Kradou práci, nebo posilují českou ekonomiku?

15. září 2008, 08:00 - Libuše Frantová
15. září 2008, 08:00

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ - Na odlišnou kulturu i barvu pleti si začali Češi v zaměstnání zvykat už v dobách socialismu. Vedle Čecha stál často v továrně u vedlejšího soustruhu vietnamský nebo kubánský dělník. Pracujících cizinců postupně přibývalo, hlavně po nástupu tržního hospodářství a vstupu Česka do Evropské unie. Dnes už se česká ekonomika bez pracovních sil ze zahraničí neobejde.

Problémy kolem zaměstnávání cizinců se zabýval Profit už před patnácti lety: „Kamkoli se rozhlédneme po české zemi, všude narazíme na díla stvořená rukama Sasů, Vlachů, Francouzů… Dnes však stát kontroluje, zda při přijímání do zaměstnání náhodou nejsou upřednostňováni cizinci. Již éra socialistických gastarbeiterů z Vietnamu (v severním pohraničí také textilních dělnic a silničních stavbařů z Polska) prokázala, že se na cizince díváme nezdravě nacionalisticky,“ kritizoval v článku Loupež za dne: Kradou Ukrajinci práci? ve 44. čísle Profitu Vladislav Böhm.

V roce 1993 připadal v tuzemsku na sto Čechů přibližně jeden cizinec, který tu byl za jiným účelem než turistikou. „Je to ovšem jenom jeden z nejmírnějších odhadů, který navíc vůbec nevypovídá, co tu ti lidé dělají. Někteří tu legálně podnikají, mladí možná studují, staří možná výhodně užívají důchodu posílaného ze Západu. Část cizinců tu je legálně zaměstnána. Naši novodobí gastarbeiteři až na výjimky vůbec nejsou váženými pracujícími hosty, jak by to snad mělo vyplývat z překladu tohoto německého slova,“ konstatoval Profit. Česká společnost si na odlišnou kulturu a způsoby příchozích zvykala těžko, navíc s rostoucí nezaměstnaností se mnozí báli, že jim levná pracovní síla sebere práci. Například Romové si stěžovali, že stavební firmy dávají přednost Ukrajincům místo toho, aby zaměstnaly české Romy. Hlavně na dělníky z východu se někteří Češi dívali skrz prsty, mnozí podnikatelé zneužívali jejich těžké životní situace, ubytovávali je v otřesných podmínkách a platili jim méně než českým zaměstnancům. Mafiánští zprostředkovatelé je terorizovali a okrádali. Dodnes v Česku cizincům často ztěžuje život neznalost českého jazyka a zdejších zákonů, proto se těžko domáhají svých práv.

Češi se začali bát o práci

Získání souhlasu k zaměstnání cizince bylo a stále ještě je poměrně složité. Před patnácti lety musel nejdříve podnikatel na okresní úřad práce oznámit, že má volné místo, a teprve pokud ho ani s pomocí úřadu nezaplnil českým pracovníkem, mohl požádat o souhlas k zaměstnání cizince. Když šlo o práci kvalifikovanou, musel být součástí žádosti ověřený překlad dokladu o kvalifikaci. Případný souhlas byl ještě podmíněn získáním následného povolení k pobytu cizince v Česku od cizinecké policie. „Maximální doba na správní řízení je třicet, ve složitých případech šedesát dnů. Ale podle platných pokynů mají úřady práce vše vyřizovat co nejrychleji, aby nebyly brzdou podnikání. Pokud to snad někde trvá déle, tak to je překročení zákona,“ upozornil v roce 1993 Profit.

Ředitel Úřadu práce v Českých Budějovicích František Konrád tehdy uvedl, že bez problémů dávají souhlas školám k zaměstnání jazykových lektorů. „Okamžitě vyhovíme všem, kdo potřebují jinak nedostupné specialisty, například svářeče pro jaderné elektrárny. Podporujeme také pracovní stáže, například když si u nás prohlubovali kvalifikaci Ukrajinci ze společného podniku založeného na Ukrajině,“ vysvětlil. Už tehdy stavební firmy postrádaly kvalifikované zedníky. „Obecně platí, že cizinci jsou vynikající konkurencí některým našincům, aby pochopili, jak dělat. Ale musíme hlídat, abychom jich povolili jenom tolik, kolik je nezbytně třeba: nemůžeme to pustit z rukou jako v Bavorsku, kde se místní lidé často nemohou uplatnit a kde to vede k sociálnímu napětí. Nemůžeme prostě dovolit, aby stát jako celek doplatil na sociální nepokoje,“ řekl šéf úřadu práce před patnácti lety. V té době ovšem dosahovala míra nezaměstnanosti mnohem vyšších čísel než dnes.

Vedou Slováci a Ukrajinci S růstem životní úrovně a snižováním nezaměstnanosti se Česko stávalo pro cizince z východu zajímavou zemí s pracovními příležitostmi. Nejvíce jich po rozdělení Československa přicházelo ze sousedního Slovenska. Další růst zájmu o práci nastartoval před několika lety vstup do Evropské unie. Dnes za ním stojí hlavně hospodářský růst. Bez povolení smějí v Česku pracovat lidé z Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a ze Švýcarska. Povolení naopak musejí mít občané dalších zemí; na konci června s ním v Česku působilo téměř 114 tisíc osob. Nejvyšší počet zahraničních pracovníků dorazil do Česka vloni. Bylo jich více než 55 tisíc. Letošek by ale loňský rekord mohl ještě překonat, protože jen v první polovině roku u nás získalo práci kolem 32 tisíc cizinců, což je o 8000 více než ve stejném období vloni. Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí uvádějí, že celkem u nás na konci letošního června legálně pracovalo 272 500 lidí ze zahraničí. Nejvíce zahraničních pracovníků pochází ze Slovenska. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci, třetí Poláci. Významným zdrojem pracovní síly se stává Vietnam. Jen za poslední rok se počet zaměstnanců z Vietnamu zvýšil téměř jedenáctkrát. Za prací k nám přicházejí také lidé z Uzbekistánu, Mongolska, Rumunska a Bulharska. I mezi nelegálními pracovníky převažují Slováci a Ukrajinci. Nejvíce cizinců nelegálně pracuje ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a službách. Pomohou zelené karty?**

České firmy o zahraniční zaměstnance stojí, protože mají problém sehnat lidi. Také Hospodářská komora už dlouho upozorňuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zaměstnávání cizinců je podle ní jednou z možností, jak udržet hospodářský růst. I když celková zaměstnanost v Česku letos překonala číslo pět milionů, což bylo o téměř 90 tisíc lidí více než o rok dříve, počet volných pracovních míst, který ke konci července evidovaly úřady práce, přesáhl 150 tisíc (o 26 tisíc volných míst více než v červenci uplynulého roku).

Okresní hospodářská komora Plzeňsko se letos na jaře stala garantem nově vytvářeného registru cizinců z Vietnamu, Číny, Koreje, Thajska a Mongolska, kteří pracují v Česku. Tento celorepublikový projekt Řízení pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii schválilo předsednictvo Hospodářské komory a v regionech ho budou zajišťovat její oblastní pracoviště. Do vytváření databáze se mají zapojit velké firmy, personální ubytovatelé, policie, radnice i spolky národností působící v Česku.

Zaměstnávání cizinců by se mohlo od příštího roku konečně zjednodušit. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž přišlo s návrhem na zavedení zelených karet. „Bez pracovní síly ze zahraničí se neobejdeme,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Navíc Češi podle něj už o méně kvalifikovaná místa příliš nestojí. Ale i dnes se ozývají hlasy proti většímu přílivu cizinců. Například sociální demokraté varují před vznikem ghett, v nichž bude obtížné prosadit české právo, a straší šířením nemocí, jako je AIDS nebo tuberkulóza.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče