Kraj bojuje s asijskou konkurencí

05. prosince 2005, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
05. prosince 2005, 00:00

PODNIKATELSKÉ SETKÁNÍ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ - 7. 12. 2005 Region má velmi dobré předpoklady pro rozvoj turistického ruchu. Naopak tradiční výroba - textilní - se dlouhodobě potýká s tvrdou asijskou konkurencí. Královéhradeckému kraji patří osmé místo mezi čtrnácti tuzemskými kraji v tvorbě tržeb z průmyslové činnosti.

PODNIKATELSKÉ SETKÁNÍ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ - 7. 12. 2005 Region má velmi dobré předpoklady pro rozvoj turistického ruchu. Naopak tradiční výroba - textilní - se dlouhodobě potýká s tvrdou asijskou konkurencí. Královéhradeckému kraji patří osmé místo mezi čtrnácti tuzemskými kraji v tvorbě tržeb z průmyslové činnosti. Motorem hospodářství je textilní průmysl, výroba strojů a zařízení, potravin a nápojů, kovových konstrukcí, strojů a přístrojů, pryží a plastických výrobků. V kraji není žádný dominantní průmyslový podnik, který by významně ovlivňoval ekonomické ukazatele regionu. Převažující je sektor malého a středního podnikání. HISTORICKÝ POHLED V Královéhradeckém kraji se po staletí dařilo hlavně textilní výrobě. Už na začátku osmnáctého století se v něm rozvíjelo lnářství spolu s počátkem zpracování bavlny. Od poloviny devatenáctého století pak začíná agrární tvář regionu přetvářet průmyslová revoluce. Zemědělská produkce předurčuje podobu místního průmyslu. Vznikají cukrovary, textilní manufaktury a továrny. Pro ně je třeba surovinu jedna z nejstarších železničních tratí u nás. Kromě typické textilní výroby má Královéhradecký kraj předpoklady také pro průmysl dřevozpracující a na jihu kraje samozřejmě potravinářství. Textilní průmysl dosáhl největšího rozmachu v tomto regionu před 1. světovou válkou. Poté přichází stagnace, která se týká celého regionu. Region se však začal postupně vylidňovat už koncem předminulého století. Lidé se vydávali za pracovními příležitostmi hlavně do tehdejších průmyslových center - Prahy a Brna. Velká hospodářská krize z roku 1929 neminula ani tento region. Některé podniky přestaly fungovat a výroba se poté ve třicátých letech obnovovala jen velmi pomalu. Určité zlepšení nastalo až v předválečném roce 1937. Tehdy se práce dostala na všechny tkalce a přadleny. Další negativní zásah do hospodářského rozvoje regionu představoval odsun německého obyvatelstva po skončení 2. světové války. Koncem čtyřicátých let pak přišla další rána v podobě likvidace podnikání. SOUČASNOST PODNIKÁNÍ Atraktivní Krkonoše, Český ráj či známá zoologická zahrada a safari ve Dvoře Králové nad Labem - to jsou vedle množství kulturních a přírodních památek největší taháky v novém průmyslu - turistice a cestovním ruchu. Královéhradecký kraj nabízí podle údajů agentury CzechTourism cestovatelům nejvíce hotelů a penzionů z tuzemských regionů - 551. V prvním pololetí letošního roku zaznamenali podnikatelé v cestovním ruchu přírůstek návštěvníků meziročně téměř o čtyři procenta. Turistů do kraje přijelo podle informací Českého statistického úřadu 484 tisíc. Královéhradecký kraj byl v porovnání s ostatními regiony co do počtu příjezdů hostů na druhém místě. Trumfnout se mu nepodařilo jen suverénně nejnavštěvovanější Prahu. Také rozvoj turistického průmyslu přispívá k tomu, že co do nezaměstnanosti se kraj drží zhruba na páté nejnižší míře za Prahou, Středočeským, Jihočeským a Plzeňským krajem. V obtížné situaci je i tradiční průmyslové odvětví regionu - textilní výroba. Na řadu podniků dopadá tvrdá konkurence asijských výrobců, s níž se ve větší míře setkávají od počátku letošního roku na svých odbytištích. Na druhé straně celkem prosperují textilky, které svou výrobu restrukturalizovaly a zaměřily se na produkci, v níž levné dovozy z východu nekonkurují. Rozloha kraje: 4758 km2 Počet obyvatel: 554 348 Sídelní město: Hradec Králové Míra nezaměstnanosti: 6,9 % (10/2005) HDP na obyvatele: 204 940 Kč (2002) PODNIKÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

(údaje k 30. 6. 2005) | EKONOMICKÉ SUBJEKTY | |
| počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem|123 025 |
| z toho1): | |
| soukromí podnikatelé| 101 958|
| státní podniky|37 |
| obchodní společnosti| 9 781|
| družstva|588|
1) pouze výběr subjektů Pramen: ČSÚ
NEJVĚTŠÍ MĚSTA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

podle počtu obyvatel | 1. Hradec Králové|94 694|
| 2. Trutnov|31 239|
| 3. Náchod|21 197|
| 4. Jičín |16 248|
| 5. Dvůr Králové nad Labem|16 167|
| 6. Vrchlabí |12 926|
| 7. Jaroměř|12 736|
| 8. Rychnov nad Kněžnou|11 640|
| 9. Nové Město nad Metují|10 071|  
NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ | Trutnov|8,3 |

 Jičín7,8  
 Náchod 7,1 
 Hradec Králové6,0  
 Rychnov Kněžnou5,8 

**Pramen: MPSV, říjen 2005

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče