Komu se vyplatí důchodová reforma

31. května 2011, 08:15 - Jan Stuchlík
31. května 2011, 08:15

Navrhovaná důchodová reforma se vyplatí hlavně bohatým a mladým, kteří si budou moci spořit na důchod více než čtyřicet let. Většina lidí s podprůměrnými příjmy tak nejspíš zůstane na krku státu.

Foto: Profimedia

Pokud je vám 40 a vyděláváte méně, než je průměrná mzda, tak na vábení připravované důchodové reformy raději zapomeňte. Od roku 2013 byste si podle záměru vlády mohli dobrovolně vybrat, že si část z důchodového pojištění, tedy tři procenta ze mzdy, budete až do odchodu do důchodu povinně posílat do soukromých penzijních fondů. Fondy tyto peníze spolu s povinným příspěvkem dvou procent ze mzdy zhodnotí na finančních trzích. Jenže efekt této volby v podobě budoucího vyššího důchodu bude malý.

Člověk narozený v roce 1970 se mzdou 15 tisíc korun by si podle výpočtů Profitu ve srovnání s čistě státním důchodem polepšil o zhruba 170 korun měsíčně měřeno v dnešní kupní síle peněz. Pokud by mu mzda rostla každý rok o tři procenta a s tím i příspěvky do penzijního fondu, bylo by důchodové přilepšení zhruba 540 korun za měsíc. To vše v případě, že fond mu v průměru reálně, po odečtení inflace, vydělá dvě procenta za rok a rentu z naspořených peněz bude pobírat 20 let.

Výhoda pro mladé a dobře vydělávající

Výhodnost vstupu do soukromého spoření v připravovaném takzvaném druhém pilíři roste s výší mzdy a délkou budoucí pracovní kariéry. O vyvedení části důchodového pojištění do fondů by mohli uvažovat i dnešní třicátníci, kteří vydělávají 30 tisíc korun a více. U mzdy 30 tisíc korun by při stále stejné výši příspěvku do fondu důchod oproti čistě státní penzi narostl o zhruba 1 400 korun za měsíc. Při tříprocentním růstu mzdy, a tedy i příspěvků, se měsíční přilepšení bude pohybovat kolem tří tisíc korun. U dnešních dvacátníků se o výhodnosti dá hovořit i při průměrné mzdě, tedy 23 tisíc korun měsíčně. Navýšení důchodů by bylo podobné jako u třicátníka s třicetitisícovým platem.

Výnosy v penzijním fondu jim vykompenzují i snížení státního důchodu, které se bude týkat všech, kdo se druhého pilíře budou účastnit. Těm se důchod bude podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí počítat tak, že za každý rok účasti ve druhém pilíři se jim procentní výměra státního důchodu zvýší jen o 1,2 procentního bodu. Lidé, kteří zůstanou ve státním průběžném systému, si za každý rok důchodového pojištění navýší procentní výměru důchodu o 1,5 procentního bodu. Dnešní dvacátníci by tak při 47 letech spoření do fondů přišli zhruba o 16 procent státního důchodu. U třicátníků by tento propad ve státní penzi činil zhruba 12 procent.

K podobným závěrům dospěla i analýza, kterou zpracovali experti ČSOB. Podle ní se vstup do soukromých penzijních fondů jednoznačně vyplatí třetině nejbohatších Čechů. Pro lidi s podprůměrnými příjmy bude finančně výhodnější zůstat ve státním průběžném systému a dvě procenta ze mzdy si dlouhodobě spořit do jiných investičních produktů, ať už do penzijních fondů či do podílových fondů.

Kolik vás to bude stát

Všechny tyto propočty ovšem může ještě změnit ministerstvo financí. Na něm je, aby stanovilo, jak velké poplatky budou klienti penzijních fondů platit za to, že jim fondy budou svěřené peníze spravovat. Jasno má být do poloviny letošního roku. Poplatky přitom sníží čistý výnos, a tedy i výslednou penzi, které budou penzijní fondy klientům přinášet. Z materiálu, který letos v zimě konzultovalo ministerstvo financí s odbornou veřejností, vyplývá, že poplatky, které budou muset klienti platit novým důchodovým fondům, by mohly spolknout za celou dobu spoření až třetinu ze zaplacených příspěvků.

Ministerstvo plánuje, že každá důchodová společnost bude nabízet čtyři typy důchodových fondů. Nejkonzervativnější bude fond státních dluhopisů České republiky. Dál bude na výběr z konzervativního fondu, který bude investovat i do dluhopisů zemí EU, z vyváženého fondu, který bude moci držet až 40 procent akcií, a z dynamického fondu, který by mohl mít v portfoliu až 80 procent akcií. Vzhledem k různé náročnosti správy těchto typů fondů hodlá ministerstvo stanovit pro každý z nich samostatný maximální přípustný poplatek. Nejlevnější bude fond státních dluhopisů, nejdražší naopak dynamický fond.

Ke konzultaci předložilo čtyři varianty poplatků. Fondy by si mohly strhávat každý rok jen určité procento z hodnoty uložených úspor nebo si vezmou méně z úspor, ale každý měsíc si strhnou i poplatek z pravidelné měsíční úložky. Ve třetí a čtvrté variantě jde o kombinaci poplatku z hodnoty úspor a podílu na výnosu, který klientovi fond vydělá. Pro klienty by byla nejvýhodnější varianta s poplatkem z hodnoty úspor kombinovaná s poplatkem z ukládané částky.

Munice pro odpůrce reformy

Celou důchodovou reformu, kterou vláda dělá s cílem zabránit krachu státních financí, ještě čeká cesta parlamentem, kde se o ni strhne ostrý souboj mezi vládou a opozicí. Nedá se vyloučit ani střet mezi vládními stranami. Některé výpočty totiž ukazují, že pro finanční zdraví českého důchodového systému nemusí být zavádění soukromého spoření nutné.

Poslanci totiž už mají na stole takzvanou malou důchodovou reformu, která mění způsob výpočtu státního důchodu a prodlužuje věk pro odchod do důchodu. Tato novela reaguje na loňský verdikt Ústavního soudu, který řekl, že dosavadní výpočet důchodu málo zohledňuje výši předchozích příjmů. Vláda proto upravila výpočet tak, aby lidé s nadprůměrnými příjmy dostali vyšší důchod, než na jaký mají nárok dnes.

Jenže k tomu vláda přidala i to, že v roce 2041 se bude chodit do důchodu v 65 letech. Po tomto datu se každým rokem bude prodlužovat věk odchodu do důchodu o dva měsíce bez stanovení horní hranice. Ekonomové z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) nyní spočítali, že tato opatření výrazně zlepší solventnost dnešního důchodového systému. Dluh, který by v průběhu času vznikl kvůli klesajícím odvodům do systému a rostoucím nárokům na výplatu důchodů, by klesl z nynějších 55 na 10 procent českého HDP. Tak velkým dluhem se nemá smysl podle expertů z IDEA nyní zabývat. Jinými slovy, dávají tím výbušnou munici do rukou těm, kteří vládní důchodovou reformu odmítají.

I kdyby ale nakonec vytvoření druhého pilíře parlamentem neprošlo, mají nynější výpočty o jeho výhodnosti smysl. Ukazují, že celoživotním spořením, ať už čistě dobrovolným nebo povinným, se dá vytvořit dostatečné bohatství, které pak v důchodu pomůže s udržením dřívější životní úrovně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče