Koncert: nadmíru rizikový byznys

16. února 2010, 13:05 - Jan Němec
16. února 2010, 13:05

Pořádání koncertů se nezasvěcenému pozorovateli může jevit jako poměrně jednoduchá akce, kterou si podnikatel zpříjemňuje setkáváním s hudebními celebritami, pro běžného smrtelníka nedostupnými.

Autor: Martin Siebert

Ve skutečnosti je to ale velmi rizikový byznys, kde ztráta z pořádané akce není nic neobvyklého.

Vyprodaná hala plná tleskajících fanoušků, kteří si užívají vystoupení oblíbeného umělce. Z tohoto pohledu znají koncerty jejich návštěvníci. Pro pořadatele je ale chvíle, kdy zpěvák či kapela nastoupí na pódium, už jen třešničkou na dortu a zakončením dlouhodobého snažení. Co všechno zážitku živého koncertu předchází?

Velké koncerty v halách či na stadionech se připravují podle šéfa české pobočky agentury Live Nation Roberta Porkerta dlouho dopředu. „Akce typu Rolling Stones nebo Madonny plánujeme třeba dva roky dopředu, dělá se tisíc rozpočtů, vyjednává se, smlouvá se,“ popisuje Robert Porkert, ředitel Live Nation, největší agentury působící v Česku. Uspořádání koncertu vedle dohody s umělcem vyžaduje zajistit a zaplatit pronájem haly, s externími dodavateli nasmlouvat ozvučení a osvětlení akce. S předstihem je také potřeba zahájit prodej vstupenek a investovat do propagace. „Pořádání koncertů zvenčí vypadá poměrně jednoduše – přijede kapela, prodáte lístky a na kalkulačce si spočítáte zisk,“ říká Robert Porkert. Skutečnost je však mnohem komplikovanější.

Přijedeme na koncert. Kolik zaplatíte?

Jednou ze zvláštností koncertního byznysu jsou bezesporu vztahy mezi promotéry a umělci, respektive jejich agenty. V běžném byznysu obvykle prodávající stanoví cenu a potenciální zákazník se podle ní rozhoduje, zda nakoupí, či nikoliv. Ne tak v případě umělců. Ti své služby nabízejí v podstatě formou jakési „dražby“. „Každý agent má zmapovanou situaci v Evropě a ví, komu nabídnout koncert svého umělce. Takže nám chodí avíza typu – Elton John pojede v červnu a červenci evropské turné. Pokud máte zájem, pošlete nám nabídku,“ popisuje Robert Porkert z Live Nation.

Jak ale agentura ví, kolik nabídnout, aby umělce nepřeplácela a aby její nabídka zároveň obstála v konkurenci? „To je právě naše know how. Díky letitým zkušenostem a znalosti hudebního podhoubí máme určité povědomí, kolik která kapela může stát,“ vysvětluje Tomáš Fiala z agentury Obscure Promotion, která se specializuje především na extrémní hudební žánry. Agentuře Live Nation zase pomáhá zázemí nadnárodní společnosti. „Jsme úzce spjati se zahraničím, takže víme, v jaké finanční hladině se ten který umělec pohybuje,“ konstatuje Robert Porkert. V potaz se přitom podle něj berou i předešlé koncerty daného umělce v Česku a také cena vstupenek. Ta musí být únosná pro fanoušky a zároveň musí pokrýt náklady na koncert, zahrnující vedle honoráře také pronájem haly, zajištění osvětlení a ozvučení či náklady na ubytování umělce. Celkové náklady na pořádání jednoho koncertu se pohybují řádově od desítek tisíc za akce v klubech po desítky milionů za koncertní monstrakce na stadionech nebo v halách.

V případě komerčně zajímavých umělců se nicméně většinou o koncert zajímá více potenciálních pořadatelů. Poté přijde na řadu licitace; vítězí nejvyšší nabídka. Kolik honoráře běžně činí, se však od promotérů nedozvíte. „Bohužel tyto částky a údaje zůstávají firemním tajemstvím mezi promotérem a managementem umělců,“ odmítá zveřejnění výše honorářů Jarda Hainzel z 10:15 Entertainment. Jen o málo sdílnější je Martin Fořt z agentury MAFO. „Výši honoráře prozradit nemůžu. Ale obvykle tvoří dvě pětiny až polovinu z celkových nákladů na koncert,“ naznačuje Fořt.

Ceny vstupenek o oktávu výš

Jedním z faktorů, které mohou výši honoráře, a tím i podstatnou část nákladů ovlivnit, je konkurence mezi jednotlivými koncertními agenturami. Zatímco dříve v Česku existovaly určité snahy o rozdělení trhu tak, aby si promotéři „nelezli do zelí“, v posledních dvou letech se i vinou ekonomické krize konkurence přiostřila. Zejména u komerčně úspěšných umělců se často střetne více nabídek. „Zájem více agentur o zajímavá jména je logický,“ potvrzuje Hainzel. Výsledek takového přetahování ale udělá radost jedině umělci samotnému. Pořadatel i fanoušek na honorář „vyšroubovaný“ kvůli konkurenci doplatí, a to nižším ziskem, respektive vyšší cenou vstupenek.

Na nebezpečí podobného licitování upozorňuje i Tomáš Fiala z Obscure Promotion. „Za poslední dva roky se kvůli konkurenci zvýšily nabídky na honoráře, a tím i cena vstupenek. Roztáčí se tím nebezpečná spirála,“ tvrdí Tomáš Fiala. Přestože se pořadatelé někdy střetnou a soupeří mezi sebou o pořádání koncertu, snaží se alespoň navzájem si vyloženě neškodit. „Pokud o určité akci vím předem, snažím se nepořádat ve dnech okolo nic, co by mohlo uškodit,“ tvrdí Robert Porkert.

NADNÁRODNÍ GIGANT A TI OSTATNÍ
Jeden velký globální hráč a vedle něj desítky dalších agentur různé velikosti i zaměření. Zhruba tak vypadá situace na českém trhu koncertního byznysu. Co do obratu i počtu a velikosti pořádaných koncertů je v Česku jasnou jedničkou agentura Live Nation. Dříve česká společnost s názvem Interkoncerts před několika lety přešla pod křídla největší globální firmy zabývající se koncertním byznysem, a díky tomu si ještě upevnila pozici. Pokud se podíváte na program velkých koncertů v halách či na stadionech v letošním roce, zjistíte, že většinu z nich pořádá právě Live Nation. Do Česka přivezla světoznámá jména jako Rolling Stones, Madonna nebo Tina Turner. „Jako první v Česku jsme tento obor rozjeli mohutně, stal se z toho v podstatě průmysl a v jednu chvíli máme v prodeji vstupenky i na dvacet nebo třicet akcí,“ říká šéf české Live Nation Robert Porkert. Vedle Live Nation, která pod původním názvem Interkoncerts působila v Česku od roku 1993, je největším pamětníkem agentura 10:15 Entertainment. Ta byla donedávna i jedním z největších konkurentů Live Nation a také se zaměřovala na koncerty v halách. Kvůli ekonomické krizi však nyní své aktivity utlumila. Spočítat všechny další menší či žánrové agentury je prakticky nemožné. Jsou jich desítky a využívají „díry“ na trhu, které nezaplní velké agentury. „Velké agentury nikdy nezvládnou pokrýt celý trh, takže kolem existuje dost prostoru, aby si menší agentury našly svoje ,políčko‘,“ vysvětluje Martin Fořt z agentury MAFO.

Na vyšších cenách vstupenek se podepsal i jiný fenomén dnešní doby – stahování hudby z internetu. Kvůli němu umělcům klesly příjmy z prodeje desek a koncertování se stává hlavním zdrojem obživy. „Umělci už dávno »odepsali« své příjmy z prodeje hudby. Pochopili, že koncertní byznys je to jediné, co je v budoucnu bude živit,“ potvrzuje Jarda Hainzel z agentury 10:15 Entertainment. Pro koncertní promotéry to má ve výsledku dva efekty: vyšší nároky na honoráře od umělců a vyšší frekvenci koncertování.

Koncerty jsou rizikový byznys

Pořádání koncertů s sebou nese spoustu rizik a nejistot, jež promotér prakticky nemůže ovlivnit. „Může vás potopit ekonomická krize, pandemie chřipky, terorismus, olympijské hry, nějaké mistrovství světa, volby. To všechno ovlivňuje návštěvnost,“ vypočítá Robert Porkert. Právě příjem z prodeje vstupenek je přitom hlavním příjmem promotérů. Jinou záludností jsou výkyvy kurzu koruny. Honoráře se vyplácejí v dolarech nebo eurech a i pohyb kurzu může pořadatele lehce dostat do ztráty. Vzhledem k plánování i s ročním předstihem se pak přidávají rizika, jako jsou aktuální forma umělce nebo kvalita alba, které vydá ještě před turné, a mnoho dalších.

Pravděpodobnost, že se alespoň některá z pořádaných akcí během roku nepovede, je v této branži skoro stoprocentní. Promotéři proto musejí pořádat více koncertů, aby riziko rozložili. „Každý koncert je v dnešní době svým způsobem rizikem, tudíž k jeho eliminaci potřebujete čím dál víc akcí, které končí v černých číslech,“ tvrdí Hainzel. Pořádání koncertu pro tisíce lidí se tak díky všem zmiňovaným rizikům může stát velmi adrenalinovou záležitostí.

Jeden vyloženě infarktový zážitek dává k dobru Robert Porkert. „V roce 2003 jsme pořádali koncert Rolling Stones na Letné. Mělo přijít 85 tisíc diváků, a protože jsme ještě nebyli součástí Live Nation, museli jsme si na pořádání půjčit 43 milionů korun,“ vypráví Porkert.

Přestože prodeje lístků nasvědčovaly, že akce bude úspěšná, vložilo se těsně před koncertem do hry počasí. „Lístky se prodaly, kapela přijela, všechno vypadalo dobře. Jenže pak se před vystoupením Rolling Stones hnal na Prahu uragán, vítr směřoval přímo na Letnou,“ pokračuje. Produkce kapely se kvůli extrémnímu počasí rozhodla, že koncert zruší. Pořadatelé přitom neměli šanci přesunout jej na další den, protože téměř polovina návštěvníků dorazila do Prahy z ciziny. „Měli jsme stažené všechno,“ usmívá se s odstupem času Robert Porkert. Nakonec se totiž vichřice těsně před Prahou stočila jiným směrem, koncert se, byť v dešti a bouřce, přece jen konal.

Všechna rizika neuskutečnění koncertu přitom nese právě místní promotér. „Ten musí prodat lístky, sebrat peníze takřka z ulice,“ říká Martin Fořt. Kapele musí zaplatit dohodnutý honorář i v případě, že se prodá méně lístků a koncert je ztrátový. Když se ale naopak vstupenek prodá více, než se počítalo, umělec z nich chce podíl.

Stejně jako jakoukoliv jinou branži, i koncertní byznys zasáhla v uplynulém roce ekonomická recese. Ta se však na návštěvnosti koncertů nepodepsala obecně nižší návštěvností. „Loňský rok byl pro nás, co se návštěvnosti a obratu týče, jedním z nejlepších,“ tvrdí například Robert Porkert. Lidé totiž podle něj nepřestali na koncerty chodit, ale pouze si lépe vybírají. „Na atraktivní akce lidé stále chodí. Myslím, že pokles návštěvníků je u programů, které lidem již nepřijdou atraktivní. Více si vybírají, za jakou zábavu peníze utratí,“ tvrdí Jiří Daron z Pragokoncertu. Podle Hainzela jsou pryč doby, kdy si lidé dopřávali i několik koncertů během jednoho měsíce.

Chuck Berry – řidič sebevrah

Práce koncertního promotéra je pro člověka zvenčí zajímavá i tím, že se pořadatelé setkávají s hudebními hvězdami. Pokud byste však od nich čekali přehršel veselých historek o rozmarech hudebních celebrit, nepochodíte. „Mně už požadavky na černý nebo růžový ručník či vlastního kuchaře v zákulisí nepřijdou zvláštní,“ říká Robert Porkert. Tomáš Fiala z Obscure navíc hudebníky obhajuje. „Když si vezmete, že jsou na turné třeba 200 dní v roce, je pochopitelné, že se chtějí alespoň trochu cítit jako doma,“ říká.

Přesto se ale promotéři na kuriózní zážitky rozpomenou. „Bluesman Chuck Berry měl podmínku, že všude, kam přijede, chce mít přistavený určitý model auta, kterým se sám přesune na koncert. Přistavili jsme auto, Berry nasedl a jeli jsme. Jenže koncert se konal až v Brně a Berrymu se za Průhonicemi zdálo, že jede už nějak dlouho. Tak otočil auto na dálnici do protisměru, že pojede zpět. Nakonec jsme ho nějak chytili a odvezli,“ vypráví Robert Porkert. Jiří Daron z Pragokoncertu zase vzpomíná na frontmana legendárních Motorhead. „Lemmy Kilmister si přál do šatny pět Kinder vajíček. Původně jsme si mysleli, že má rád čokoládu. Ale nakonec po něm v šatně na stole zůstalo pět rozdrcených čokoládových vajíček a před každým stála složená figurka,“ usmívá se Jiří Daron.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče