Konec zázračných elixírů

13. října 2010, 03:40 - Petr Havel
13. října 2010, 03:40

Stále četnější pochybná tvrzení na obalech potravin lákající spotřebitele na zaručeně pozitivní dopady jejich konzumace na lidský organismus začíná konečně řešit i Brusel. A ačkoliv jde opět o jeden z nepřeberných případů evropské regulace trhu, lze tentokrát konstatovat, že to vlastně není tak špatný nápad.

Foto: Stadler Jakub

Nápisy na potravinách obsahující zdravotní tvrzení typu „prevence proti chorobám srdce“, „posilující imunitní systém“ a řada dalších jsou totiž zejména marketingovým nástrojem ke zvýšení odbytu takových potravin a růstu zisku výrobců a prodejců. Různé potravinové doplňky i samotné potraviny „s příznivými zdravotními účinky“ jsou mimo jiné právě na základě těchto tvrzení dražší, než by mohly být. Ne že by všechny reklamní slogany lhaly, obvykle ale platí, že neříkají celou pravdu. Konzumace těchto „zaručeně zdravých“ potravin a doplňků není zkrátka vždy takové terno, jak výrobci či prodejci uvádějí. Ve světě již bylo zpracováno množství studií, které příslušné zdravotní účinky buď vůbec nepotvrzují, nebo pouze připouštějí nějaký jejich doplňkový efekt. Sama EU k tomu vytvořila příslušnou vědeckou kapacitu – Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který používaná zdravotní tvrzení posuzuje – a většinou zamítá.

Omezení obchodu, nebo ochrana spotřebitele?

Modelovým příkladem jsou výrobky a přípravky z exotických, ale i evropských bylin prodávané v obchodech zejména ve formě různých čajů. Prakticky všechny tyto výrobky obsahují nějaké zdravotní tvrzení, z nichž ani jedno ale nebylo dosud EFSA potvrzeno. Právě bylinky se proto podle všeho stanou od příštího roku prvním segmentem potravinářských produktů, respektive surovin pro jejich výrobu, který bude podléhat velmi přísné registraci pro uvádění na trh. Výrobci těchto produktů již hlasitě protestují, neboť je celkem zřejmé, že bez nedoložených a dnes již v praxi zakázaných zdravotních tvrzení bude prodej takových produktů velmi obtížný. Protestují ale také oblasti, z nichž řada bylinek pochází, jako Indie nebo Čína. I v tomto případě jde o omezení byznysu kolem výroby a prodeje zdraví údajně podporujících produktů. Pro samotné výrobce konečných produktů jsou navíc vysoké náklady na proces registrace bylinek až likvidační.

Je zřejmé, že především v případě exotických bylin uplatňuje EU razantním zpřísněním podmínek při jejich uvádění na trh opět jedno z mnohých ochranářských opatření spadající do oblasti netarifních překážek volného obchodu.

Na druhou stranu lze tuto ochranu vnímat také jako nástroj bránící klamavým tvrzením a zlepšující orientaci spotřebitele v nabídce potravin a potravinových přípravků na trhu. K tomu již také slouží Nařízení EU z konce roku 2006 zakazující na obalech potravin uvádět nedoložená zdravotní a nutriční tvrzení. Bohužel, lobby producentů takových výrobků zatím dokázalo to, že porušení tohoto Nařízení je dosud sankcionováno pouze řádově v jednotkách případů.

Recept? Vyvážená strava

Jinými slovy, regulační opatření EU vůči (zatím) bylinkám je v podstatě v pořádku. Je totiž třeba jednoznačně konstatovat, že spotřebitel by vůbec nemusel konzumovat specifické potraviny, potravinové doplňky nebo třeba bylinné čaje z exotických plodin, pokud by se stravoval podle základní a historicky prověřené zásady: Jíst střídmě z bohatého stolu. Tedy ode všeho trochu a nic nevynechávat, ani živočišné tuky. Pouhé jídlo ale lidem zdravotní kondici nezajistí – podstatný je také dostatek pohybu nebo obecně dostatečný výdej energie kompenzující příjem energie z potravin. Všechny potřebné látky pro správné fungování organismu jsou obsaženy v „normálních potravinách“, samozřejmě včetně „normálních čajů“. Pokud je skladba jídelníčku dostatečně pestrá, není obvykle nutné (výjimky jistě existují, ale jde o princip) kompenzovat programové vynechání konzumace masa nebo jiných typů takzvaně „nezdravých“ potravin různými syntetickými vitaminy a dalšími přípravky.

To se mimo jiné týká i zaručených diet a přípravků, neboť mnohé nelze nazvat skutečnou „potravinou“, kterou jako prostředek proti obezitě lidé konzumují. Ostatně, pokud jsou na obalu potraviny uváděna nějaká zdravotní tvrzení, mělo by jít z podstaty o výrobky spadající pod volně prodejné léky a ne potraviny jako takové. A v takovém případě je proces přísné registrace, stejně jako příslušný certifikát od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), zcela na místě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče