Konec chátrání na obzoru

08. září 2008, 08:00 - Marcela Honsová
08. září 2008, 08:00

AREÁL BAŤOVÝCH ZÁVODŮ - Průmyslový komplex ve Zlíně, který patřil k baťovskému impériu, začne po letech chátrání opět ožívat. Díky městu i kraji se podaří úpadek sedmdesátihektarové lokality zastavit. Tento týden budou podepsány smlouvy, jež odstraní staré finanční zátěže a odstartují investice na její revitalizaci.

Doby, kdy se ševci valili i v deset hodin večer z druhé směny branami bývalého Baťova, později svitovského areálu, jsou nenávratně pryč. V dobách největší slávy zdejších obuvníků tu pracovalo 30 tisíc lidí, dnes maximálně čtyři tisíce. Třetina budov úplně či částečně zeje prázdnotou. Nevyrovnané a mezi Svitem i jinými společnostmi propletené majetkoprávní vztahy a dluhy komplikují další rozvoj území, které zabírá dvacet procent rozlohy Zlína v jeho samotném středu.

Stovku budov, které z 80 procent vznikly ještě za éry bývalých Baťových závodů, dnes vlastní vedle Svitu dalších 65 soukromých subjektů. Ty je dál pronajímají nespočetnému množství firem, které se specializují například na gumárenskou a strojírenskou výrobu, obchodování, služby a podobně. Obuvnické provozy lze spočítat na prstech jedné ruky, natolik se změnila struktura podnikání v této oblasti.

„Tady šel obuvnický průmysl cugrunt,“ tvrdí Josef Macho, jeden z pěti spolumajitelů firmy Fern, která ročně vyrobí 850 tisíc párů tenisek pro trh v Dánsku, Švédsku, Norsku, Itálii či Španělsku. Ze 130 pracovníků tvoří polovinu právě bývalí zaměstnanci Svitu. Jako jedni z mála připomínají zašlou slávu gigantu Baťa a posléze Svit, který před listopadem 1989 ročně vyprodukoval okolo 65 milionů párů obuvi.

Brány skanzenu se otevřou

„Pamatuji, kdy byl areál plný lidí, dnes sem sice běžně jezdí auta, takže se zdá, že je tu živo, ale některé budovy jsou celé prázdné, jiné částečně. Hodně jich chátrá a potřebují opravit,“ míní podnikatel Macho. Přitom polohu bývalých Baťových závodů z podnikatelského pohledu velmi chválí. Leží totiž v centru Zlína, poblíž autobusového i vlakového nádraží. Přesto se nepodařilo celý areál, poté co Svit zkrachoval, oživit. Nepokusil se o to ani Tomáš Baťa, když se vrátil do Československa. Podle něj to byl zastaralý podnik, který nemohl konkurovat.

„Je to katastrofa, skanzen, firmy se tam nehrnou, protože kdyby od Svitu získal infrastrukturu nějaký překupník, může teoreticky vybírat od společností mýto. Soukromníci, kteří už naopak budovy koupili, zase nechtějí investovat do jejich rekonstrukcí, dokud nebude vyřešena infrastruktura,“ míní náměstek zlínské primátorky Martin Janečka.

A protože chce město v baťovském areálu podnikatele udržet, případně do této největší průmyslové zóny Zlína přilákat nové, odstartovalo před čtyřmi roky náročnou transakci, na jejímž konci bude tento týden podepsání smluv mezi městem a zainteresovanými společnostmi o postoupení pohledávek a finančním vyrovnání. Budou tak odstraněny staré finanční zátěže, odblokovány zástavby na nemovitostech a v areálu Svitu se konečně budou moci nejpozději začátkem roku 2009 rozběhnout potřebné investice.

Dobrá adresa pro novou městskou čtvrť

O náročné a propletené finanční operaci dokonce rozhodovala vláda, která loni odsouhlasila, aby město odkoupilo šestimiliardové pohledávky za cenu, kterou stanovil znalecký posudek, tedy za 180 milionů korun. „V konečné fázi díky finančnímu vyrovnání mezi některými společnostmi zlínský magistrát fakticky zaplatí jen 70 milionů korun a získá tak ve městě Stadion mládeže, fotbalové hřiště, pozemky pod mateřskými a základními školami i pod komunikacemi. Přímo ze svitovského areálu přibude do majetku města bývalé koupaliště, na jehož plochu chce expandovat univerzita, a hlavně infrastruktura, tedy komunikace, kanály, elektrické osvětlení a podobně,“ vypočítává budoucí majetek Zlína náměstek Janečka.

Úpadek unikátního průmyslového komplexu by se tak měl po dlouhých letech nevyjasněných a složitě propletených majetkových vztahů zastavit. Areál se konečně začne měnit v dobrou adresu a novou městskou čtvrť. Město plánuje při obnově a modernizaci komplexu spolupracovat se Zlínským krajem a Evropskou unií.

„Kraj bude renovovat dvě budovy na knihovnu a galerii. Město si ponechá cesty a celou infrastrukturu, zavedeme tam i trolejbusové linky. Prostory budou patřit bydlení, zábavě, vysokému školství. Při veškerých těchto změnách se právě uplatní soukromí investoři. Ale přijít mohou do areálu i noví podnikatelé, ovšem s lehkou výrobou, jak předpokládá územní plán,“ vysvětluje plány primátorka Zlína Irena Ondrová.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče