Kontroly hrozí hlavně menším firmám

16. ledna 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ
16. ledna 2006, 00:00

NELEGÁLNÍ PROGRAMY Softwarovým pirátům nastaly zlé časy. Šetřit na počítačových programech se nevyplácí: Počet českých firem, které v Česku zažily zátah kriminální policie, se zvyšuje. Kvůli nelegálnímu softwaru jsou trestně stíháni nejen zaměstnanci, ale i manažeři a jednatelé firem.

„Používání nelegálních programů je krádež,“ upozorňuje Jiří Jakubka. foto: Profit - Jakub Stadler

NELEGÁLNÍ PROGRAMY Softwarovým pirátům nastaly zlé časy. Šetřit na počítačových programech se nevyplácí: Počet českých firem, které v Česku zažily zátah kriminální policie, se zvyšuje. Kvůli nelegálnímu softwaru jsou trestně stíháni nejen zaměstnanci, ale i manažeři a jednatelé firem. Zatímco velké firmy investují do obranných mechanismů, menší společnosti riskují.

Snaha ušetřit a koupit si nelegální software se už nevyplatila desítkám firem. Stačí udání od bývalého zaměstnance a policie začne jednat. Podnikatele čeká nevítaná návštěva, zabavení počítačů a kontrola účetnictví. Zátah policie málokdy končí úspěchem kontrolované firmy.

JAKO ITALŠTÍ MAFIÁNI

Někteří malí a střední podnikatelé žijí v iluzi, že jim se stát nic nemůže. Drobný podnikatel si pořídí levný software, o jehož nelegálním původu sice vědí všichni zaměstnanci, ale přesto doufá, že právě jeho policie nedostihne.

„To, že firma nemá peníze na operační systém, jsou báchorky.

Situaci, kdy firma používá nelegální software a hájí se vysokými cenami programů, bych přirovnal k praktikám italských mafiánů. Ti spáchají zločin a pak se pomodlí, zdůvodní si to pro sebe, a tím je v jejich očích vše vyřešeno. Tak to ale není, protože užívání nelegálně získaného počítačového programu je trestným činem - stejně jako například krádež,“ nekompromisně tvrdí detektiv Jiří Jakubka z oddělení Software Security - SwS.

Na svou naivitu doplatilo také vedení středně velké společnosti, která podniká v přepravních službách. Její jednatel byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce dvou let s podmíněným odkladem výkonu trestu na dva roky. Soud uložil také trest propadnutí věci, a to dvou pevných disků a třiceti osmi CD-ROMů. Podle rozsudku, který zatím není pravomocný, musel obžalovaný nahradit i škodu vzniklou společnostem Adobe, Microsoft a Symantec ve výši zhruba 270 tisíc korun. Ve společnosti obžalovaného byl užíván nelegální software na čtyřech počítačích. Zde se však nejednalo o chybu nebo udání zaměstnanců. Tento případ je výjimečný tím, že nelegální software si obžalovaný, tedy jednatel firmy, sám vypálil.

ZÁSAH SOFTWAROVÉ POLICIE

Zásahy proti softwarovým pirátům provádí pouze kriminální policie. Akce probíhá organizovaně. V určený den ráno policisté vstoupí do objektu a většinou už jdou najisto a ví, kde přesně jsou počítače s nelegálními programy. Zaměstnanci jsou požádáni, aby odešli od svých počítačů a vedení firmy pak musí doložit, jak k softwaru přišlo. Podle Jakubky zásah obvykle probíhá za přítomnosti odborníků z kriminalistického ústavu nebo soudního znalce.

„Může dojít ke dvěma situacím: Buď je zabaven celý počítač, nebo se provede stažení dat. Poté policie věc předá státnímu zástupci, ten podá obžalobu a firma se dostane k soudu. Každému, kdo nelegálně používá počítačový program nebo jinak porušuje autorská práva, hrozí nejen zabavení počítačů, ale zejména trestní řízení se všemi následky, které se s ním pojí,“ popisuje detektiv noční můru mnoha podnikatelů.

Z šedesáti šesti procent v roce 1994 kleslo pirátství na 41 procent naměřených v roce 2004. Povědomí veřejnosti o autorských právech se zvýšilo a policie se postupně naučila s tímto druhem kriminality bojovat.

To se odráží i v přísných rozsudcích za loňský rok. Jen malou útěchou pro podnikatele je, že soudy v uplynulých měsících uložily zejména vysoké peněžité tresty a náhrady škod dotčeným výrobcům softwaru - nikoliv tedy vězení čili tresty odnětí svobody. Ztráty způsobené užíváním softwaru bez licencí dosahují v České republice hodnoty 132 milionů amerických dolarů ročně.

STATISTIKA SE LEPŠÍ

Návštěva kriminální policie může pokazit pověst firmy. Také proto se už velké společnosti neodváží riskovat používáním nelegálního softwaru. Většina z mezinárodních firem působících v Česku má alespoň jednoho zaměstnance, který se stará o vše související s chodem počítačů. V takových společnostech pravidelně probíhají různá bezpečnostní školení a udání bývalých zaměstnanců jsou pak obvykle jen výkřikem do prázdna.

Jiná je situace u menších firem. Pět ze sedmi malých a středních podnikatelů, které Profit oslovil, odpovědělo, že legální software, školení zaměstnanců a všechna další opatření stojí mnoho peněz. Zejména menší podnikatelé upozorňovali na to, že v začátcích podnikání si nemohli dovolit investici do legálních programů. „Byl jsem vůbec rád, že mi soused levně prodal počítač a o nějakých programech jsem neměl ani tušení. Určitě byly nelegální, ale jak jsem to měl vědět? Moc se v tom nevyznám ani teď. A tehdy mi šlo jen o to, abych měl nějaký počítač a nepůsobil na dodavatele jako amatér s psacím strojem,“ popisuje své softwarové začátky majitel jihočeského velkoobchodu.

V devadesátých letech výrobci a distributoři softwaru odhadovali, že v České republice může být až 80 procent programů nelegálních. Podle statistik se od té doby míra pirátství snížila na polovinu. „Za úspěch považuji námi podaných 102 trestních oznámení za rok 2005. Celková škoda, kterou jsme za loňský rok vyčíslili, činí zhruba 12 580 000 korun. Toto je částka určená pouze naší firmou. Do této částky nejsou započítány škody jinými firmami ani soudními znalci. To znamená, že skutečná celková vyčíslená škoda je daleko vyšší. Ovšem celkovou způsobenou škodu softwarovým firmám si netroufám ani odhadnout,“ shrnuje detektiv Jakubka.

Proti některým firmám se ve vší tichosti shromažďují důkazy. Tento proces může trvat i několik měsíců a podnikatel nic tuší. „BSA, detektivové a různé společnosti, jejichž autorská práva jsou často porušována, velmi úzce spolupracují,“ varuje Jakubka. Se strategií BSA však nesouhlasí představitelé některých sdružení. „Je velice důležité proti počítačové kriminalitě bojovat. Bohužel, směr, kterým se dala BSA, se nám zatím nezdá příliš rozumný. Myslíme si, že je třeba uživatele upozornit na to, co dělají a zároveň jim nabídnout různé alternativy, jak tuto problematiku řešit. A to třeba pomocí Open Source programů,“ vysvětluje Filip Molčan, předseda organizace OSS Alliance.

PRAKTICKÉ RADY

K pracovním smlouvám přidejte i soupis legálně používaného softwaru. Zaměstnanec by měl podepsat upozornění, že bez písemného pokynu vedení nesmí do svého počítače instalovat žádný jiný program. Prohlídku smí ve firmě provádět pouze policie. BSA, výrobci a distributoři softwaru toto oprávnění nemají. Přestože softwarové licence mohou být vázané na právnickou osobu, odpovědnost za porušování autorských práv nese vždy konkrétní člověk. Nejspolehlivějším řešením při pochybnostech, zda zaměstnanci respektují autorský zákon, je softwarový audit ve vaší firmě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče