Konec levných peněz

07. listopadu 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
07. listopadu 2005, 00:00

ÚROKOVÉ SAZBY Klesající úrokové sazby mnoho lidí v posledních letech motivovaly k životu na dluh. Doba levných peněz však již končí: centrální banka přikročila ke zvýšení základních sazeb a naznačila, že v tomto trendu hodlá pokračovat. Nastal tak nejvyšší čas k zafixování úrokových sazeb u úvěrů.

ÚROKOVÉ SAZBY Klesající úrokové sazby mnoho lidí v posledních letech motivovaly k životu na dluh. Doba levných peněz však již končí: centrální banka přikročila ke zvýšení základních sazeb a naznačila, že v tomto trendu hodlá pokračovat. Nastal tak nejvyšší čas k zafixování úrokových sazeb u úvěrů. Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý týden na svém měnovém jednání zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba, od níž se odvíjí úročení úvěrů i vkladů, tak vzrostla ze svého historického minima 1,75 procenta na dvě procenta, tedy na úroveň eurozóny. Česká republika měla totiž dosud v rámci Evropské unie jednu z nejnižších sazeb. O čtvrt procentního bodu nižší základní sazbu (1,5 procenta) mělo už jen Švédsko. Hlavním důvodem, proč centrální banka ke zvýšení sazeb přistoupila, byla snaha zabránit zrychlování inflace. Ministr financí Bohuslav Sobotka rozhodnutí bankovní rady označil za předčasné. Podle něj ekonomice rychlejší zvyšování inflace zatím nehrozí. SAZBY SE NEZVYŠUJÍ NAPOSLEDY Sám guvernér ČNB Zdeněk Tůma připustil, že zvýšení sazeb lze vnímat jako preventivní. Zároveň však naznačil, že v dohledné době nemusí být posledním. Navíc ke zvyšování sazeb se začíná chystat i Evropská centrální banka. Na několik let tak zřejmě končí období výrazně levných úroků u hypoték a většiny dalších úvěrových produktů. Pro ty, kteří stojí před podpisem smlouvy o hypotečním úvěru, je tak doporučení jednoznačné - zafixovat úrokovou sazbu, nejlépe na pětileté období. Obdobná rada se vztahuje i na všechny typy úvěrů, u nichž existuje možnost volby mezi fixní a pohyblivou sazbou - fixovat sazbu, a to na několik let dopředu. Se zvýšením základních sazeb ČNB přichází samozřejmě i zvýšení úročení u vkladových produktů, střadatelé by tedy měli získat ze svých úspor o něco vyšší výnos. CENY POROSTOU RYCHLEJI

Podle poslední čtvrtletní prognózy ČNB by v horizontu jednoho roku měla inflace činit 3,0 až 4,4 procenta. Ještě v předchozím červencovém odhadu počítala s růstem cen v rozmezí od 2,1 do 3,5 procenta. Minulý týden ČNB zveřejnila i nové odhady letošního růstu tuzemské ekonomiky, které jsou také vyšší než o pár měsíců starší prognóza. Pro letošní rok tak centrální banka odhaduje růst hrubého domácího produktu o 4,6 až 5,1 procenta. Naopak v příštím roce by měl růst ekonomiky přibrzdit na 3,2 až 4,7 procenta. Ještě před třemi měsíci si však centrální banka myslela, že to bude až o 0,4 procentního bodu více.

Odhad růstu české ekonomiky zvýšilo i ministerstvo financí. Letos vzroste hrubý domácí produkt podle prognózy o 4,8 procenta místo původně očekávaných čtyř procent, příští rok tempo zpomalí na 4,4 procenta.

DLUHY S FIXOVANOU SAZBOU

Protože guvernér centrální banky nevyloučil další možný růst úrokových sazeb, je navýsost rozumné se na postupné zvyšování úroků připravit. Jak? Co se týče úspor, tak optimálním řešením je investice do produktů s pohyblivou sazbou. Pokud to není možné, lze peníze ukládat cyklicky na krátká období čtvrt či půl roku.

Opačně tomu samozřejmě bude u úvěrů, které se začnou postupně zdražovat, takže půjde o to získat pokud možno co nejdelší dobu fixace sazby, u hypoték nejlépe na pět let. Stavební spořitelny naproti tomu stanovují svoji sazbu jako fixní po celou dobu trvání smlouvy, a to jak u překlenovacích úvěrů, tak klasických spotřebních. Tady je tedy rozhodnutí na bance, klient má možnost volby pouze ve smyslu výběru nejlepší nabídky na trhu.

Delší období fixace již však s sebou nese větší riziko, protože na dlouhou dobu dopředu lze jen velmi těžko předpovídat jak vývoj ekonomiky a inflace, tak chování centrální banky.

Poslední krok centrální banky tak možná zmírní i obrovskou chuť českých domácností k půjčování peněz. Vždyť například podle údajů ke konci září stouplo za posledních 12 měsíců zadlužení domácností o 95 miliard korun. Celkové dluhy domácností u bank a finančních institucí ke konci září dosáhly celkové výše 380,3 miliardy korun.

CO PŘINESE ZVÝŠENÍ SAZEB

Tuzemská ekonomika se úrovní sazeb vrátila na úroveň eurozóny Komerční banky si zvýšení během krátké doby promítnou do svých sazeb u úvěrů a vkladů U vkladů je rozumné volit pohyblivou sazbu U hypoték a jiných úvěrových produktů je vhodné zafixovat sazbu V horizontu čtvrt roku lze čekat další zvýšení

PROGNÓZA PRO ROKY 2005 AŽ 2006

(změna v procentech)

 ukazatel 20052006
 HDP 4,84,4
 Spotřeba domácností2,33,5
 Spotřeba vlády-0,6-0,2 
 Průměrná míra inflace1,92,5
 Míra nezaměstnanosti7,97,4
 HDP eurozóny1,21,8
 Objem mezd a platů5,25,3

Pramen: ministerstvo financí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče