Kouzelná hmota látá silnice v Albertě

03. května 2010, 11:00 - Tomáš Stingl
03. května 2010, 11:00

S originálním výrobkem prorazila na kanadském trhu pardubická firma BG SYS HT. Její „kouzelná“ hmota dokáže bleskově záplatovat výtluky na silnicích i trhliny na chodnících. Ve studené zemi se výrobek uchytil dvojnásob dobře – lze jej totiž použít i při extrémní zimě.

Kanaďanům se na opravárenské hmotě z Pardubic líbilo, že s ní silnici snadno opraví i osamocený cestář v odlehlých koutech země.

Autor: BG SYS HT

Tisíce kilometrů silnic, které každým dnem týrá drsné severské klima. Už jen údržba rozvětvené kanadské silniční sítě stojí závratné peníze. Část z nich nyní poputuje i do Česka. Kanadským silničářům se totiž zalíbil výrobek pardubické společnosti BG SYS HT.

Jde o zvláštní opravárenskou hmotu připomínající maltu. Výrobek nazývaný BG Quick cestáři používají místo asfaltu na bleskové látání děr na silnici. Do hodiny po nanesení se už dá po opraveném místě jezdit autem. „Nabídli jsme výrobek loni nejdříve do provincie Alberta, do okolí měst Edmonton a Calgary. Za zhruba tři čtvrtě roku jsme dovezli do Kanady už asi deset tun tohoto přípravku,“ říká jednatel pardubické společnosti Vlastimil Bartel.

Zástupce české proexportní agentury CzechTrade Jerry Jelinek, který obchod zprostředkoval, říká, že Kanaďany upoutaly dvě výhody české směsi oproti klasickému asfaltu. „Jednak to, že ji mohou po­užít i v zimě až do mínus padesáti stupňů Celsia a nemusejí čekat na jaro. To je v severské zemi důležité,“ říká Jelinek.

Kanaďanům se prý také líbila jednoduchost použití. Směs zvládne rozmíchat jediný člověk, není potřeba těžká technika a parta dělníků jako na asfalt. „V Kanadě je přitom vždycky největším nákladem zaplatit lidi. Vedle cestářů od nás začala BG Quick kupovat třeba také kanadská větev restauračního řetězce McDonald´s, která si s ním opravuje spáry na schodech nebo trhliny na parkovištích,“ říká Vlastimil Bartel.

Přes půl glóbu lodí a vlakem

Jak se český podnik do Kanady prodral? Na začátku byl vlastně naopak import do Česka. Pardubická firma totiž složku, která tvoří asi čtvrtinu opravárenské hmoty, dovážela právě z Kanady. Tak začala obchodní komunikace. Loni si česká firma našla kanadského obchodního zástupce, který tam dnes zajišťuje odbyt. „My mu dodáme hotový výrobek, on oslovuje koncové zákazníky. Jednat s Kanaďany je radost. Jsou srdeční, otevření. Za pět minut máte pocit, že obchodní partner je váš dlouholetý kamarád,“ vypráví Bartel.

Vedle provize pro kanadského partnera je pro českou firmu důležitým nákladem doprava. „Materiál můžete poslat v kontejneru lodí. Pronájem kontejneru stojí tři až čtyři tisíce dolarů a vejde se do něj až 20 tun materiálu. Můžete zvolit buď přístav na západním nebo východním pobřeží Kanady. Obojí má své výhody a nevýhody. Z východu je naše cílová provincie Alberta tři tisíce kilometrů daleko, což dopravu vlakem do cíle prodražuje. Ze západu od Vancouveru je to blíž, ale zase hned kousek od pobřeží musí náklad překonat vysoké hory.“

Místo daní dárek k Vánocům

Obchod se rozjíždí pozvolna. „Už máme zkušenosti s vývozem do Polska a na Slovensko. Máme vyzkoušeno i s jinými inovativními výrobky, že to trvá obvykle čtyři roky, než je začne trh vnímat jako něco samozřejmého,“ míní Bartel.

V Albertě si český podnikatel libuje nad nízkými daněmi. Ty jsou totiž v každé provincii různé, relativně autonomní regiony si upravují daně podle své hospodářské situace. Alberta jako bohaté centrum ropného průmyslu má daně nízké. „Předloni dokonce dala místní vláda každému občanovi Alberty 500 dolarů jako dárek k Vánocům. Představte si, že by se něco takového stalo u nás.“

Kanaďané trojčlenku umějí Na Kanaďanech se mu líbí, že mají obchod v krvi a umějí počítat. „Když někdy nabízím tu naši opravárenskou hmotu v Česku, obvykle slyším argument – vždyť je drahá. Kilo vyjde na třicet korun, zatímco kilo asfaltu na dvě koruny. Jenomže nikdo už si nespočítá, že té hmoty potřebujete desetkrát míň, že ušetříte za dělníky, za stroje, že ušetříte čas. Říkám, že nabízíme drahý produkt pro levnou opravu. Ale v Kanadě si to spočítat uměli,“ říká podnikatel. Podle něj je rozdíl také v tom, že Kanaďané uvažují dál dopředu. „My umíme docela dobře stavět nové budovy nebo silnice. Ale když postavíme silnice za sto miliard, tak nám pak už je zatěžko si přichystat další čtyři miliardy na údržbu. Takže z malých děr jsou obrovské výtluky. Přitom by stačilo hned je opravit, aby se nezvětšovaly. Ale ne, v Česku počkáme, až bude celá silnice v dezolátním stavu, a pak ji teprve za obrovské peníze necháme projít generální opravou,“ uvažuje Vlastimil Bartel. „Je to jako když včas neopravíte za tři stovky malou díru na střeše. Začne vám do ní zatékat, dá se do ní dřevomorka a za dva roky můžete začít s kompletní rekonstrukcí. Ale Kanaďané tohle chápou a opravují hned.“ Co naopak podle Bartla zůstává českou výhodou, je umění improvizace a schopnost opravit na koleně cokoli. „Oni už potřebují na všechno, pomalu počínaje přišroubováním žárovky, specialistu. Nás Čechy naopak nedostatek v dobách komunismu naučil vystačit si za každých okolností s minimem.“ Obchod začal přes pomník parašutistů

Pardubická společnost chce svůj odbyt v Kanadě dále zvyšovat. Firma se zhruba dvaceti zaměstnanci má roční obrat 20 milionů korun, exportuje zatím ale jen zlomek své produkce. Že obchod může čekat na neobvyklých cestičkách, to dokazuje nejnovější exportní šance pardubické firmy. „Chceme začít vyvážet BG Quick do Velké Británie. Nápad vznikl docela náhodně. Dozvěděl jsem se totiž, že se má ve Skotsku postavit pomník československým parašutistům, kteří tam byli během druhé světové války vycvičeni. Nesešlo se ale na ten pomník dost peněz. Přišlo mi, že je to hanba. Máme spoustu skutečných válečných hrdinů, ale na rozdíl od jiných národů na ně u nás skoro nikdo nemyslí. Tak jsem poslal na tu sbírku nemalou částku,“ vypráví Vlastimil Bartel.

Na základě jeho daru si ho ovšem „vygoogloval“ český honorární konzul ve Skotsku. Zjistil, co pardubická firma vyrábí, a českého podnikatele zkontaktoval. Vlastimil Bartel tak právě v těchto dnech vycestoval do Skotska a pokouší se otevřít další trh pro svou „kouzelnou“ hmotu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče