KPMG: Daň z příjmů právnických osob u nás strmě klesala

10. ledna 2012, 12:33 - Profit, TZ
10. ledna 2012, 12:33

Průměrná sazba daně z příjmů právnických osob celosvětově poklesla z 29,03 procenta v roce 2001 na 22,96 procenta v roce 2011. Stejný trend je patrný i v České republice, jen má podstatně větší dynamiku.

Foto: Profimedia.cz

Sazba této daně v České republice a daném období poklesla z 31 na 19 procent. Naproti tomu sazba DPH ve světě i Evropě spíše stagnuje, zatímco v České republice od 1. ledna 2012 její snížená sazba vzrostla z 10 na 14 procent. Celosvětové srovnání přináší aktuální studie KPMG International nazvaná Corporate and Indirect Tax Survey 2011.

Průměrné sazby v Evropě přitom v roce 2001 byly na úrovni 27,7 procenta a v roce 2011 dosahovaly v průměru 20,12 procenta. Vedle toho sazby nepřímých daní (DPH/GST) spíše stagnují. Celosvětově mírně poklesly z 15,8 procenta v roce 2005 na 15,41 procenta v roce 2011. V Evropě naopak ve stejném období mírně vzrostly z 19,41 procenta na 19,71 procenta. Česká republika za tu dobu u základní sazby DPH zaznamenala pokles o dva procentní body – z 22 procent na současných 20 procent. Snížená sazba této daně se však od 1. ledna 2012 zvýšila z 10 na 14 procent.

Sazby daně z příjmů právnických osob v celosvětovém srovnání

Výše této daně v České republice dosahuje srovnatelné hodnoty jako v jiných zemích východní Evropy. Stejná sazba jako v Česku, 19 procent, je také v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku. Nejvyšší sazbu v tomto regionu, 24procentní, má Bělorusko. Naopak nejnižší má Rumunsko se 16 procenty. V rámci Evropy má výrazně vyšší daň z příjmů právnických osob Malta (35 procent), Belgie (33,99 procenta) či Francie (33,33 procenta).

Celosvětově je daň z příjmů právnických osob nejvyšší ve Spojených arabských emirátech (55 procent) a v Japonsku (40,69 procenta). Vedle toho existují státy s nulovou sazbou této daně, k nimž patří například Bahamy, Bahrajn či Kajmanské ostrovy. Přestože samotné sazby nejsou jediným a rozhodujícím faktorem zatížení podnikatelských subjektů, jsou stále v centru pozornosti investorů.

Změny v dani z příjmů právnických osob – rok 2010 vs. 2011

• Evropa byla jediným regionem, kde došlo k mírnému nárůstu z 19,98 na 20,12 procenta

• V severní Americe sazba klesla z 23,67 na 22,77 procenta

• Latinská Amerika zaznamenala mírný pokles z 25,33 na 25,06 procenta

• V regionu Asie a Pacifiku došlo k poklesu z 23,96 na 22,78 procenta

• Oceánie hlásí pokles z 24,17 na 23,83 procenta

• V Africe sazba zůstala na stejné úrovni

Tato data naznačují, že trend výrazného poklesu sazby daně z příjmů právnických osob, který byl pro minulou dekádu typický, je nejspíš u konce,“ domnívá se Marika Konečná, Partner, Daňové poradenství, KPMG Česká republika.

Stabilní sazby DPH

Průměrné hodnoty daně z přidané hodnoty jsou v posledních třech letech celosvětově poměrně stabilní. Většinou se pohybovaly kolem průměru roku 2011, který je 15,41 procenta, k určitým změnám však došlo. V Africe a Oceánii se sazba zvýšila, Latinská Amerika naopak zaznamenala mírný pokles. V Evropě došlo k mírnému zvýšení průměrného DPH z 19,67 procenta v roce 2010 na 19,71 procenta v roce 2011.

Závislost vlád na příjmech z DPH se zvyšuje. Ve srovnání s daní z příjmů je totiž DPH méně závislá na momentálních ekonomických vzestupech či pádech. Je tudíž stabilnější, její příjmové základny jsou méně pohyblivé a její výběr v reálném čase zajišťuje pravidelný zdroj financí. Proto lze předpokládat, že současné zvýšení snížené sazby DPH v Česku z 10 na 14 procent nebude letos v případě ekonomických potíží poslední,“ uvádí Marika Konečná.

Vývoj DPH v Česku

V současnosti je u nás základní sazba DPH 20 procent, 14 procent pak dosahuje sazba snížená, která platí například pro potraviny, knihy, noviny a časopisy, služby veřejné dopravy či výstavbu sociálního bydlení. V roce 2004 se v Česku základní sazba snížila z 22 na 19 procent a v roce 2010 opět navýšila na 20 procent. Snížená sazba vzrostla v roce 2009 z pěti na devět procent, od roku 2010 do konce roku 2011 činila 10 procent a od letošního ledna pak uvedených 14 procent.

Ve srovnání s ostatními státy východoevropského regionu je česká základní sazba DPH spíše nižší či průměrná. Stejnou její výši, tedy 20 procent, má i Slovensko, Bulharsko a Bělorusko. Nejnižší, 18procentní sazba je v Rusku. Naopak ve zbytku východní Evropy je základní sazba DPH vyšší – v Polsku 23 procent, v Rumunsku 24 procent a v Maďarsku 25 procent.

V roce 2013 však českou DPH čekají další změny: od 1. ledna by se obě sazby DPH měly sjednotit na 17,5 procenta. Již dnes se však diskutuje o tom, že ke sjednocení může dojít i dříve, a to i na sazbu vyšší – 19procentní.

Daňový vývoj a jeho důsledky

Globální změny v průměrných hodnotách daně z příjmů právnických osob a DPH nabízejí pouze obecný pohled na daňový vývoj, sazby těchto daní jsou jen základem pro platná mezinárodní porovnání. Skutečně důležité jsou hrubé objemy zaplacených a vybraných daní z příjmů právnických osob a hrubý obrat DPH, který je tvořen součtem celosvětových prodejů, nákupů a výdajů společnosti na DPH. Aktuální studie poukazuje na to, že kromě daně z příjmů právnických osob a DPH se mohou na mzdy, majetek a prodeje vztahovat i jiné typy daní. Mezinárodní společnosti by proto měly analyzovat veškeré tyto náklady a jejich vzájemné interakce.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče