Krajská komora je silnějším partnerem

24. dubna 2006, 00:00 - admin
24. dubna 2006, 00:00

PAVEL BARTOŠ, PŘEDSEDA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE: Nedávný vznik Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje sjednotil a zprůhlednil komunikaci podnikatelů s dalšími subjekty. Říká to její předseda Pavel Bartoš, který je zároveň viceprezidentem celostátní Hospodářské komory.

PAVEL BARTOŠ, PŘEDSEDA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE:

Nedávný vznik Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje sjednotil a zprůhlednil komunikaci podnikatelů s dalšími subjekty. Říká to její předseda Pavel Bartoš, který je zároveň viceprezidentem celostátní Hospodářské komory.

Jak hodnotíte ohlášenou investici korejské automobilky Hyundai v Nošovicích u Frýdku-Místku? Samozřejmě je to významná událost. Už na konci loňského roku jsme o ní hovořili jako o neopakovatelné příležitosti se zásadním významem pro hospodářský rozvoj kraje. Padlo dokonce přirovnání k zahájení těžby uhlí nebo zahájení výroby železa a oceli v našem regionu. Spolupracoval s vámi kraj při jednání o investici? Ano. Spolupráce Krajské hospodářské komory a Moravskoslezského kraje ve finální fázi výkupů pozemků v Nošovicích nakonec skončila úspěchem, vše se ve stanoveném termínu podařilo. To umožnilo další jednání s automobilkou, které vedlo až k březnovému podpisu memoranda mezi Českou republikou a zástupci Hyundai o výstavbě továrny. Bude příchod automobilky Hyundai pro malé a střední firmy v kraji spíše přínosem? Příchod automobilky je neopakovatelnou příležitostí, která se musí využít. Každá příležitost přirozeně přináší řadu rizik, kterým musíme čelit. Hospodářská komora připravuje konkrétní kroky, které sledují dva cíle. Maximálně využít všechny příležitosti, jež pro podnikatele přináší tato strategická investice, a minimalizovat negativní jevy. Co vás ještě v posledních měsících v podnikatelském prostředí kraje potěšilo? Potěšilo mě hodně věcí, což svědčí o tom, že Moravskoslezský kraj je dynamickým regionem. Úspěchem je i ukončená transformace Regionální hospodářské komory Ostrava na Krajskou hospodářskou komoru Moravskoslezského kraje. Jaké regionální komory se na sdružení podílely? Na transformaci spolupracovaly a souhlasily s ní zbývající okresní hospodářské komory v Opavě, Karviné a Krnově. K čemu je vlastně tato užší spolupráce dobrá? Racionalizace komorové sítě výrazně sjednotila a zprůhlednila komunikaci s Moravskoslezským krajem. Spolupráce s ním je velmi dobrá a založená na partnerství dvou samosprávných subjektů. S jakými dalšími podnikatelskými reprezentacemi spolupracujete? Hlavně se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, se Sdružením průmyslových podniků Moravy a Slezska, s Česko-polskou obchodní komorou, společenstvím podnikatelů v pohostinství a ubytovacích službách UNIHOST a dalšími. Co vás naopak během posledních měsíců zklamalo?

Velmi mě zklamal přístup ministerstva školství a následně celé vlády k systému vzdělávání v České republice. Byla vypracována a schválena reforma vzdělávací soustavy, která jednoznačně preferuje gymnaziální vzdělání a přímo potlačuje učňovské školství a technické vzdělání. Naprosto není respektována současná poptávka po kvalifikované pracovní síle, především v řemeslných oborech a některých poměrně obtížných technických profesích. Schválená reforma dále podporuje průměr a nevytváří prostor pro schopné a kvalifikované jedince k výchově špičkových odborníků. Snažíme se navržený systém změnit.

Podnikatelé v Moravskoslezském kraji si dlouho stěžovali na nedostatečné dopravní spojení…

Je nezbytné ocenit intenzitu a zájem, s jakým se nyní daří budovat páteřní dopravní systémy. Jedná se hlavně o výstavbu dálnice D47, rychlostní komunikace R48 a prakticky dokončený železniční koridor. Jsem přesvědčen, že uvedené stavby vyvolaly zájem zahraničních investorů o náš kraj, což potvrzují i prakticky obsazené stávající průmyslové zóny.

Doprava už tedy není problémem?

Náš kraj tíží ještě jeden zásadní dopravní problém. V katastrofálním stavu je silniční spojení ve směru východ-západ, což jsou silnice první třídy číslo 11 a 57. Doprava v tomto směru po vstupu Česka do Evropské unie narostla do neúnosných rozměrů. Část této komunikace, konkrétně spojení mezi Nošovicemi a Žilinou, může dokonce ohrozit výstavbu automobilky Hyundai v našem kraji. Je nezbytné rekonstruovat i železniční trať z Bohumína na slovenskou hranici. Může vznikat pocit, že požadavky kraje v tomto směru jsou vysoké, nejedná se ale o žádný nadstandard. V minulosti byla výstavba dopravní infrastruktury hrubě zanedbána a dnes toto musíme dohánět. 

Nepociťujete odliv firem na blízké Slovensko v důsledku tamních ekonomických reforem?

Zatím toto nebezpečí nehrozí, mnoho podnikatelů čeká na nadcházející volby a na to, jak velkorysé předvolební sliby budou naplněny. Pokud se ale v Česku nepodaří odstranit alespoň rozhodující bariéry v podnikání, pak se může tato hrozba stát skutečností.

Jak hodnotíte dosavadní čerpání peněz z Evropské unie firmami z kraje?

Naskýtá se zásadní otázka, proč mají podnikatelé získávat dotace? Poskytování dotací „vyvoleným“ přináší při výběru značné riziko korupce a porušování rovných podmínek v podnikání. Podle mého osobního názoru by veškeré dotace měly směřovat do rozvoje infrastruktury, do oblasti získávání vědomostí a dovedností a do oblasti vědy a výzkumu, možná i do oblasti zdravotnictví. Takto cílené dotace by byly nejlepší podporou podnikání. Pokud mají jít dotace do podnikání, pak za předpokladu nárokového, nikoliv výběrového systému. To znamená, že při splnění konkrétních podmínek podnikatel dostane dotaci. Možná se tyto názory zdají extrémní, ale takto nastavený systém by byl velmi racionální, zamezil by korupci a výrazně zjednodušil a zlevnil celý systém.

**Mají podnikatelé v Moravskoslezském kraji nějaké specifické regionální problémy, nebo převládají spíše problémy společné i pro firmy z jiných regiónů?

Kromě již zmíněného vzdělávacího systému vidím jako značný problém nedostatečnou motivaci k podnikání a nedostatečnou motivaci k práci. V kraji je přibližně 100 tisíc nezaměstnaných, ale například v dolech pracuje přibližně tři tisíce polských horníků. Dělníci stavebních firem často hovoří slovensky a ukrajinsky, je nedostatek pracovníků běžných profesí řemeslného typu, středních techniků a vybraných inženýrských profesí, například projektantů a konstruktérů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče