Konzervativní přístup se nám vyplatil

26. května 2010, 14:24 - Pavel Hanslíček
26. května 2010, 14:24

Všichni klienti musejí pochopit, že výše výnosu souvisí s rizikem, říká ...

Celý podtitul:
Všichni klienti musejí pochopit, že výše výnosu souvisí s rizikem, říká ředitelka pražské pobočky Jutta Walterová

Loňský rok přepsal mapu světového bankovnictví. Hlavní změny se sice odehrály ve Velké Británii a v USA, ale ani kontinentální Evropa se jim nevyhnula. Například v Německu se spojily Commerzbank a Dresdner Bank, čímž vznikla nová banka, která je druhou nejsilnější v Německu. Co fúze přinese klientům v Česku? „Nejvíce to ocení naši exportně orientovaní klienti, kterým zejména na zahraničních trzích budeme moci nabídnout ještě lepší služby než dosud,“ vysvětluje Jutta Walterová, ředitelka pražské pobočky Commerzbank. Ta je dle bilanční sumy šestou největší tuzemskou bankou.

EURO: Donedávna se finanční instituce předháněly, která bude ve střední a východní Evropě více expandovat. Nyní se naopak obávají, že se region stane zdrojem vysokých ztrát. Jak to vnímáte? WALTEROVÁ: Commerzbank považuje země na východ od německých hranic za pevnou část svého obchodního modelu. Ten staví na čtyřech hlavních segmentech, z nichž jedním jsou právě země střední a východní Evropy. Věříme totiž, že po skončení ekonomické krize tento region opět poroste rychleji než západoevropské ekonomiky. Samozřejmě to neznamená, že krize nepřinesla určité těžkosti.

EURO: Commerzbank je v Česku silná hlavně v oblasti firemní klientely, jež tvoří 90 procent jejích místních výnosů. Změnila se nějak očekávání podniků ohledně svých bank v době krize? WALTEROVÁ: Firmy nadále hledají stabilní a spolehlivé partnery, kteří neutečou při první známce potíží. To potvrzují i naše statistiky – z přibližně tisíce stálých klientů jsme obchodní vztah museli ukončit s méně než pěti firmami. Na druhé straně se ale změnila struktura poptávky po financování – firmy jsou zdrženlivé v oblasti investic, proto se snížil zájem o střední a dlouhodobé úvěry. U ostatních forem úvěrování, zejména provozního financování, jsme pokles poptávky nezaznamenali.

EURO: Méně než pět ukončených obchodních vztahů je opravdu málo. Co je toho příčinou? WALTEROVÁ: Commerzbank při sjednávání úvěrů postupuje vždy velmi obezřetně. To nám pomohlo vyhnout se i většině excesů, k nimž docházelo v Česku v uplynulých letech při bankovním úvěrování. Řada bank byla při získávání klientů až příliš agresivní.

EURO: Pracovala jste pro Commerzbank v nových spolkových zemích, můžete tedy srovnat, jak ekonomické obtíže zvládají východoněmecké a české firmy? WALTEROVÁ: Myslím, že východoněmecké firmy se s ekonomickou recesí vyrovnávají o něco lépe. Po sjednocení Německa v roce 1990, když se přistoupilo ke konverzi mezi západo- a východoněmeckou markou v poměru jedna ku jedné a trh se změnil ze dne na den, byly totiž vystaveny silné konkurenci podniků ze starých spolkových zemí. Naopak české podniky měly určitou výhodu, že sem ekonomické změny přišly o něco postupněji.

EURO: Existuje nějaká „černá listina“ ekonomických odvětví, které Commerzbank odmítla v podmínkách ekonomické recese financovat úplně? WALTEROVÁ: Každý obchod posuzujeme individuálně. Pro nás je vždy na prvním místě vztah s klientem. Proto zastáváme individuální přístup a naše hodnocení opíráme i o budoucí možný vývoj. Jsou odvětví, jež jsme nikdy nefinancovali, například developerské společnosti. Na ty se zaměřovala specializovaná součást našeho koncernu s názvem Eurohypo.

EURO: Jsou naopak nějaké perspektivní obory, jejichž úvěrování nebylo krizí zasaženo? WALTEROVÁ: Za stabilní považujeme firmy z oblasti energetiky, telekomunikací a výroby spotřebního zboží.

EURO: Podílela se Commerzbank i na financování překotných investic v oblasti fotovoltaických elektráren? WALTEROVÁ: V této oblasti jsme v Česku aktivní jen velmi málo. Commerzbank má totiž vlastní kompetenční centrum zaměřené na obnovitelné energie se sídlem v Hamburku, které o financování projektů z této oblasti rozhoduje.

EURO: Jakou část klientely Commerzbank tvoří české podniky? WALTEROVÁ: V tomto ohledu je naše firemní portfolio velmi rovnoměrně rozloženo – třetinu tvoří společnosti s německými kořeny, druhou třetinu další mezinárodní firmy a zbytek podniky s centrálou v Česku nebo na Slovensku. Na druhé straně je pravda, že původně jsme se zaměřovali hlavně na firmy s mezinárodním zázemím a teprve před několika lety jsme začali více cílit na české podniky. Přitom ale podíl tuzemských firem na našem portfoliu stále roste a v některých případech mezi naše klienty patří i velmi úspěšné tuzemské společnosti, jako je například výrobce nemocničních lůžek Linet.

EURO: Na jak velké firmy se Commerzbank zaměřuje? WALTEROVÁ: Naší cílovou skupinou jsou podniky střední velikosti. To v případě Commerzbank znamená společnosti s obratem mezi 2,5 až 250 miliony eur. Staráme se tedy o velmi široké spektrum klientů včetně těch poměrně malých. A firmy či podnikatele s ještě menším obratem často obsluhujeme v oddělení privátního bankovnictví.

EURO: Nyní máte v Česku pět obchodních míst – kromě Prahy je to Brno, Ostrava, Hradec Králové a Plzeň. Počítáte v budoucnu s dalšími? WALTEROVÁ: Jelikož pracujeme i s podniky, jejichž tržby se pohybují v jednotkách euro, je místní přítomnost nezbytná. Navíc česká Commerzbank obsluhuje i Slovensko, kde máme pobočku v Bratislavě a další kancelář v Košicích. V průběhu několika dalších let by nových poboček na území ČR a Slovenska mohlo vzniknout až pět, jednu z nich možná otevřeme do konce tohoto roku.

EURO: Privátní bankovnictví je vedle podnikového financování druhým pilířem služeb Commerzbank v Česku. Změnila se zde poptávka v posledních dvou letech? WALTEROVÁ: Naši privátní klienti byli ještě před příchodem krize hodně konzervativní a ekonomické otřesy toto chování ještě prohloubily. Logicky proto rostl zájem o produkty minimalizující riziko nebo s maximální ochranou vloženého kapitálu. Zaznamenali jsme tedy například navýšení poptávky po klasických termínovaných vkladech a dluhopisech málo rizikových firem a států. Usilujeme také o maximální možnou míru transparentnosti – klient musí naprosto přesně vědět o případných rizicích svého investičního rozhodnutí. Prostě všichni musejí dobře chápat, že výše výnosu souvisí s rizikem. To mnoho lidí donedávna odmítalo vidět, krize jim to však velmi tvrdě připomněla.

EURO: Kdo je pro vás zajímavým klientem pro privátní bankovnictví? Jaké osoby takových služeb využívají? WALTEROVÁ: Aby se mohl potenciální zájemce stát naším privátním klientem, měl by disponovat výchozí sumou kolem 100 tisíc eur. Cílovou skupinu klientů vidíme kolem 300 tisíc eur, ale pokud víme, že náš klient má potenciál uložit si u nás během času větší objem prostředků, rádi přistoupíme i na částku kolem 100 tisíc eur. Významnou část klientů tvoří majitelé firem anebo ti, kteří svoji společnost prodali. Dále máme řadu zákazníků z řad restituentů a umělců.

* BOX
Jutta Walterová (51)**
Narodila se v Dessau v Německu, vystudovala ekonomii na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Kariéru zahájila ve Výzkumném institutu v Berlíně. Od roku 1990 pracuje v různých pozicích v Commerzbank. Před příchodem do Prahy byla zodpovědná za obchody s firemní klientelou v regionu Chemnitz a také působila v dceřiné společnosti Commerzbank v Polsku – BRE Bank – jež v Česku působí prostřednictvím mBank. Od března 2006 je generální ředitelkou pražské pobočky Commerzbank, která řídí i slovenské aktivity banky. Hovoří německy, anglicky, polsky a česky. Je vdaná a má dospělou dceru.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče