Konečně pevná půda

18. srpna 2003, 00:00 - Patricie Polanská, Hospodářské noviny
18. srpna 2003, 00:00

Zvyk políbit zemi, na kterou vstupuji, má prastaré kořeny a vyjadřuje různé pocity. V našich časech jsme si zvykli, že toto lehce teatrální gesto má téměř vyhrazeno hlava katolické církve. Jinak se vyskytuje ještě tak v béčkových katastrofických filmech při obzvláště dojemném happy endu.

TRAFIKA

Na letiště v Savannah se vracejí američtí vojáci, kteří předtím v Iráku, na jiné půdě, válčili. Dá se odhadnout, že ten jeden, který emoce této chvíle potřeboval vyjádřit polibkem zemi, kam se vrací, cítí radost i úlevu z přežití. Vzhledem k vývoji situace v Iráku velmi pochopitelné. On v tomto „katastrofickém“ filmu, který my ostatní sledujeme nepřetržitě na televizních obrazovkách, hrál, přežil a dočkal se svého osobního happy endu. My možná dokážeme najít Irák na mapě málem se zavázanýma očima. Ale on tam byl osobně. Kdo by se na jeho místě nevojácky neradoval z návratu?

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Petr Čáp z GO parking: Jsme více než parkoviště

  • Krátké povídání s Dlouhým Vladimírem

  • Jiří Grund: Za předražené ceny mobilních tarifů mohou…

  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít