Konec tanků! Ať žije software!

21. září 2007, 15:16 - Vadim Fojtík
21. září 2007, 15:16

Slovo provize mě uráží, tvrdí majitel Omnipolu

EURO: Souhlasíte s tím, když se o obchodnících se zbraněmi stále mluví jako o nějakých mytických osobách? HÁVA: Pominu-li všechny spekulace, legendy a „ověřené zprávy“, které byly o zbrojním průmyslu napsány, jde dnes o obchod s velmi přesně vymezenými pravidly. Ve srovnání s obchodem v jiných oblastech - například energetice, farmacii nebo potravinářství - je každý vývoz i dovoz sledován i tou poslední zemí v Africe, Asii nebo Latinské Americe. Prostě kdekoli. Pro získání příslušné licence je vyžadován souhlas několika ministerstev, zejména ministerstvo zahraničních věcí postupuje podle usnesení a doporučení OSN, Evropské unie i Spojených států. V některých citlivých oblastech či u některých typů dodávek provádí i dvoustranné konzultace, aby nebyly poškozovány zájmy nebo bezpečnost některých zemí.
Po šoku z devadesátých let, kdy byla omezena klasická zbrojní produkce, tedy výroba tanků, velkorážové dělostřelecké munice, obrněných transportérů a podobně, se naše země postupně zařadila profilem dovozů a vývozů speciální techniky a technologií na úroveň států NATO velikosti Dánska a Nizozemsko. Tedy zemí podobného významu pro spolupráci v rámci struktur NATO. Naše skupina se vždy velmi snažila udržet si znalosti know-how a technologií v oblasti vývoje a vývozu zejména pasivní a aktivní radiolokace. Dále se zaměřujeme na modernizaci avioniky, navigačních systémů a všech typů leteckých prostředků - s křídly i bez nich, vrtulníků, starších i moderních letounů. Zabýváme se jak modernizací, tak údržbou a servisem vojenské techniky. A určitě stále rozvíjíme a udržujeme technologie na výrobu a odbornou likvidaci střední a velkorážové munice. Přitom musíme dodržovat velmi přísné předpisy kontrolované nejen ministerstvy obrany a vnitra, ale také Báňským úřadem.

EURO: O likvidaci munice se však v souvislosti s Omnipolem objevují spíše kritické informace. Jaký je váš názor na to? HÁVA: Přes značnou snahu o negativní medializaci musím říct, že jsem velmi rád, že se podařilo udržet ve hře všechny čtyři zbývající technologické kapacity na projekt likvidace munice v hodnotě zhruba dvou miliard korun. Koordinátorem tohoto projektu se staly Poličské strojírny, vlastněné skupinou Omnipol. Kromě rozšířeného státního podniku VOP Šternberk jsou jednou z posledních firem schopných zvládnout takový typ zakázky. Tento projekt zajistil práci pro takřka tisíc lidí v českých továrnách a zamezil snahám o vývoz a spálení této munice v Německu. Tento krok by také znamenal likvidaci mnoha unikátních technologií. Dnes jsme oslovováni v rámci programů na likvidaci munice spolufinancovaných aliancí, například na Ukrajině. Účastníme se i oficiálně vypisovaných tendrů v některých členských zemích NATO. Kupříkladu ve Velké Británii, která úplně zrušila továrny na výrobu a likvidaci munice.

EURO: Získali jste již nějakou větší zakázku? HÁVA: Jsme velmi blízko podpisu kontraktu s firmou z Velké Británie. Momentálně však o tom nejsem oprávněn hovořit. Každá taková zakázka začíná testem při likvidaci relativně malého vzorku. Tímto obdobím jsme prošli. Pokud budeme úspěšní, získáme smlouvu, která nám umožní udržet české delaborační kapacity po období několika let.

EURO: Zakázka na likvidaci munice je ale mnohdy označována za nevýhodnou pro armádu a až příliš výdělečnou pro firmy ze skupiny Omnipol a její partnery. Je tomu tak skutečně? HÁVA: Nikdy jsem nepochopil, co znamená neúměrně vydělávat či nemorální zisk. Veškeré naše příjmy řádně zdaňujeme. Nedomnívám se, že by šlo o něco nemorálního. Navíc byznys v oblasti vojenských technologií a výrobků je démonizován. A také je velmi přeceňována zisková marže. Při běžných obchodních operacích se nepohybujeme v jiném rozmezí než mezi pěti až osmi procenty. V závislosti na tom, zda jde o vývozní, nebo dovozní operace. A do toho musíte připočíst všechny náklady. Veškeré cenové kalkulace si armáda stanovuje po zkušenostech s likvidací munice, třeba ve svých vlastních opravárenských podnicích. Zná technologie, procesy a cenové relace. Takže předpokládat, že někdo do svých nabídek započítává jakési záhadné položky, například že vydělá na prodeji plášťů z mědi nebo ze železa, je nesmysl. Dále je nutné kalkulovat s mnoha logistickými i rizikovými faktory, které samozřejmě představují další nemalé náklady. Nám se kupříkladu přihodilo, že jedna část haly byla při likvidaci munice vážně poškozena, naštěstí bez obětí na lidských živostech. Podívejte se na tragické výsledky likvidace v Novácích, kde byla zcela zanedbána bezpečnostní opatření. Myslím, že by se mělo ocenit, že jsme převezli a zlikvidovali miliony tun staré munice, které rezivěly v armádních skladech, kde se musely hlídat, ale nikdo je vlastně neměl pod kontrolou. To jsou věci, které všichni berou jako naprostou samozřejmost. Neustále nám však jsou kladeny otázky typu, jak jsme to mohli získat a kolik jsme na tom vydělali.

EURO: Proč tedy tuto zakázku získal Omnipol? HÁVA: Pokud si někdo přál, aby munici likvidovaly německé spalovny, pak takový postup jasně definujme. Ptejme se, proč by se to mělo dít v Německu a zda jde o konkurenční boj firem, které jsou funkční, mají příslušné technologie a zaměstnávají odborně zdatné pracovníky. Pro mne by také bylo jednodušší zaměstnávat - jako nejmenované společnosti - tři pět šest lidí a mít více méně stejnou výši obratu v zakázkách. Do nás se prostě dobře a záměrně strefuje.

EURO: Není to i proto, že o většině firemních obchodů mlčíte? HÁVA: Podnikáme ve specializovaném oboru a mnoho věcí ani nemáme zájem publikovat. Ať už jsme zveřejnili cokoli, setkalo se to se zásadním, možná i profesním nepochopením dané problematiky. Nemohu připravovat vývoz soustav a radarů Věra do Číny a zároveň o tom průběžně informovat veřejnost. Konkrétně jde o obchodní případ, kdy jsme měli od Zemanovy vlády předběžný souhlas k jednání o uzavření kontraktu. Od jiné vlády jsme se poté dočkali jeho zrušení. Podobná rozhodnutí ovšem musíme zaplatit, ale jako soukromému subjektu nám nikdo peníze nerefunduje. Ani ty čtyři roky úsilí, které jsme věnovali snaze získat zakázku pro české výrobce, české know-how. Zatímco zemědělci, provozovatelé vleků a další zájemci žádají dotace, protože nebyla zima a sníh, nebo naopak byla příliš velká zima a hodně sněhu. Kdo mi zaplatí čtyřleté úsilí odborníků v Číně, když nám vláda jednou zakázku povolí, a podruhé ne?

EURO: I po letech se stále hovoří o tom, jak vaše společnost zprostředkovala výměnu stíhaček Mig-29 za polské vrtulníky Sokol. Co si o tom myslíte? HÁVA: Slyšel jsem několik „odborných a profesionálních“ komentářů o nevýhodnosti této obchodní výměny. Zejména se mi „líbí“ výraz: Tento neúspěšný obchod realizovaný Hávou, přítelem ministra Miroslava Kalouska. Není to už ani úsměvné. Vláda ODS, tehdy vedená Václavem Klausem, nepočítala s dalším využitím stíhaček Mig-29 ve výzbroji české armády. Stroje rezivěly na letišti v Českých Budějovicích a nikdo se nezabýval možností jejich prodeje a neexistovala ani představa o jejich modernizaci či jiný plán. Polská vláda projevila zájem o odkup migů a nabídla za ně vrtulníky Sokol. Po vyhodnocení všech faktorů se tato varianta ukázala jako velmi dobré řešení. V této souvislosti se mi „líbí“ další výraz: Velmi poruchové vrtulníky, které v zásadě nejsou schopny plnit žádné úkoly. Možná že by si někdo mohl dát práci a kontaktovat armádu, aby zjistil účinnost využití těchto strojů. Rozhodně nesedí na zemi a jejich využití přesahuje 90 procent, odlétaly tisíce hodin. Jsem hluboce přesvědčen, že armáda raději získala tyto vrtulníky místo toho, aby byly její migy v závěru sešrotovány. Něco podobného se totiž povedlo u stovky tanků T-72 určených k odprodeji do Alžíru včetně programu na modernizaci a vybudování opravárenského podniku - to vše za několik miliard korun a v době, kdy armády aliance dávno preferovali roli jiných druhů vojsk.

EURO: Jakou jste měl provizi z obchodu s polskými vrtulníky? HÁVA: Nevím. Stále používáte dnes zprofanované a prakticky urážlivé slovo provize. Tohle zjednodušování vychází z toho, že tady mnoho lidí nedělá byznys, ale přiživuje se na obchodních případech. Z různých důvodů vyžadují provizní smlouvu, aniž by ovšem z obchodního hlediska něco udělali. Buď slibují ochranu před médii, nebo nabídnou jistý politický vliv a podobně. V naší skupině nepracujeme za provize. Vytváříme obchodní případ, který má svou logiku a samozřejmě také adekvátní náklady. Na jeho konci je hrubý zisk, ze kterého se odečtou náklady, zaplatí daně a zůstane jakási kořist obchodníka. To znamená, že výsledkem obchodního případu výměny českých migů za polské sokoly není provize. Aby kořist obchodníka nebyla příliš velká, armáda měla celý obchod pod kontrolou vlastních lidí, techniků a dalších odborníků. Nikdy jsem zcela nepochopil, v čem spočívá problém. Zda v tom, že jde o různé konkurenční tlaky nebo o zakázku mezi ministerstvem obrany a firmou Zenit, a Háva přitom s Kalouskem chodí na pivo. Pokud je tomu tak, pak musím také konstatovat, že je tady mnoho politiků, kteří lobbují za zájmy různých skupin kolem výroby cigaret, lihovin, biolihu, hazardu, farmacie. V této souvislosti mi toto, až nepřirozeně medializované přátelství připadá na jedné straně úsměvné, na druhé straně to jistě někomu vyhovuje.

EURO: Kazí vám přátelství s ministrem Kalouskem obchod? HÁVA: Mně je to úplně jedno.

EURO: Jak důležité jsou ve vašem oboru vazby a dobré vztahy s politiky? HÁVA: Z mého pohledu jsou v zásadě zbytečné. Obchodní případy trvají poměrně dlouhou dobu. Například kontrakt na letadla Gripen trval od počátku přípravných prací až po podpis smlouvy mezi Českem a Švédskem osm a půl roku. Podobně dlouhodobých projektů je více. Třeba modernizace tanků, o kterých se opět v médiích píše jako o neúspěšném projektu, „jak se obecně ví“. Málokdo však tuší, jak je obtížné na staré ruské technice vyladit funkci nového motoru a převodovky, implementovat moderní navigaci nebo komunikační prostředky. Před námi ruskou techniku nikdo nemodernizoval. Je to stejné, jako když Temelín upravovala firma Westinghouse. Ve vší úctě k americkým produktům a firmám musím konstatovat, že výnosnost tohoto projektu byla zřejmě vyšší pro Westinghouse než pro Českou republiku. Stejně jako na letadlech L159 vydělaly pouze americké společnosti, ale rozhodně žádná česká.

EURO: Stále pomáháte Aeru s prodejem stíhaček L159? HÁVA: Po letech poměrně napjatých vztahů s Aerem Vodochody, které skončily smírem a posléze nulovou spoluprací, jsme se vrátili k pragmatické kooperaci. Poté, co firmu převzala skupina Penta. Nyní máme s Aerem dohodu, a tím i právo nabízet tento letoun v několika zemích. Domnívám se, že by určité množství letounů mohlo být prodáno.

EURO: V poslední době se skupina Omnipol nesoustřeďuje jen na zbrojní výrobu, ale investuje i do jiných oblastí, například do energetiky. Z jakého důvodu? HÁVA: Naší dlouhodobou strategií v energetice je etablovat se především v oblasti diagnostických služeb, měření a regulace a ve sféře velmi vysokého napětí, výstavby rozvoden a podobně. V rámci této strategie chceme získat přehled o trhu a vytypovat firmy, které budou k dispozici a o něž bychom měli eventuálně zájem. Jde o společnosti vzniklé na trhu po sloučení výroby a energetik pod jednotné vedení ČEZ nebo jejich postupnou delimitací. Existuje několik skupin, které se chtějí etablovat na trhu nejen různých typů služeb, údržby, dodávek, ale například i v oblasti kotelního hospodářství. V následujících třech až pěti letech se pokusíme naše plány naplnit a uvidíme, zda v nich budeme úspěšní.

EURO: O které firmy máte zájem? Již jste nějakou koupili? HÁVA: O tuto oblast mají zájem i jiné skupiny, takže bych nerad hovořil o detailech, protože by nás to mohlo poškodit. Mohu však říct, že v některých firmách již vlastníme menší podíly, které se budeme snažit navyšovat. Pokud se nám podaří tyto společnosti strategicky ovládnout, pak to bude v dohledné době určitě zřejmé a jasné.

EURO: S jakými investicemi do této oblasti počítáte? HÁVA: Současné úvahy se pohybují v jednotkách až desítkách milionů korun. Pokud bude strategie úspěšně fungovat, a dle toho, jak budou postavené podnikatelské plány těchto společností a jak se bude rozvíjet trh, jsme připraveni investovat i větší částky. Řádově možná i v hodnotách stovek milionů korun. Rozhodně však nejsme dimenzováni na to, abychom investovali miliardy. Takovou ambici ani cíl nemáme.

EURO: Takže příjmy z nových oborů budou časem vyšší než ze zbrojního průmyslu? HÁVA: Minimálně bychom chtěli naše portfolio vyvážit tak, abychom nebyli do budoucna závislí na našem tradičním oboru. Zda se nám to podaří, se teprve uvidí. Již nyní se v rámci některých našich vnitřních firemních mechanismů snažíme zkvalitňovat a ušetřit dodávky energie do našich podniků. Zkoumáme alternativní zdroje, ať jde o biomasu, štěpku nebo možnost využití sluneční energie. Rozhodneme se podle toho, jak nám budou vycházet ekonomicky a jak zapadnou do portfolia určité podpůrné strategie pro rozvoj celé skupiny.

EURO: Začínáte investovat do nových oborů i proto, že již zbrojní průmysl tolik nevynáší? HÁVA: Jak se prokázalo, konzervativní průmysl, který tady byl v devadesátých letech značně podceňován, je velmi stabilní. Kromě jiného i energetika. Budou se stavět nové zdroje, obnovovat a vylepšovat ty současné. Větší roli bude hrát i efektivita při výrobě a využívání jednotlivých druhů energií. A k tomu bude zapotřebí využívat servisní a jiné služby. To je oblast, ve které se snažíme zorientovat bez ohledu na to, zda budeme dále pracovat v tom segmentu, jenž je pro nás tradiční. Navíc tradiční zbrojní obchod s finálním vývozním výrobkem typu tank či obrněný transportér víceméně končí, jelikož se u nás nevyrábí a už nikdy nebude. Mnohem více se budeme posunovat například do oblasti podpory logistiky jednotlivých misí. Větší důraz se bude klást na dodávky pro chemické vojsko a jednotky rychlého nasazení a na jejich velmi dobré vyzbrojení a logistickou podporu a komunikaci mezi nimi. Trh se bude výrazně měnit ve prospěch vyspělých technologií, které se v Česku budou vyrábět jen z malé části. V tradiční oblasti, ve které ještě úspěšně působíme, jde mnohem více o dodávky náhradních dílů nebo o určité modernizační programy celků nebo jejich částí.

EURO: V jakých oborech mohou být české zbrojařské firmy úspěšné? HÁVA: Z uvedeného je zřejmé, že zajímavá zůstane oblast modernizace starší techniky. Týká se to nejen avioniky, řízení letového provozu, vybavení ostrahy hranic a strategických objektů radarovou technikou, ale také modernizace munice či její společná výroba podle standardů NATO. Podílíme se také na vývoji a dodávkách pro některá nová zařízení, jako je například dělostřelecký komplet na řízení palby. Zajímavá je oblast bezpilotních průzkumných letounů nebo minomety pro zahraniční mise. Velmi dobrou práci odvedl Výzkumný a zkušební letecký ústav v čele s ředitelem Milanem Hollem, který získal z Bruselu velké peníze na vývoj v oblasti letecké techniky. Nesmím ovšem zapomenout na výborný software pro full mission trenažéry. Celkově však mohu říct, že nízká politická podpora i obecný zájem proti obrovskému technologickému náskoku a jasnému prosazování zájmů velmocí znamenají, že se u nás tento obor příliš nerozvíjí.

EURO: Takže obor spíše skomírá? HÁVA: Ono to tak úplně beznadějné není. S partnery z NATO jsme připravili řadu programů, které pouze nemodernizují ruskou techniku. Používají se třeba podvozky vozů Tatra, na které se montují nové zbrojní systémy. Upravují se tak třeba systémy protiletecké obrany s využitím nových raket. Při této spolupráci partneři oceňují odbornost našich lidí, nižší náklady i dobré obchodní kontakty v zemích, které sice používají ruskou techniku, ale žádají modernější „západní řešení“. Samozřejmě při využití kvalitně fungujícího servisu našich vojenských i soukromých podniků. Výsledná cena je pro kupujícího příznivější než u nové výroby celých systémů. Na trhu se tak otvírá značný prostor pro podniky zabývající se speciální technikou, a to jak z Čech, tak ze Slovenska.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče