Konec šetření, utrácejte!

11. května 2011, 14:17 - Mgr. Dáša Hyklová
11. května 2011, 14:17

Kvůli zemětřesení a tsunami zbankrotovaly desítky podniků, další budou následovat

Japonská společnost E-tex vznikla v roce 1965 a řadu let prodávala na území prefektury Iwate čluny, menší lodě a lodní motory. Letos 11. března však veškeré její zboží spláchla do moře třiadvacetimetrová vlna tsunami. Obří vodní stěna přišla krátce po silném zemětřesení, které připravilo o život téměř 15 tisíc lidí. Dalších 10 tisíc zůstává stále nezvěstných. Firma se z úderu již nevzpamatovala. Necelé dva měsíce od katastrofy vyhlásila bankrot. Podobný osud potkal desítky dalších japonských podniků, většinou spíše menší a střední velikosti. O práci přišlo prozatím 1300 Japonců. Zajímává je však skutečnost, že převážná většina z přibližně 70 firem, které k polovině května oficiálně vyhlásily kvůli následkům zemětřesení bankrot, působila tisíce kilometrů od zasažených oblastí. Jednou z nich se stala i společnost BIC, jež přes 22 let organizovala koncerty na jihozápadním ostrově Kjúšú. Zájem veřejnosti o tento druh služeb slábl, nicméně poslední ránou bylo odvolání kulturních akcí, které musely být zrušeny právě kvůli březnovému zemětřesení. Dluh BIC dosáhl výše 150 milionů jenů (31 milionů Kč.). Jiné řešení než bankrot už nepřicházelo v úvahu.

Nejvíce poškození Dosavadní počet firem, které byly nuceny ukončit svoji činnost, je třikrát vyšší, než tomu bylo ve stejném období od zemětřesení v Kóbe v roce 1995. Tehdy zbankrotovalo do jednoho roku 256 japonských společností, ovšem až 85 % z nich pocházelo z blízkého okolí zasaženého města. Dopad tehdejší katastrofy byl přímý. Nyní je situace mnohem složitější. Ekonomické následky březnového zemětřesení pociťují Japonci na mnoha místech, netýkají se pouze severovýchodu země. Mezi nejvíce postižená odvětví patří elektrotechnický a automobilový průmysl. Výrobu výrazně narušily výpadky energie, dalším důvodem poklesu se stala skutečnost, že řada podniků měla v poničených oblastech menší továrny dodávající různé komponenty. Automobilka Honda snížila v průběhu března domácí produkci o 63 procent a podle agentury Reuters bude schopna do konce června plnit maximálně 50 procent původních výrobních plánů. Toyota, největší automobilový výrobce Japonska, utlumil domácí výrobu na 63 procent, a Nissan Motor Co dokonce na 52 procent. V průběhu dubna zaznamenala země historický pokles prodeje aut, nákladních automobilů a autobusů, a to o 51 procent ve srovnání s loňským rokem. Jde o největší propad odbytu motorových vozidel v Japonsku od roku 1968, kdy se podobné záznamy začaly archivovat. Dokonce ani v průběhu světové ropné krize v roce 1974 nebylo snížení tak velké, tehdy dosáhlo 45 procent. Mezi další zasažená odvětví patří tak trochu překvapivě i již zmíněný zábavní průmysl. Na různých místech Japonska došlo v průběhu posledních dvou měsíců ke zrušení více než 1300 koncertů, v lepším případě byly odloženy. Důvodem malého zájmu interpretů i potenciálních návštěvníků byly často obavy z radioaktivních emisí z poškozené elektrárny Fukušima. Například více než dvě třetiny hudebníků nakonec odvolalo účast na největším japonském festivalu klasické hudby La Folle Journée au Japon, kterou přislíbili ještě před zemětřesením. Akce se uskutečnila ve skromnější podobě na přelomu dubna a května. Největší škody však přináší šíření poplašných zpráv, a to především mezi spotřebiteli v Asii. Kvůli obavám z radiace trpí například export japonských potravin a kosmetiky. „Vláda by měla lépe informovat naše obchodní partnery a ujistit je, že naše výrobky jsou bezpečné,“ postěžoval si pro BBC Masaru Oikawa z Národní federace malých podnikatelských asociací.

Strašák Fukušima Japonský parlament schválil počátkem měsíce mimořádný rozpočet ve výši 4 bilionů jenů, tj. zhruba 50 miliard dolarů (cca 840 miliard. Kč), určených na rekonstrukci oblastí postižených zemětřesením a tsunami. Více než čtvrtinu si přitom vyžádá jen obnova infrastruktury. Celkem jde o nejvyšší částku, jakou země v posledních 60 letech na podobné účely vyčlenila. Nicméně ani tato horentní suma všechny výdaje na rekonstrukci nepokryje. Jak uvedl ministr financí Jošihiko Noda, konečný účet za katastrofu může dosáhnout až 300 miliard dolarů. Pro těžce zkoušené Japonsko je to špatná zpráva. Deficit země dosahoval již před pohromou 226 procent HDP. O tom, kde vezme vláda na obnovu peníze a kolik jich bude, se bude v japonském parlamentu teprve diskutovat. Vláda uvažuje o kombinaci zvýšení daní a prodeje akcií. Premiéra Naoto Kana však čeká v parlamentu tvrdý boj s opozicí. Ten mu může definitivně srazit vaz – sílí totiž hlasy, které ho obviňují, že pozici lídra po zemětřesení nezvládl. Jednou z priorit zůstává vyřešení situace v elektrárně Fukušima. Prvořadým cílem je obnovit nefunkční chladicí systém. Společnost Tepco doufá, že dostane elektrárnu pod kontrolu do konce roku, nicméně někteří experti pochybují, že se to nakonec podaří. „Chci pouze říci, že děláme vše, co můžeme, a že se z celého srdce hluboce omlouvám,“ řekl frustrovaným Japoncům, kteří žili v okruhu 20 kilometrů od elektrárny a museli být museli kvůli úniku radiace evakuováni, Masataka Shimizu, nový prezident Tepco.
Právě kvůli obavám z další možné katastrofy doporučil premiér Kan začátkem května po naléhání odborníků uzavření jaderné elektrárny Hamaoka nacházející se v centrálním Japonsku pouhých 200 kilometrů jižně od Tokia. Nedaleko totiž vede hlavní zlomová linie a podle seismologů hrozí oblasti zemětřesení, jež může dosáhnout i osmi stupňů Richterovy škály. Elektrárnu Hamaoka provozuje Chubu Electric Power, třetí největší energetická firma v zemi, a její tři funkční reaktory zásobovaly elektřinou přibližně 16 milionů lidí.

Jishuku efekt Březnová přírodní katastrofa silně ovlivnila samotné chování Japonců. Jejich skromnost a zdrženlivost jako projev sounáležitosti s oběťmi, tzv. „jishuku“ (sebeovládání), začínají mít negativní dopady na ekonomický chod země. První dny po katastrofě bylo celému světu sympatické, jak kvůli solidaritě s lidmi ze zasažených prefektur například i obyvatelé mnohamilionového Tokia vypínali světla, uskromňovali se v jídle a dávali přednost schodům před výtahy. Šetření elektrické energie, které se právě kvůli havárii ve Fukušimě nedostávalo, v úvodu podporovala také vláda. Podle pozorovatelů však „jishuku“ přerůstá do nebezpečných rozměrů. Objevil se nový fenomén, protipól období hojnosti. Po 11. březnu Japonci nejenže přestali nakupovat luxusní zboží (a zcela si zakázali vyhřívání záchodových prkének), začali šetřit i na věcech, na nichž by nemuseli. Například ruší podnikové, školní a rodinné oslavy, méně navštěvují restaurace, nechodí na kulturní akce a za zábavou, odříkají si služby kosmetických salonů a podobně. Guvernér města Osaka, Toru Hašimoto, se domnívá, že přílišná zdrženlivost Japonců domácí ekonomiku v této fázi poškozuje. Jak uvedl deník The New York Times, guvernér napodobil bývalého amerického prezidenta George Bushe: vypůjčil si jeho výzvu, jež následovala po tragédii 11. září 2001. Ve stejném vlasteneckém duchu apeloval v průběhu komunálních voleb na Japonce, aby začali konečně utrácet. Jedině tak domácí ekonomice pomohou. Na šetření svých zákazníků nejvíc doplácejí malé firmy, které by spíše potřebovaly svůj byznys opět nastartovat. Nová posedlost Japonců má podle něj na svědomí nejméně 30 procent bankrotů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče