Kontrola z berňáku. Žádnou paniku!

22. října 2007, 00:00 - Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a. s.
22. října 2007, 00:00

Díky našemu seriálu získáte dostatek rad, abyste mohli s finančním úřadem jednat jako rovný s rovným a minimalizovali případná rizika.

Daňové řízení krok za krokem Díky našemu seriálu získáte dostatek rad, abyste mohli s finančním úřadem jednat jako rovný s rovným a minimalizovali případná rizika.

Daňová kontrola z finančních úřadů – spolu se způsoby jejího provádění – bývá nejčastějším jablkem sváru mezi daňovými subjekty (poplatníky) a správci daně (úřady). Oznámí-li správce daně poplatníkovi úmysl provést prověřování jeho daňového základu, nastane u nejednoho finančního ředitele, účetního či majitele podniku panika. Smyslem tohoto dílu našeho seriálu je upozornit podnikatele na nejčastější chyby, kterých se může v rámci kontroly dopustit – a to ať již svým konáním či často také nekonáním.

Místní příslušnost jako prevence

U daňových kontrol bezezbytku platí, že nejúčinnější je prevence. A ač to bude znít zvláštně, nejúčinnějším prostředkem pro předcházení daňovým kontrolám je vhodná místní příslušnost.

Je-li k podnikateli místně příslušný finanční úřad malého města, může si být tento poplatník jist, že mu bude poskytnuta pravidelná a důkladná „péče“. Finanční úřady s malým počtem daňových subjektů, kam spadají především finanční úřady při malých městech, mají dostatek času a možností se svým „ovečkám“ náležitě věnovat ve formě častých a zevrubných kontrol.

Opačná je situace v Praze, kde finanční úřady neví, kam dříve skočit. Podnikatelů je zde obrovské množství, v důsledku čehož si zdejší správci daně mohou dovolit kontrolovat jen ty nejvybranější poplatníky. Na kontrolování „malých ryb“ zde nebývá čas.

Proto je zvážení sídla podnikání ve věcech správy daní důležitou otázkou.

Poznatky z praxe: Této skutečnosti a rozdílnosti přístupu finančních úřadů si jsou již mnozí podnikatelé vědomi a den za dnem přibývá společností, které stěhují své sídlo do Prahy. Místní příslušnost tak z hlediska prevence předcházení daňovým kontrolám plní neocenitelnou službu.

Zahájení kontroly

Daňovou kontrolou se rozumí podrobné prověřování daňového základu či jiných okolností potřebných pro správné zjištění daně. Smyslem tak je zjistit, zda daň přiznaná na základě daňového přiznání odpovídá skutečnosti. Za tímto účelem je finanční úřad oprávněn zejména vyžádat si veškeré související účetní doklady a požadovat k nim případné vysvětlení.

Samotná daňová kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem správce daně. Za tento úkon rozhodně nelze považovat oznámení finančního úřadu o zahájení kontroly či sepsání zprávy o zahájení kontroly bez toho, aniž by ze strany správce daně opravdu začalo faktické prověřování. Vůči takovýmto postupům finančních úřadů by měli být poplatníci obzvláště podezíraví ve chvíli, blíží-li se konec tříletého období, ve kterém je možno daň doměřit. Správci daně takto s oblibou řeší nedostatek svého času pro řádné provedení kontroly.

Za určitých okolností může být provádění daňové kontroly nezákonným zásahem správního orgánu, který lze přímo žalovat u soudu. Nejčastějším případem bývá opakovaná daňová kontrola, kdy správce daně započne daňovou kontrolu za období již jednou kontrolované.

Poznatky z praxe: Podle současných rozhodnutí soudů (judikatury) mají finanční orgány již jen velmi málo možností jak opětovně začít daňovou kontrolu. Proto v tomto případě poplatníkům doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, jelikož zde existuje vysoká šance, že se bude jednat o daňovou kontrolu nezákonnou.

Navrhujte důkazy a buďte se zaměstnanci

Celá daňová kontrola má být vedena v duchu zásady součinnosti. To znamená, že nesoulad daňového přiznání se skutečností vyplývající z účetnictví či jiných poznatků je správce daně povinen konzultovat s poplatníkem. Teprve není-li takovéto zjištění náležitě vysvětleno, může správce daně začít vyvozovat závěry, ke kterým je poplatník oprávněn se vyjadřovat a navrhovat důkazy k jejich doplnění či vyvrácení.

Poznatky z praxe: Správci daně takovýmto způsobem ne vždy postupují. Není výjimkou, že správce daně ohledně svých zjištění a závěrů podnikatele vůbec neinformuje, a ten se je dozvídá teprve z konečné zprávy při jejím podepisování. Při takovémto postupu doporučujeme podat námitku proti postupu pracovníka správce daně a tu případně využít v rámci soudního řízení.

Ustanovení § 16 daňového řádu upravujícího daňovou kontrolu je jedním z mála paragrafů, které poplatníkům přiznává konkrétní práva. Podnikatelé by tak těchto práv měli využívat co nejvíce.

Mezi významná práva daňového subjektu patří oprávnění navrhovat důkazy, a to i ty, které sám poplatník nemá k dispozici. Správce daně (po zvážení, zda by se mohlo jednat o důkaz relevantní) je povinen takovýto důkaz nechat provést. Osvědčuje-li důkaz podstatnou skutečnost, je správce daně povinen tento důkaz zahrnout do důkazního řetězce.

Poznatky z praxe: Navrhovat nové důkazy je podnikatel oprávněn kdykoliv v průběhu celé daňové kontroly. Jelikož daňová kontrola končí podpisem zprávy, je podnikatel oprávněn navrhovat nové důkazy i při projednávání této konečné zprávy.

Dalším z podstatných práv poplatníka je oprávnění klást svědkům a znalcům otázky. Toto oprávnění ve svém důsledku znamená, že není-li podnikateli umožněno tohoto práva využít (například výslech svědka bez přizvání samotného poplatníka), nelze takovýto důkaz pro jeho nezákonnost použít k tíži kontrolovaného.

Poznatky z praxe: Poplatník má také oprávnění účastnit se jednání svých zaměstnanců se správcem daně. Toto právo doporučujeme zcela využít, jelikož v kladení „vhodných“ otázek k tíži poplatníka jsou správci daně velmi důvtipní.

Využijte námitky

Daňový subjekt je oprávněn proti postupu pracovníka správce daně podávat námitky. Podávání námitek v průběhu daňové kontroly je pro případný budoucí spor velmi prospěšné.

Nejenom, že poplatník tím dá soudu jasně najevo, že se maximálně, leč bezúspěšně domáhal svého práva na spravedlnost, ale za určitých okolností je po uplatnění námitky rovnou přípustná žaloba ke krajskému soudu, namísto vyčkávání na ukončení daňové kontroly a následného odvolacího řízení.

Poznatky z praxe: S ohledem na případný budoucí spor se správcem daně v sobě námitky skrývají velký potenciál. Navíc jejich užití není vázáno na žádnou těžce splnitelnou podmínku. Z těchto důvodů doporučujeme tohoto práva v maximální možné míře využívat, byť jejich okamžitý výsledek (v drtivé většině dojde k jejich zamítnutí) je takřka nulový.

Alespoň osm dnů

Asi nejvýznamnějším právem daňového subjektu při daňové kontrole je právo se před ukončením této kontroly:

1. vyjádřit k výsledku uvedenému ve zprávě,

2. vyjádřit ke způsobu zjištění výsledku,

3. navrhnout doplnění výsledku.

Tato práva je nutné oddělovat od práva na projednání celkové zprávy před podpisem a ukončením daňové kontroly. Aby mohl poplatník výše uvedených práv využít, je povinností správce daně daňový subjekt se zprávou seznámit a dát mu potřebný čas ne kratší osmi dnů k jejímu prostudování. Teprve pak lze zprávu v souladu se zákonem projednat a podpisem uzavřít.

Poznatky z praxe: Správci daně využívají neznalosti daňových subjektů. Snaží se při prvním předložení zprávy o daňové kontrole tuto zprávu ihned projednat a podepsat, čímž poplatníkům znemožňují využít výše uvedených práv. V takovémto případě doporučujeme do protokolu uvést žádost o poskytnutí lhůty potřebné na seznámení se se zprávou. Není-li takové žádosti vyhověno, pak doporučujeme odepření podpisu této zprávy spolu s podáním námitky.

Ukončení kontroly

O výsledku zjištění sepíše pracovník správce daně zprávu o daňové kontrole. Po projednání této zprávy ji spolupodepisuje kontrolovaný daňový subjekt a pracovník správce daně. Podpisem zprávy je daňová kontrola ukončena. Na jejím základě pak případně správce daně vydá platební výměr a doměří daňovou povinnost.

Poznatky z praxe: Správci daně s oblibou do projednávané zprávy či protokolu o jejím vyhotovení dávají předpřipravená prohlášení daňového subjektu. Takováto prohlášení by neměla být za žádných okolností brána na lehkou váhu, jelikož jejich obsah bývá odvolacím orgánem a soudy brán za daný a pravdivý. Klauzule tvrdící, že poplatník předložil veškeré důkazní prostředky a správci daně sdělil všechny skutečnosti vztahující se k daňové kontrole, tak má v následném soudním sporu fatální následky.

Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a. s.

www.danovespory.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče