Konec počítačových harddisků

21. října 2010, 19:43 - Ondřej Hergesell
21. října 2010, 19:43

Software za pár let může pracovat desettisíckrát rychleji než dnes,...

… říká šéf českého zastoupení SAP

Dlouhá léta byla společnost SAP hegemonem na českém trhu s podnikovými informačními systémy. Svým softwarem nejprve „obsadila“ velké korporace a pobočky nadnárodních firem, posléze se zaměřila zejména na veřejnou správu. Známá je například dodávka programů pro digitální státní pokladnu. Manažerům německého obra však již určitou dobu dochází, že „tučné softwarové roky“ se nebudou opakovat, takže firma hledá nové potenciálně-růstové tržní segmenty, jako je například zdravotnictví, a vedle toho rozšiřuje své produktové portfolio i prostřednictvím akvizicí. Letos v létě například firma SAP koupila americkou softwarovou firmu Sybase, která se specializuje na mobilní aplikace. „Díky této akvizici se výrazně rozšíří funkcionalita našich aplikací prostřednictvím mobilních zařízení, tedy i pro uživatele, kteří jsou v pohybu a momentálně nesedí u svého stolu, což byl donedávna klasický model využití podnikových informačních systémů,“ říká Petr Viktora, generální ředitel české pobočky SAP.

EURO: Co tato akvizice v hodnotě zhruba 115 miliard korun přinese české pobočce SAP? VIKTORA: Technologie Sybase jsou postaveny na dvou hlavních nohách, databázové a „esemeskové“. Aplikace pro mobilní sítě jsou poměrně neznámou aktivitou této firmy, ale odhaduje se, že zhruba čtyři a půl miliardy lidí využívá prostřednictvím mobilů technologie Sybase pro SMS či MMS zprávy. Databázová noha, což je vlastně jejich původní produkt, se částečně protíná s naším interním vývojem, a výsledkem společné práce by měla být změna celé koncepce práce s informacemi v počítači. Veškerá data budou uložena a zpracována přímo v operační paměti, nikoliv na paměťových discích jako nyní, čímž se odstraní časově náročné přenosy dat právě mezi operační pamětí a disky.

EURO: Jak by to mohlo zrychlit práci s počítači? VIKTORA: Odhaduje se, že odezva systému má být oproti těm současným až deset tisíckrát rychlejší, čímž se otvírá prostor pro aplikace a výpočetně náročné činnosti, které si dnes nedokážeme vůbec představit. Oproti tomu, co se děje uvnitř paměti počítače, představuje čekání na diskovou operaci celou věčnost, takže když se tato časově neefektivní operace vypustí, zrychlí to jakoukoliv počítačovou práci s daty.

EURO: Nemůže se stát, že v budoucnu poroste objem dat, která je potřeba zpracovat, rychleji než kapacita operačních pamětí? VIKTORA: Rozhodně ne. Rychlost růstu pamětí je dramaticky větší než rychlost růstu objemu dat, takže rozhodně nehrozí nějaké zahlcení. Největší datové objemy spravují finanční instituce, telekomunikační operátoři či firmy z branže utilit, a tam – ačkoliv zpracovávají neskutečné zásoby dat od milionů zákazníků – probíhá vyúčtování v cyklech. Navíc pokud tyto firmy nepřijdou s nějakým zásadně novým produktem, bude růst objemu dat přirozenou cestou, ne že by se to zvýšilo skokově. Zatímco kapacity operačních pamětí v počítačích rostou násobně rychleji, dnes se pohybujeme v úrovni terabajtů a rozhodně nejsme u nějakého konce či technologického omezení.

EURO: Co se podle této vize stane s paměťovými médii v počítačích, tedy i hard-disky, které jsou dnes standardním úložištěm? VIKTORA: Jejich role z IT světa zcela nevymizí, stanou se z nich záložní média. Dnes, když potřebuji v uložených informacích něco nalézt, objem určitých dat se natáhne z úložného disku do paměti počítače, kde se s nimi pracuje. V budoucnu tento mezičlánek zcela odpadne. Jako příklad obrovského zrychlení uvádíme analýzu, v rámci které chceme zjistit, kolik padesátiletých mužů bydlících na sever od 50. rovnoběžky platí za elektřinu více než tisíc korun a přitom mají psa a auto. Pro takový výstup je dnes zapotřebí z diskových polí vytáhnout obrovský objem vzájemně nesourodých dat, navíc ne najednou, protože by to počítač nezvládl, ale v dávkách. A dokud se nenatáhnou všechny množiny dat, není analýza ukončena. Kdežto v operační paměti začne prohledávání přímo a dotaz je na místo mnoha stovek vteřin zodpovězen za méně než sekundu.

EURO: Co na tyto plány říkají výrobci hard-disků? Jejich prostor pro byznys se značně omezí… VIKTORA: Abych pravdu řekl, nevím, ale ještě dlouhou dobu budou úložná média potřeba. Nicméně na druhou stranu nás budou mít rádi výrobci operačních pamětí a počítačových procesorů.

EURO: Je tato technologie, označovaná jako „in memory computing“, v budoucnu využitelná i pro běžné smrtelníky, nejen pro uživatele podnikových softwarů? VIKTORA: Myslím že nás to časem postihne všechny. Jeden z možných a vcelku realistických scénářů je například personalizovaný marketing hypermarketů a jiných obchodů, dle toho, co bude mít zákazník v nákupním košíku. Nebo třeba – v případě, že bude mít klienta jak rozpoznat – věrnostní kartou dle jeho dosavadních nákupních seznamů.

EURO: Vraťme se k současné situaci SAP v Česku. Jak se vám obchodně daří, když jste se svými aplikacemi obsadili nejbohatší české firmy i velké úřady? VIKTORA: Předně je třeba říci, že na českém trhu podnikových aplikací máme stále silnou pozici. Dle údajů agentury IDC jsme loni drželi více než 46procentní podíl. Pravdou ale je, že v rámci SAP zaznamenáváme několik posunů – v odvětvích, kam dodáváme software, v typech aplikací i formě prodeje zákazníkům. V rámci odvětví je znatelný posun od výrobních podniků, které jsme obsadili nejdříve, přes telekomunikační firmy, energetiky a utility k veřejné správě, kde je naše současné těžiště byznysu. V průběhu času jsme otevřeli prodej pro středně velké firmy (SME), s čímž souvisí oborově předpřipravené aplikace, a rovněž forma prodeje, neboť nemáme ambici prodávat do SME segmentu přímo, jako je tomu u velkých firem, ale zákazníky oslovují naši produktoví partneři.

EURO: Dokážete si udržet stabilní hladinu tržeb, když ty největší zákazníci již mají váš software nakoupený? VIKTORA: Potenciál u velkých klientů není z mého pohledu ani zdaleka vyčerpaný. U většiny z nich jsme dodali ERP řešení, tedy nějaký základní, byť robustní software pro řízení firmy, ale to není vše, co může SAP nabídnout. Jen zlomek z našich bývalých klientů používá další podnikové aplikace, jako je například řešení pro řízení vztahu se zákazníky, dodavateli či analytické programy. Začínáme se tedy k našim zákazníkům vracet s nabídkou na doplnění a rozšíření produktu, který již používají. Nabízíme jim například analytické nástroje pro marketingové kampaně, takzvaný software on demand, kdy zaplatí za časový úsek, kdy ten software používají, nebo za objem zpracovaných dat, a nemusejí investovat velké peníze do jeho pořízení. V praxi to funguje například tak, že klient získá přístup k programu přes internet, na dálku do té aplikace nahraje svá data, která chce zanalyzovat, například excelovské tabulky, a přes web zadává příkazy, které požaduje po analytickém softwaru vypočítat. Je pak poměrně jednoduché zanalyzovat náklady, co s čím souvisí, a například namodelovat, jak se jednotlivé faktory mění v závislosti na vývoji ceny.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče