Konec podpory manažerů

PŘÍSPĚVKY NA POJIŠTĚNÍ Čím dál tím oblíbenější součástí motivačních programů pro manažery byly i jsou příspěvky na takzvané speciální programy. Od 1. ledna 2007 ale na mnoho firem čeká nepříjemné překvapení, týkající se manažerského pojištění.

PŘÍSPĚVKY NA POJIŠTĚNÍ Čím dál tím oblíbenější součástí motivačních programů pro manažery byly i jsou příspěvky na takzvané speciální programy. Od 1. ledna 2007 ale na mnoho firem čeká nepříjemné překvapení, týkající se manažerského pojištění.

Tuzemské firmy začaly v posledních letech výrazně využívat i jiné možnosti, jak motivovat své pracovníky, než jen zvyšováním mzdy. Mezi tyto prostředky patří i příspěvky zaměstnancům na takzvané speciální programy.

Dosud platí, že stát takové jednání různými formami podporuje, zejména osvobozením těchto příspěvků od zdravotního a sociálního pojištění nebo možností odečíst je od základu daně. Od 1. ledna 2007 ale dochází ke změně ohledně manažerského pojištění, o níž řada firem ještě neví a bude pro ně nepříjemnou novinkou.

Na vině je nový zákoník práce, přijatý poslanci letos na jaře přes odpor Senátu i prezidenta republiky. Zákoník, účinný od začátku příštího roku, totiž v paragrafech 52 a 53 nově upravuje pravidla pro posuzování vyměřování sociálního a zdravotního pojištění ze zaměstnavatelem placeného spoření - tedy takzvané manažerské pojištění.

Od 1. ledna se tato forma podpory dostane, účetní terminologií, do „červených čísel“.

KOUZLO MANAŽERSKÉHO POJIŠTĚNÍ

V čem tedy spočívalo a až do letošního prosince ještě bude spočívat kouzlo manažerského pojištění? Jednoznačně v nákladových úsporách pro firmu (zaměstnavatele) a v načasování výplaty manažerského bonusu.

Jednoduchý příklad: Pan Jan Novák dostal před dvěma lety na starost strategický projekt, který posune jeho zaměstnavatele, velkou telekomunikační firmu, o krok před konkurenci. Plánovaná doba trvání projektu je pět let. K jeho splnění si pan Novák zvolil pět spolupracovníků, vybraných napříč celou firmou. Motivací pro nadstandardní nasazení jeho týmu je povýšení všech pěti členů v jejich divizích v případě úspěšného projektu.

Samotný pan Novák ale již dnes na takové vyšší pozici je, takže povýšení by pro něj znamenalo nahradit současného obchodního ředitele, který tuto myšlenku z pochopitelných důvodů nepovažuje za úplně šťastnou. Proto se pro pana Nováka vymyslel (na základě konzultace s poradenskou společností, která s firmou spolupracuje v oblasti financí) speciální bonus: Pokud úspěšně dovede projekt do konce, bude mu po pěti letech vyplacen bonus ve výši 600 tisíc korun, což představuje přibližně jeden roční plat. Pan Novák souhlasil.

Co to znamená z pohledu nákladů? Podívejme se na tabulku.

Pokud tedy bude panu Novákovi platit zaměstnavatel 10 tisíc korun měsíčně „do mzdy“ místo do manažerského programu, zaplatí navíc 3500 korun na odvodech za sociální a zdravotní pojištění, ale celou částku může zahrnout jako náklad a při 24procentním zdanění ušetří 3240 korun. Celkový efekt celé transakce je záporný, a to ve výši 260 korun měsíčně.

Panu Novákovi se tak sice připíše na výplatní pásku 10 tisíc korun, ze kterých ale i on musí odvést znovu zdravotní a sociální pojištění v celkové výši 1250 korun. Navíc tento příjem musí zdanit, a to jej znovu něco stojí, konkrétně 3200 korun při předpokládané 32procentní daňové sazbě. Celkově tak pan Novák přijde o 4450 korun měsíčně.

Jinými slovy: Na čistých 5550 korun připsaných na manažerův účet musí firma vynaložit 10 260 korun. Pan Novák tedy 45,9 procent peněz od firmy nikdy nedostane.

Jak tomu je v případě, že se zaměstnavatel rozhodne platit panu Novákovi 10 tisíc korun měsíčně do manažerského programu místo „do mzdy“? Firma sice nemůže tuto částku zahrnout jako náklad, ale zároveň nemusí platit ani korunu na odvodech za sociální a zdravotní pojištění. Celkový efekt celé transakce na straně zaměstnavatele je tedy nulový. Panu Novákovi se na výplatní pásku připíše 10 tisíc korun, ani on ale z této částky nemusí odvést příspěvky na zdravotní a sociální pojištění. Tento příjem ale musí zdanit, což jej - stejně jako u předchozí varianty - stojí 3200 korun při předpokládané 32procentní daňové sazbě. Celkově pan Novák „ztratí“ 3200 korun měsíčně.

Na čistých 6800 korun připsaných na jeho manažerský účet musí firma vynaložit 10 tisíc korun. Pan Novák tedy 32 procent peněz od firmy nikdy nedostane, oproti 45,9 procentům uvedeným v prvním příkladě je to však pro něj (i pro zaměstnavatele) výhodnější.

ZDRAŽENÍ O 84 PROCENT

Dosud jsou tedy podobné manažerské programy „šité na míru“ výhodné. Vzhledem k stále odkládané reformě důchodového systému bylo možné předpokládat ještě výraznější podporu takového řešení. Právě ve světle těchto okolností je letošní rozhodnutí sněmovny o to méně pochopitelné.

Firmy, využívající popsanou formu manažerského programu, čeká od ledna šok: Ze dne na den tento program zdraží oproti současnému stavu o 84 procent!

Současný stav je mírně řečeno zvláštní a lze předpokládat, že sněmovna ho více či méně výrazně zmírní. Přesto by ale zmíněná novinka - i vzhledem k nepřehledné politické situaci - neměla nechávat odpovědné osoby ve firmách chladnými. Je nejvyšší čas obrátit se s řešením této problematiky na odborníky.