Komunální základ

22. října 2010, 13:09 - Petr Nováček
22. října 2010, 13:09

Možná jsme svědky toho, jak se voliči, posíleni jarním úspěchem, dále aktivizují

Volby do obecních a městských zastupitelstev jsou pro politické strany ze všech voleb nejtěžší disciplínou. Ve volbách do Evropského parlamentu je celá republika jedním volebním krajem a téměř každá strana najde nějakého lídra a k němu dvacítku kandidátů, čímž má šanci přeskočit pětiprocentní klauzuli. Náročnější jsou volby do krajských zastupitelstev a Poslanecké sněmovny, neboť aby naplnily kandidátky ve čtrnácti volebních krajích, musí si každá strana obstarat několik set kandidátů. Nejnáročnější jsou ale volby komunální, poněvadž máme hodně přes šest tisíc obcí, měst a městských částí a v nich 62 178 zastupitelských míst. Strany s celostátními ambicemi si proto musejí pro „komunálky“ obstarat každá několik tisíc kandidátů. KSČM jich jen ze svých členů nasadila 9699, ODS 8884, ČSSD 7557, KDU-ČSL 5349, ale TOP 09 jen 2309 a Věci veřejné (VV) pouze 1012. Aby však strany naplnily kandidátky vrchem a inkasovaly maximum možných hlasů, musely si vypomoci i bezpartijními. Těch kandidovalo 168 919 a vydatně „píchli“ nejen stranám. Nominováni za sdružení nezávislých kandidátů, získali jim přes polovinu mandátů.
Politické strany tradiční úspěch nezávislých bagatelizují. Proč? Inu všechna ta „sdružení nezávislých kandidátů“ se obec od obce složením a koaličními vazbami do té míry liší, že se hierarchicky organizovaným stranám jevila jako konkurence neschopná množina. Úbytek hlasů a mandátů, který teď relevantní strany s výjimkou ČSSD a VV zaznamenaly, a zároveň výrazný úspěch „Ostravaků“, „Voleb pro město X“, „Alternativ“ a podobných volebních formací dokonce i ve velkých městech, však cosi napovídá. Poté, co na jaře dali voliči „kroužkováním“ a odklonem od ČSSD a ODS najevo touhu po změně, jsme možná svědky toho, jak se posíleni úspěchem dále aktivizují a jak prostřednictvím občanských iniciativ promluvili i do výsledků obecních voleb.
Tyto iniciativy přitom nemusejí být protivníky politických stran, jak je v kontextu Klausovy polemiky s Havlem kdysi vnímala ODS. Není náhodou, že k určitým občanským iniciativám si dnes hledá cestu KSČM, jež s ubývajícími členy přichází i o voliče, za které ale akutně potřebuje náhradu. V těchto „komunálkách“ získala 3189 mandátů, což je o více než deset procent méně než v roce 2006 a o čtyřicet procent méně než na podzim 2002. Cosi společného s komunisty mají – ať se nezlobí – lidovci. V obecních zastupitelstvech zůstávají nepomíjitelnou veličinou, přestože i jejich členská a voličská základna uvadá. Od doby před dvaceti lety, kdy obě strany vykročily z Národní fronty do demokratických poměrů, se také lidovecká základna ztenčila: sice ne na patnáctinu jako ta KSČM, ale také dramaticky: asi na dvě pětiny. Zastupující místopředsedkyně KDU-ČSL Šojdrová je sice voličům vděčná za 3837 obecních mandátů, ale jestli strana po jarním vyřazení ze Sněmovny „nastartovala“, se teprve ukáže. Od minulých „komunálek“ přišla o více než třináct procent míst v zastupitelstvech a od voleb v roce 2002 zhruba o čtyřicet, což je „sešup“ obrovský! Nemusí být ale fatální už jen proto, že z českých politických stran právě jen lidovci a komunisté mají díky nepřerušené kontinuitě celorepublikově rozprostřenou stranickou strukturu. To jim umožňuje postavit kandidátky i v nejmenších obcích, což celkově vylepšuje jejich volební výsledky.
Celoplošná, funkční stranická struktura se nedá ničím nahradit. Strany „vymyšlené“ v Praze a zakotvené jen v několika větších sídlech dlouhodobě nepřežijí, jak dokládá příklad kdysi vážených KDS a ODA. Podobný osud číhá na VV, jež sice ve sněmovních volbách dostaly přes deset procent hlasů a staly se stranou vládní, avšak „zavěšeny“ jen nad Prahou nyní s celostátním skóre 304 mandáty „vybouchly“. Také nevalných 1509 mandátů na jaře šestnáctiprocentní „topky“ napovídá, že její mechanické spojení s hnutím Starostové a nezávislí není v regionech funkční náhradou za stranickou síť. Téměř celoplošnou sítí naopak disponuje ODS. Kandidovala všude, avšak nevyhrála, jsouc ocejchována „kmotry“ a korupcí. Nejenže přišla oproti listopadu 2006 o sedmnáct procent mandátů, ale poprvé od roku 1994 byla v „komunálkách“ předstižena sociální demokracií. Ta si jako jediná ze zavedených stran od minulých voleb polepšila, a sice o 252 mandátů. V říjnu 2008 ČSSD triumfovala v krajských volbách, a teď se tedy „vyztužila“ i na komunální úrovni, což by ji mohlo do budoucna stabilizovat. Přitom tam „dole“ by měla začínat kariéra těch, kteří v politice míří hodně „vysoko“. Ubylo by Marťanů i rychlokvašek a politika by se snad stala lidštější.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče