Kozy nepřinášejí miliony, ale podnikat se s nimi dá

18. listopadu 2003, 00:00 - VÍT SMRČKA
18. listopadu 2003, 00:00

ZÁJEM O KOZÍ MLÉKO A VÝROBKY STOUPÁ, NA TRHU PŘEVAŽUJE POPTÁVKA NAD NABÍDKOU TĚCHTO POTRAVIN.

Snižování počtu zvířat, která byla téměř v každé chalupě, se dá srovnávat s úbytkem velryb

Koza není zlatým oslem, který se otřese a padají z něj zlaťáky. Slušnou obživu ale podnikateli, který ji chová ve velkém, dokáže nabídnout. Jako v málo segmentech potravinářského trhu, převažuje u kozích produktů poptávka nad nabídkou, což dává tomuto druhu podnikání dobrý výhled do dalších let. „Už se to láme, lidé se po biopotravinách sami ptají,“ tvrdí Jitka Dobrovolná, která společně s manželem provozuje kozí farmu v Ratibořicích na Třebíčsku. Zatím se o kozí produkty jako jsou mléko, sýry, tvarohy, jogurty, kefír, případně kosmetika, zajímají asi dvě až tři procenta populace. „Obvoláváme biofarmy, ale každým rokem brzy odpoledne prvního dne nemáme co prodávat, musíme zájemcům vysvětlovat, že kozí produkty došly,“ posteskl si Karel Merhat z agentury Biocit, která se podílela na pořádání nedávného dvoudenního biojarmarku v Praze. „Prodali bychom více, ale kozí farmy mají omezenou nabídku,“ potvrzuje zkušenosti z biojarmarku Jan Zeman, majitel prodejny a restaurace s biopotravinami v Truhlářské ulici v Praze. Zájem o produkty z kozího mléka odborníci vysvětlují především vlastnostmi dietní potraviny, například tím, že se svou skladbou blíží mateřskému mléku. Dále je žádají lidé, kteří nesnášejí kravské mléko. V neposlední řadě se asi jedná o vlnu zájmu, kdy se kozí produkty vezou se všeobecnou poptávkou po biopotravinách.

KOZ UBÝVÁ

V protikladu s rostoucím zájmem o produkty z kozího mléka se počet koz v České republice snižuje. Ještě po druhé světové válce bylo na území České republiky 1,5 milionu těchto zvířat. Za padesát let se jejich počet snížil na 12 000 přihlášených a úředně evidovaných kusů. Odhaduje se, že skutečný počet bude čtyřikrát větší. „Procentuálně je u nás větší úbytek koz, než velryb ve světě,“ upozorňuje na nepříznivý vývoj Stanislav Penc zakladatel Spolku přátel Milkovice a propagátor Muzea koz. Sám chová 26 koz, ale ne z důvodů ekonomických. Jedná se u něj spíše o životní postoj. Upozorňuje na nešvary spojené s chovem těchto zvířat podle platných veterinárních předpisů, které by mohly způsobit, že většina koz bude muset skončit na jatkách. Za kozla, který neodpovídá plemenným předpisům dostane chovatel 50 tisíc korun pokuty. Ještě před třemi roky bylo u nás povoleno držení pouze čistokrevné bílé kozy bez rohů. Přitom skutečná česká koza je s barevnými fleky. „Může se stát, že kozy z vesnic vymizí. Je to jako s včelaři, pouze staří lidé mají včely a kozy,“ obává se Penc. Stále více se kozy přesouvají z vesnických chlívků do velkochovů. V ČR jsou v současnosti asi 22 velkochovy, které mají 10 a více koz. Mnohé kozí farmy skončily, takže ani počet velkochovů se příliš nezvyšuje. „Měli vysoké režijní náklady,“ řekl Profitu drobný chovatel koz o majitelích jedné z kozích farem ve středním Povltaví. Po první majitelce převzal chov na farmě další a také se neudržel. Do tohoto oboru se pouštějí často lidé, kteří nemají znalosti ani praktické zkušenosti ze zemědělství. Zavedení kozí farmy není levné, počáteční investice se pohybuje v řádech statisíců, zpravidla překročí milion korun. Úvěr, který se nedaří splácet, může znamenat konec celé farmy.

CHOV ŽÁDÁ VELKÉ INVESTICE

Již pořízení kozího stáda nevyjde lacino. Koza na aukci stojí 2500 až 3000 korun, kozel je zhruba o dva tisíce dražší. Je potřeba nejméně 30 až 50 koz. „Jinak vás to neuživí, je to pak pouze koníček,“ říká Emilie Citterbartová z ekofarmy v Březí na Příbramsku. Lze získat i levněji kůzle od sousedů z chlívku, ale chovatel nemůže počítat se státními dotacemi na chov. Dotace na kozu ročně činí 1700 korun, za plemenného kozla je o něco více. „Dotace jsou nutné, v zemědělství se nedá v současnosti vydělat,“ upozorňuje Citterbartová. Kozy potřebují pastvu. Za den vyžadují asi 6 až 7 kg trávy, na jeden hektar by mělo připadat nejvíce 30 až 40 koz. Chovatel musí počítat s pořízením pozemků. Penc nesouhlasí s představou kozy uvázané ve chlívku nebo u kolíku. „Ze své přirozenosti koza potřebuje denně nachodit 15 až 20 km,“ vysvětluje Penc. Jestliže je koza uzavřena ve chlívku, má mléko pachuť, která nemusí být každému příjemná. Proto mnozí lidé používají kozí mléko pouze pro výkrm prasat. Statisíce si vyžádá úprava nebo postavení nemovitostí, doma musí být malá mlékárna se strojovým dojením, protože ručně dojit desítky koz nelze. Mlékárna podléhá poměrně přísným normám, vše v nerezu, jen pastér na mléko stojí 130 tisíc korun. I etiketa na kozím sýru musí splňovat předpisy. Výrobce si na ní musí dát záležet. Podle Zemana jsou pryč doby, kdy by zákazníci brali z biopotravin všechno, dnes si vybírají, hledí na kvalitu a úroveň prodeje.

RODINNÝ PODNIK

„Je to práce na 12 hodin i více, když od prosince do února kozy nedojí, je alespoň trochu klid, nevyrábí se. Je to naše dovolená, i když stádo opustit nemůžeme,“ říká o práci na farmě Citterbartová. Skutečnost, že kozí produkty jsou stále žádanější a přesto nedostatkové, vysvětlují odborníci různě. Podle Merhauta pracuje na biofarmě většinou rodina. V okamžiku, kdy by se měla farma rozšiřovat a zvýšit produkci, se objevují nezvladatelné náklady. Pro majitele by to znamenalo například přijmout zaměstnance a toho se mnozí obávají. „Na zaměstnance peníze nezbývají,“ potvrzuje tento názor Citterbartová. Limity výroby kozích produktů jsou ale i v samé podstatě biopotravin, kam se kozí mléko a výrobky z něho řadí. „Překážkou je obchod,“ říká Jitka Dobrovolná. „Obchodníci vyžadují dlouhou trvanlivost, tedy použití konzervátu. Jako producenti biopotravin konzerváty nepoužíváme, proto mají výrobky z kozího mléka krátkodobou trvanlivost,“ vysvětluje Dobrovolná, proč na pultech kozí produkty zpravidla chybí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče