Konečně rozetnuto

05. září 2007, 19:59 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
05. září 2007, 19:59

Arbitráž o výrobce radiátorů skončila úspěchem pro ČKA

Cinkot skleniček se poslední srpnový den rozléhal z pražské Letné na míle daleko. Česká konsolidační agentura (ČKA) totiž oslavovala vítězství v arbitráži o Korado táhnoucí se po čtyři roky. „Ukázalo se, že stát nemusí v arbitrážích jen prohrávat. I když jednu chvíli pro nás rozhodčí řízení vypadalo nepříjemně, nakonec se ukázalo, že jsme měli pravdu my,“ vítězoslavně říká šéf agentury Zdeněk Čáp. A mluví nejen za ČKA, jež ovládá čtyřiatřicetiprocentní podíl v Koradu, ale i za další žalované akcionáře.
Celou kauzu rozdmýchal v roce 2001 pokus konsolidační agentury prodat Korado společnosti Odien. Jeden z minoritních akcionářů a původních zakladatelů významného výrobce radiátorů Bedřich Brabec s transakcí nesouhlasil a pokusil se prostřednictvím předkupního práva na ostatní akcie, jež mu vyplývalo z dohody akcionářů z roku 2000, koupit podnik sám. Žádný obchod se však nakonec neuskutečnil. Brabec proto vyvolal arbitráž (viz Pěkně popořádku).

Definitivní konec.

„Veškeré nároky pana Bedřicha Brabce byly ve věci samé zcela zamítnuty,“ praví rozhodčí nález vydaný londýnským tribunálem 24. srpna. Brabcovy požadavky na nákup akcií ostatních vlastníků, včetně pohledávky ČKA za Koradem, případně na úhradu škody zanikly. „Bedřich Brabec nárokoval i pohledávku, případně škodu z toho, že mu nebyla převedena. To byl od počátku nesmysl, pohledávka vůbec nebyla v původní dohodě akcionářů zmiňována,“ dodává Čáp. Nicméně předkupní právo na ostatní akciové podíly, jak ho zakládá akcionářská smlouva z roku 2000, Brabec neztratil.
„Rozhodčí nález bývá obvykle konečný a soudem ho lze přezkoumávat jen z přesně stanovených, převážně procesních důvodů, zda nebyla porušena práva stran. Obecně však platí, že soud nemůže hodnotit nález z věcného hlediska. To se stává jen naprosto výjimečně, když si strany něco takového předem dohodnou,“ upřesnil partner advokátní kanceláře Weinhold Legal Milan Polák. A v kauze Korado žádná taková dohoda sepsána nebyla.
Žalovanou stranu zastupovala kancelář Allen & Overy. „Rozhodčí nález považujeme za plný úspěch ve věci. Za potěšující lze označit také fakt, že našemu klientovi byla přiznána náhrada podstatné části nákladů, které v tomto řízení vynaložil,“ uvedl Mikuláš Touška, vedoucí arbitrážního oddělení Allen & Overy Praha.
Bedřich Brabec se nechtěl k nálezu arbitra vyjadřovat. S prohrou se zřejmě ale nesmíří a pokusí se podniknout další kroky. Žalovaným je nucen uhradit náklady řízení v sumě asi sto padesáti milionů korun.

Radost až do rána.

Rovněž management podniku, jehož osu tvoří zbylí tří minoritní akcionáři a původní zakladatelé (František Menclík, Miroslav Vobora a Ludvík Petr), mohl s nadšením rozlévat šampaňské. „Rozhodčí nález konečně odstranil nejistotu u našich obchodních a dalších partnerů, akcionáři se ukázali jako transparentní a důvěryhodní. Rovněž se zlepší pozice ostatních akcionářů pro spolupráci na dalším rozvoji firmy,“ zdůrazňuje generální ředitel František Menclík. Korado se totiž nyní chystá investovat necelou miliardu korun do rozšíření produkce o čtvrtou výrobní linku. Loni firma poprvé překonala hranici dvou milionů vyrobených radiátorů, prodeje jí rostou zejména na východních trzích. Když plány klapnou, přijde za dva roky na řadu investice do páté linky. Korado, jemuž patří čtvrtá příčka ve světovém žebříčku producentů deskových radiátorů, je nyní v dobré kondici. Loni utržilo přes 2,6 miliardy korun a zisk dosáhl 113 milionů. „Letošní zisk bude ještě o padesát procent lepší,“ předpokládá Menclík. Úspěšné hospodaření se projevuje i na rostoucí tržní ceně podniku. „Pomohl jsem si srovnáním s konkurencí, například se švýcarskou firmou Zehnder Group, která vyrábí radiátory a jejíž akcie se obchodují na curyšské burze. Vzhledem k tomu, že akcie Korada nejsou veřejně obchodované, je nutné započítat diskont odrážející nelikvidnost aktiv a také vyšší než průměrnou rizikovost. Podle posledních hospodářských výsledků by se měla tržní cena pohybovat někde mezi 1,35 a 1,5 miliardy korun,“ předpokládá analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. A některé odhady jdou až ke dvěma miliardám, před rokem přitom mluvily o poloviční hodnotě.

Nejsme na prodej.

Konsolidační agentuře zbývá jen okolo 120 dnů existence. „Za tu dobu s podílem již nic nestihneme dělat, bude to řešit až ministerstvo financí, na nějž agenda přejde. Ale nepředpokládám, že by si akcie ponechalo,“ dodává Čáp. Ostatně mediální zástupce podniku Boris Kudláček tvrdí, že Korado již agentuře za akcie zaplatilo, a proto by měly být převedeny na zbylé vlastníky.
Rovněž Evropská banka, jež své rozvojové aktivity pomalu přesouvá dále na východ či Balkán a která již při vstupu do Korada plánovala svoji investici zhruba na pět let, zřejmě nebude držet svůj podíl navěky.
Nicméně manažeři a zároveň minoritní akcionáři podniku se teď, v době konjunktury, do prodeje Korada nehrnou. „Nyní rozhodně žádného partnera hledat nebudeme. Ale v budoucnu to nemohu vyloučit,“ dodává Menclík.

Historie sporu Pěkně popořádku Původní podnik Koventa privatizovali v roce 1991 jeho vedoucí pracovníci František Menclík, Miroslav Vobora a Ludvík Petr spolu s pražským obchodníkem Bedřichem Brabcem. Až do roku 1996 podnik vesele vzkvétal. Natolik vesele, že privatizátoři rozhodli o výstavbě nového závodu za 3,7 miliardy korun. Investici zčásti financovala Česká spořitelna (úvěr na 2,7 miliardy korun) a zčásti Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která za miliardovou injekci obdržela čtyřiačtyřicetiprocentní podíl na základním jmění.

Studená sprcha.

Nový provoz, který byl spuštěn o rok později, měl zvýšit kapacitu výroby až na tři miliony radiátorů a vynést čtyřmiliardové tržby. Jenže plány nevyšly. Tržby sice rostly i nadále, ale zdaleka ne očekávaným tempem. Hospodaření se na dlouhé čtyři roky propadlo do ztrát (viz Vzestupy a pády). Finanční krizi částečně podnik řešil snížením základního jmění o necelou polovinu na 841 milion korun. Další ránu firmě zasadila Česká spořitelna, která v rámci čištění úvěrového portfolia převedla svoji pohledávku, jejíž nominální hodnota poklesla na 2,1 miliardy korun, na Konsolidační banku. Ta tím v Koradu v roce 2000 získala podíl 34 procent (podíl EBRD poklesl na 29 procent a původní zakladatelé ovládali od té doby již jen po devíti procentech Korada). Všichni vlastníci signovali klíčový dokument, jenž se na několik dalších let stal pro mnohé z nich černou můrou, Dohodu akcionářů. Praví se v něm, že chce-li se někdo svých akcií zbavit, musí ostatním akcionářům svůj podíl přednostně nabídnout ke koupi. Cenu stanoví nabídka třetí strany, případně auditor společnosti.

Kverulant Brabec.

V dalším kroku se ČKA pokusila najít pro Korado strategického partnera. Chtěla se tím zbavit nejen akciového podílu, ale i obrovské pohledávky. Jenže Brabec s prodejem akcií vítězovi tendru, společnosti Odien, která nabídla něco přes miliardu korun, nesouhlasil. A odmítl signovat smlouvu o společném postupu při prodeji akcií třetí straně. Místo toho chtěl uplatnit své předkupní právo a podnik i s pohledávkou koupit sám za cenu 1,3 miliardy. Skupina Odien jakožto nástupce Revitalizační agentury na počátku tisíciletí spolupracovala s konsolidační agenturou na ozdravení českého průmyslu. Neměla nejlepší pověst, například tehdejší ministr financí Jiří Rusnok ji označil za podivnou. Brabec vyslyšen nebyl a navíc v srpnu 2002 dostal výpověď z funkce obchodního ředitele. Téměř vzápětí, v prosinci, se však vláda usnesla, že na Odien by měla přejít jen pohledávka a majetková účast má být prodána Brabcovi. Tento obchod se však nakonec také neuskutečnil a Brabec v srpnu 2003 zahájil arbitráž. Požadoval buď akcie a pohledávku, nebo náhradu škody ve dvoumiliardové výši. „ČKA se o rok později zbavila i své pohledávky, když ji pomocí HVB odkoupil sám podnik za 1,8 miliardy korun. Zaplatil tak de facto agentuře i za její akcie, které dosud nebyly, především kvůli arbitráži, na ostatní akcionáře převedeny,“ vysvětluje mediální zástupce Korada Boris Kudláček. Podíl chtěla konsolidační agentuře loni na jaře vyplatit i Evropská banka pro obnovu a rozvoj (viz EURO 26/2006), ovšem Paroubkova vláda se již nestihla případem zabývat.

Podjatý arbitr.

K vleklosti sporu přispěla i výměna arbitra, který loni na funkci rezignoval. „Původně to pro nás žalované vypadalo nepříjemně. Ale nakonec se rozhodce, který například odmítal zaprotokolovat některá naše svědectví či důkazy, podařilo vyměnit,“ vzpomíná Čáp. Nový rozhodce nález vydal během roku a třičtvrtě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče