Komunitární programy - jak v ČR nahrazovat zdroje ze strukturálních fondů

01. února 2011, 16:57 - Profit, TZ
01. února 2011, 16:57

Kohezní politika skrz níž proudí do Česka stovky milionů eur ročně, se ve své stávající podobě blíží ke konci. Vyjednávání o nastavení dalšího programového období, které započne v roce 2013, jsou poměrně složitá.

Foto: KHKOK

Odráží se v nich zejména fakt probíhající hospodářské krize, boje o zachování důvěryhodnosti eura a pomoc se stabilizací rozpočtů u států, pro které se ujala poněkud dehonestující přezdívka „PIGS“, tedy Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko.

Je zřejmé, že v prostředí přetrvávající nejistoty není snadné najít na evropské půdě shodu nad tím, jaké cíle by kohezní politika měla plnit v dalším období. S chystanou reformou unijního rozpočtu, pak není jasné ani to, kolik prostředků by na kohezní politiku mělo směřovat. Změn pravděpodobně dozná i systém pravidel pro zařazení regionů do jednotlivých cílů podpory. Toto zařazení je mimo jiné určující z hlediska objemu prostředků, z nichž následně mohou regiony čerpat.

Není tedy s podivem, že v nastalé situaci mnozí experti na evropské fondy radí těm, kteří mají zájem na čerpání evropských peněz, aby svou pozornost na příště zaměřili taktéž na oblast, která byla u nás dosud do velké míry opomíjena. Jedná se o tzv. komunitární programy. Ty slouží jako přímá podpora společných evropských politik skrz granty, které nabízí Evropská komise. Jejich cílem je hlubší spolupráce mezi jednotlivými členskými státy při řešení společných problémů v oblastech jako je vzdělávání, výzkum a inovace, kultura, malé a střední podnikání a další.

Obecně se uvádí několik důvodů, proč jsou až dosud komunitární programy v ČR do jisté míry opomíjeny. Jedním z nejčastěji jmenovaných je přílišné soustředění se na čerpání ze strukturálních fondů. Množstvím alokovaných prostředků v přepočtu na obyvatele nemohou komunitární programy strukturálním konkurovat. Zejména u nás, kde se podařilo na programové období 2007 – 2013 vyjednat v přepočtu na obyvatele vůbec nejvyšší částku ze všech států EU, je tento rozdíl patrný. V současnosti však zároveň existuje všeobecná shoda nad tím, že dostupné prostředky pro ČR se budou v následujících obdobích už jen snižovat. V očekávání dalšího růstu podávaných žádostí a zároveň nižší celkové finanční alokace tak logicky dojde k situaci, kdy v novém projektovém období budou mnozí žadatelé nuceni pro svůj projekt hledat jiné zdroje financování.

Jednu z možností, jak situaci úspěšně řešit, nabízí právě komunitární programy. Je však třeba říct, že mezi nastavením komunitárních programů a strukturálních fondů existují mnohé rozdíly. Těžištěm komunitárních programů je snaha o celkové posílení přímé spolupráce mezi členskými zeměmi. Pokud má být projekt schválen, je až na některé výjimky třeba, aby měl tzv. přidanou evropskou hodnotu. To znamená, je třeba, aby svým dopadem zahrnul nejméně dva členské státy. Jinak je též nastaveno financování a administrace. Obecně platí, že míra spolufinancování ze strany EU je nižší než u strukturálních fondů. Pouze ve výjimečných případech bývá projekt plně hrazen z prostředků Evropské komise. Dalším problémem může být složitější administrace projektu, která souvisí např. s vyšší náročností koordinace. Výzvou je i fakt, že zatímco český žadatel stojí s projektem podávaným v rámci strukturálních fondů před konkurencí ryze českou, na žadatele v rámci komunitárních programů čeká konkurence celoevropská.

Zároveň ovšem platí, že v rámci komunitárních programů jsou k čerpání veškerých alokovaných prostředků oprávněni žadatelé ze všech regionů. Neplatí zde tedy ona magická hranice 75% průměru HDP EU, která v rámci strukturální politiky rozděluje dostupné prostředky v poměru zhruba osm ku dvěma ve prospěch méně vyspělých regionů. V současné době řada českých regionů stojí nad hranicí 75% průměru HDP EU nebo se jí výrazně blíží. Je tedy zřejmé, že pokud si chceme uchovat podobnou míru finanční podpory z EU i v dalších letech, není možné se soustřeďovat pouze na strukturální fondy. Tento fakt si uvědomuje i česká vláda, která např. skrze odbor informování o evropských záležitostech již od roku 2007 pořádá v jednotlivých krajích pravidelné semináře o problematice komunitárních programů.

Nejbližší seminář o komunitárních programech zaměřený na oblast výzkumu a inovací proběhne dne 22. února v Olomouci. Pro zájemce o bližší informace k této akci uvádíme internetový odkaz.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče