Konec chmelařů v Čechách?

21. února 2005, 00:00 - VÍT SMRČKA
21. února 2005, 00:00

VAROVÁNÍ ODBORNÍKŮ Opuštěné chmelnice, ztracené investice a krach podnikání, které má v Česku dlouhou tradici. Tak prý může skončit české chmelařství. Odvětví musí projít zásadními změnami, aby tuto hrozbu odvrátilo. Pěstování tradiční české plodiny se přestává vyplácet.

VAROVÁNÍ ODBORNÍKŮ Opuštěné chmelnice, ztracené investice a krach podnikání, které má v Česku dlouhou tradici. Tak prý může skončit české chmelařství. Odvětví musí projít zásadními změnami, aby tuto hrozbu odvrátilo. Pěstování tradiční české plodiny se přestává vyplácet. Případný krach by nepříznivě ovlivnil také prosperující české pivovarnictví. Nepříznivá ekonomická bilance oboru vyplývá ze studie, kterou v Žatci zveřejnila Jana Poláčková z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Studie porovnává ekonomiku vybraných plodin. Uvádí, že v letech 1999 až 2003 vykazovali čeští pěstitelé chmele zápornou bilanci hospodaření. Jejich náklady byly vyšší než tržby získané z prodeje chmele. CHYBÍ OBNOVA

Se závěry studie souhlasí i další odborníci. „Chmelaři žijí z podstaty. Pokud nezačneme mít vyšší výnosy, tak nás čeká špatné období,“ říká jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen. Přiznává, že mnozí pěstitelé chmele mají zaděláno na krach, protože porosty neobnovují. Podle Kořena totiž nemají na jejich obnovu peníze.

Průměrné stáří českých chmelnic již dosáhlo 17 až 18 let. „Výnosová křivka chmelnice jde po dvanácti až čtrnácti letech dolů,“ varuje Kořen. Průměrné stáří konstrukcí chmelnic je ještě vyšší - blíží se 20 letům, což je na hranici životnosti.

NA CHMEL DOPLÁCEJÍ I V NĚMECKU

Zastaralost chmelnic, nedostatek peněz na jejich obnovu a s tím související nízké výnosy - to jsou hlavní hrozby pro blízkou budoucnost celého odvětví. V Česku ohrožují existenci asi 130 podnikatelských subjektů -od obchodních společností přes družstva až po individuálně hospodařící pěstitele. „Na Rakovnicku jsou již chmelnice opuštěné,“ říká Vendula Círová z České zemědělské univerzity v Praze.

Círová připomíná, že nerentabilnost pěstování plodiny netrápí jen české zemědělce. Podobné problémy mají i za hranicemi. Například němečtí pěstitelé vykazují ztrátu na jeden hektar chmelnic v přepočtu asi 60 tisíc korun.

ZAČALA TO ODBYTOVÁ KRIZE

V minulém desetiletí se plocha chmelnic v České republice zmenšila z 10 tisíc na současných asi šest tisíc hektarů. V loňském roce na nich zemědělci vypěstovali 6311 tun chmele. V současnosti se už pěstební plochy nezmenšují tak rychle, ubývají „jen“ po desítkách hektarů.

Důvodem prudkého poklesu chmelnic v devadesátých letech byla odbytová krize. Tu mimo jiné způsobila skutečnost, že největší americký pivovar Anheuser-Bush přestal odebírat český chmel. Odbytovou krizi způsobil také nástup konkurence nebo rozšíření méně kvalitních, ale levnějších odrůd chmele s vyššími výnosy.

Nerentabilnost odvětví způsobená nízkými hektarovými výnosy ale může v krátké době přinést mnohem prudší propad. „Produktová mapa Evropy se změní v důsledku proměn obchodní mapy,“ říká docent Tomáš Doucha z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Nikdo z odborníků si netroufá odhadnout, do jaké míry tyto změny postihnou chmel. Těžko tedy říci, na jaké hranici se pokles chmelnic zastaví.

Jisté je, že dojde ke tříbení vlastníků. Podle odborníků zůstanou jen nejlepší, kteří dosahují nejvyšších hektarových výnosů. Za loňský rok činil průměrný výnos v Česku něco kolem tuny chmele z jednoho hektaru, někteří pěstitelé ale dosahovali jen výnosu 0,6 tuny na hektar. Podle Jiřího Kořena z Chmelařského institutu by optimální hektarový výnos měl dosahovat 1,3 tuny chmele z hektaru, v tržbách asi 200 000 korun na hektar.

PIVOVARY ČESKÝ CHMEL CHTĚJÍ Proč ale i přes trvající ztráty zemědělci u pěstování chmele zůstávají? „Mají zainvestováno. Čekají, že se situace zlepší,“ vysvětluje Vendula Círová z České zemědělské univerzity v Praze. Zájem o tradiční plodinu tedy udržuje hlavně naděje na lepší výsledky. Naději českým chmelařům dává také trvalý zájem pivovarníků o jejich surovinu. Tuzemské pivovary spotřebují každým rokem zhruba jeden tisíc tun chmele, mnohem větší část tedy jde na vývoz. Největším odběratelem žateckého chmele je tradičně Japonsko, které se ale již delší dobu potýká s nižším odbytem piva. Export tuzemského piva dosahuje v posledních letech rekordních výsledků - za loňský rok dosáhl 2,4 milionu hektolitrů. Jeden z hlavních světových hráčů, pivovarnická skupina SAB Miller, prý chce české značky (hlavně PilsnerUrquell) na světovém trhu posilovat. To znamená další zvyšování výroby. Podle signálů od obchodníků s chmelem by poptávka po českém chmelu měla v nejbližších pěti letech -i přes nárůst zájmu tuzemských pivovarů - zůstat na současných asi šesti tisících tunách. STARÉ CHMELNICE NEOBSTOJÍ „Staré chmelnice ale neobstojí,“ upozorňuje Josef Ondráček z Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR. „Pokud se nenajdou dodatečné finanční zdroje na obnovu chmelnic, tak se v Česku nepodaří vypěstovat ani chmel ve výši potřebných šesti tisíc tun,“ obává se. Nákup a prodej chmele z loňské sklizně nicméně dopadl pro české pěstitele a obchodníky relativně dobře. Podařilo se prodat všechen chmel za ceny pro pěstitele nepatrně vyšší než v roce 2003. Podle Ondráčka však v dalších pěti letech nelze očekávat zvyšování prodejních cen. NÁKLADY A VÝNOSY PĚSTOVÁNÍ CHMELE | |Náklady |Cena|
|
Rok |Kč/ha  |Kč/t**|

 1999  150 839  130 465  
 2000 150 468  134 477  
 2001 158 495  136 568  
 2002 148 598  112 144 
 2003 145 151  131 097 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče