernarticích nad Odrou, které navrhl architekt Kamil Mrva. V areálu bývalé farmy z osmdesátých let minulého století stála administrativní budova, kterou chtěl investor rozšířit a dát jí nový kabát. Přístavba a původní budova nyní díky dřevěné fasádě tvoří jedinou stavbu. Lamelová fasáda vznikla z obyčejných nehoblovaných latí z nedaleké pily, které stárnou spolu s budovou. Stavba nekoliduje s protějším kostelem ani kapličkou, jež stojí v jejím těsném sousedství a kterou investor nechal zrekonstruovat. Podobně je tomu v případě malé vodní elektrárny Železný Brod, která se nachází v údolí s krásnou přírodní scenérií svahů v okolí Jizery. Architekt Boris Šonský pro ni navrhl vodorovný obklad a pilovité střešní zakončení, které přebírá symboliku řeky.

Vinařská architektura

Zvláštní kapitolou výstavy jsou vinařství. Podobně jako v tradičních vinařských zemích i v Česku se investoři chtějí pochlubit neotřelými budovami. Nejznámější je pravděpodobně Vinařství Sonberk v Popicích na Břeclavsku, jehož budovu navrhl architekt Josef Pleskot. Stavba je charakteristická dominující vlnitou střechou, která dům zeširoka chrání a zároveň umožňuje jemnou modelaci světla, příznivé proudění vzduchu a efektní viditelné vedení vody.
Pozornost jistě vzbudí i další z vinařských staveb. Kromě Vinařství Gotberg v Letech u Dobřichovic, které nabízí krásný výhled na Pálavské vrchy, to bude nepochybně Vinařství Hort v Dobřicích na Znojemsku. Architekt Ivan Kroupa umístil do svahu nad starými vinařskými sklepy kotouč připomínající UFO. Nejde ale o pouhou exhibici, každý architektonický prvek má svůj smysl. Díky převýšení mohou vinaři přirozeně využívat gravitace – víno postupně putuje až k uskladnění ve starých sklepích. Horní kruhová novostavba navíc nabízí degustační místnost s výhledem na Znojmo.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče