Král bez korunního prince

27. června 2012, 18:54 - Pavel Zavadil
27. června 2012, 18:54

Vydrží Hugo Chávez do podzimních prezidentských voleb? Pokud ne, volby možná ani nebudou

Za zhruba tři měsíce, 7. října, půjdou Venezuelané k urnám, aby zvolili prezidenta na dalších šest let. V únoru příštího roku vyprší mandát kontroverzního Huga Cháveze. Ten má ve většině průzkumů veřejného mínění pohodlný náskok, takže žádná „říjnová revoluce“ by se za normálních okolností neměla v Caracasu konat. Přesto vládne velká nejistota. Důvodem je Chávezova těžká nemoc, která vyvolává řadu otázek. Jeho případné vyřazení ze hry by nepochybně mělo vážné důsledky pro Venezuelu a mohlo by ovlivnit i celkový obraz latinskoamerického regionu.
Sedmapadesátiletý Hugo Chávez Frías vládne ve Venezuele od roku 1999. Už o několik let předtím se neúspěšně pokusil dostat k moci vojenským pučem. Nakonec se k ní dostal cestou voleb a volební vítězství si ještě dvakrát zopakoval. Mezitím si dal v parlamentu schválit dvě ústavní reformy, z nichž druhá odstranila omezení počtu prezidentských mandátů. Teoreticky tedy může vládnout neomezeně dlouho, sám svého času prohlásil, že je „rozhodnut dojít do roku 2031“.
Chávezova dosavadní úspěšnost je hlavně důsledkem hospodářských a sociálních reforem, které zlepšily situaci chudé většiny obyvatelstva a získaly mu její přízeň. Své sehrává také jeho populistický styl a bezuzdná rétorika, které v místních podmínkách hodně zabírají. Jeho proklamovaným cílem je vybudování bolívarké společnosti, jakési místní odrůdy socialismu 21. století. Za prioritní, opět s odkazem na Simóna Bolívara, považuje také nezávislost na Spojených státech a snaží se vytvořit pod svým vedením protiamerický blok v Latinské Americe.
Spojené státy, které Chávez halasně kritizuje, přitom zůstávají největším kupcem venezuelské ropy, jež zajišťuje asi třetinu venezuelského hrubého domácího produktu a 85 procent příjmů z vývozu. Loni dostala Venezuela podle argentinského listu La Nación za svou ropu 88 miliard dolarů, což jí umožnilo opět stabilizovat své hospodářství, zasažené v předchozích letech důsledky světové hospodářské a finanční krize. Ropný průmysl byl ovšem v minulých letech zestátněn, většinový podíl v těžebních projektech nyní kontroluje venezuelská státní společnost PDVSA. Za Cháveze byla zestátněna i další klíčová odvětví jako telekomunikace a výroba elektřiny a byla vyvlastněna řada majetků.

Slabý protikandidát

Opozice zatím marně hledá způsob, jak razantního Cháveze zastavit. Poukazy na jeho údajně diktátorské manýry, na to, že populisticky a bez ohledu na dlouhodobé důsledky rozhazuje peníze za ropu, aby si koupil přízeň mas, na zglajchšaltování médií, na přizpůsobování ústavy svým potřebám, na šikanování opozičních sil zatím nevedly k cíli. Stejně tak se míjí účinkem tvrzení, že chce v zemi nastolit režim kubánského typu a zavést komunismus. A na většinové podpoře pro Cháveze zatím nic nemění ani víc než dvacetiprocentní inflace, dvojí devalvace měny v posledních letech, pokles devizových rezerv, vysoká zločinnost nebo to, že Venezuela se počínaje rokem 2009 dostala, pokud jde o hospodářský růst, pod průměr Latinské Ameriky a karibské oblasti. Teď opozici dávají určitou naději dva nové prvky – její sjednocení za jedním kandidátem a hlavně už zmíněná Chávezova vážná nemoc. Je to ale naděje značně mlhavá.
Chávezovým vyzyvatelem bude devětatřicetiletý Henrique Capriles Radonski, dosavadní guvernér státu Miranda. Zahraniční tisk ho označuje za představitele umírněného levého středu a on sám se o sobě vyjadřuje v podobném duchu. Prý se mu zamlouvá brazilský model, který se snaží skloubit respektování potřeb podnikatelů se sociálními ohledy. Jeho pozice však vypadá velmi obtížně. Z mnoha průzkumů, které byly v zemi od začátku roku uskutečněny, mu jen dva dávají naději na vítězství a v průměru zaostává za Chávezem o více než patnáct procent. Část opozice už také navrhovala stažení jeho kandidatury, protože „ten kluk se neodlepuje od země“, napsal uruguaysko-venezuelský novinář Aram Aharonian. Někteří se utěšují tím, že lidé se v průzkumech bojí projevit své pravé mínění z obav, že by se jim to mohlo nevyplatit. V každém případě se neobjevila žádná osobnost, která by mohla Caprilese na poslední chvíli jako kandidáta nahradit.

Utajená diagnóza

Mnohem větší pozornost ale vzbuzují Chávezovy zdravotní problémy. Je známo, že trpí rakovinou, podstoupil na Kubě dvě operace a jezdí tam na chemoterapii a ozařování a že po první operaci, při níž mu byl vyňat nádor z pánevní oblasti, se nemoc přihlásila znovu. Přesná diagnóza ale zůstává tajemstvím. Americký onkolog Steve Hahn z Pensylvánské univerzity s odvoláním na údaje o Chávezově léčbě odhadl, že venezuelský prezident by mohl trpět sarkomem měkkých tkání. Někteří ho už pohřbívají. Prezident Světové banky Robert Zoelick začátkem června prohlásil, že „Chávezovy dny jsou sečteny“ a že brzy bude díky tomu možné přeměnit západní polokouli v polokouli demokracie. Chávez však vzápětí opáčil, že jeho poslední zdravotní vyšetření dopadlo skvěle a že sečteny jsou dny kapitalismu, a 11. června se oficiálně zapsal jako kandidát do voleb.
Nejistota je ale velká a sám Chávez ji občas přiživuje, jako třeba když na jaře v kostele prosil Boha, aby mu dopřál ještě trochu času, aby mohl dokončit svůj úkol. Hlavní otázky, které si pozorovatelé a analytici kladou, jsou, zda Chávez vydrží do voleb, zda v případě, že vydrží a bude zvolen, bude schopen vládnout až do konce šestiletého mandátu, kdo by mohl přijít na jeho místo a zda se vůbec volby budou konat, pokud se jich nedožije nebo bude ve velmi špatném stavu.
Bude-li Chávez schopen se voleb zúčastnit, pravděpodobně vyhraje. Jeho blok pak bude mít dost času na to, aby se zabýval případným náhradníkem. Zatím je tato otázka tabu. Chávez po celou dobu své vlády nepřipustil, aby se objevil nějaký „korunní princ“.
Pokud jde o schopnost případný další mandát dokončit, je možné vše. Ústava stanoví, že pokud prezident není schopen dokončit první dva roky svého mandátu, musejí se vypsat nové volby. Kdyby taková situace nastala později, zasedá do prezidentského křesla dosavadní viceprezident, po něm je v nástupnické řadě předseda Národního shromáždění.

Za nynější situace dohady o možných nástupcích jen kvetou. Mezi nejčastěji tipovanými jsou předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello, ministr obrany Henry Rangel Silva, ministr zahraničí Nicolás Maduro a Chávezův starší bratr Adán, za kterého údajně lobbují někteří Kubánci. Mezi potenciální uchazeče o převzetí vedení Chávezova tábora se objevují i viceprezident Elías Jaua, a dokonce i prezidentovy dvě dcery a jeden z jeho zeťů. Skutečností ale zůstává, že nikdo z těchto lidí nemá ani zdaleka takové charisma jako Hugo Chávez. Pokud by se do popředí dostal kdokoli z nich, šance opozice by se zvětšily.

Měsíce napětí

Období do prezidentských voleb bude podle pozorovatelů velmi rizikové. „Řada skupin a osobností nechce, aby se volby uskutečnily, a snaží se vyvolat ještě před nimi nějaký zlom a přinutit vládu, aby přijala mimořádná opatření,“ napsal latinskoamerický server Urgente.24. Americký časopis Time zase spekuloval, že v případě Chávezovy neschopnosti se voleb zúčastnit by jeho blok mohl vyhlásit svého druhu nouzový stav a volby odložit, pokud ne zrušit. Adán Chávez podle listu Time naznačil, že pokud by byla jejich vláda ohrožena, mohli by se chávezovci chopit zbraní, a ministr obrany Rangel Silva dokonce prohlásil, že pokud by ve volbách zvítězil kandidát opozice, nemuseli by vojáci jeho vítězství uznat.
Vývoj ve Venezuele pozorně sledují v zahraničí včetně Spojených států, kterým se nelíbí jak Chávezův vnitropolitický kurz, tak jeho sbližování s Ruskem a Čínou a přátelení se s Kubou, Íránem nebo donedávna s Kaddáfího Libyí. Zvlášť pečlivě ale vše sleduje Havana, pro kterou Chávezova Venezuela znamená doslova záchranný pás. Venezuelský prezident, který Fidela Castra považuje za svůj vzor, posílá totiž na Kubu denně 115 tisíc barelů ropy a zajišťuje tak krytí více než 60 procent kubánské spotřeby. Jeho odchod by pro Kubu znamenal pohromu, byť třeba ne takového rozsahu jako rozpad Sovětského svazu a zastavení sovětské pomoci před dvaceti lety.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče