Kompromisu se nebráním

28. května 2007, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
28. května 2007, 00:00

EXMINISTR FINANCÍ VLASTIMIL TLUSTÝ (ODS): Vláda projevila ochotu s vámi jednat. Vidíte nějaký prostor pro kompromis? Já se kompromisu nebráním. Naopak jsem vždycky deklaroval, že jsem ochoten na něj přistoupit. Nedovedu si ale představit, že nyní přijmeme v první fázi reformu a` la Kalousek, a pak, někdy za rok, přijmeme korekce a` la Tlustý.

EXMINISTR FINANCÍ VLASTIMIL TLUSTÝ (ODS): Vláda projevila ochotu s vámi jednat. Vidíte nějaký prostor pro kompromis?

Já se kompromisu nebráním. Naopak jsem vždycky deklaroval, že jsem ochoten na něj přistoupit. Nedovedu si ale představit, že nyní přijmeme v první fázi reformu a` la Kalousek, a pak, někdy za rok, přijmeme korekce a` la Tlustý. Takhle to fungovat nemůže. Můj návrh je alternativou ke Kalouskovu návrhu, a pokud se mluví o kompromisu, tak musí dojít ke shodě mezi oběma těmito návrhy.

Chcete zrušit nejrůznější výjimky. Kolik jich vlastně je?

Navrhuji, aby ze současných více než tři sta výjimek zůstala desetina. Jsem ochoten přistoupit na to, že počet výjimek klesne na pětinu. Na druhou stranu si ale nedokáži představit, že klesne jenom třeba o deset procent.

Měly by vůbec při takovém poklesu sazby různé výjimky význam?

To se vlastně dotýkáte samotné podstaty mnou navrhované reformy a daňové reformy, kterou ODS již navrhuje deset let. Znamená to místo logiky, kdy některé příjmy jsou zdaňovány mnoho a jiné vůbec, nabídnout společnosti systém jiný. Kdy z většího daňového základu se platí dvanáct haléřů z každé vydělané koruny, a kdy se ani nikomu nevyplatí při takové sazbě své zisky skrývat.

Co s těmi zbývajícími výjimkami?

Ty všeobecně prospěšné by byly ponechány, a ostatní, které by byly zachovány, by byly vyvedeny ze zákona o dani z příjmu a řešeny formou konkrétních subvencí konkrétním subjektům. Nicméně základ je právě ve zrušení většiny výjimek, díky čemuž může dojít k rozšíření daňového základu a tím pádem nastavení nízké sazby z daně.

Jak by vaše reforma měla pomoci rozvoji české ekonomiky? Především jde o rozsah šedé ekonomiky, do jejíž tenat jsou vedeny jednotlivci i firmy právě kvůli vysokému zdanění. Přičemž tato oblast ekonomiky se odhaduje až na čtvrtinu celého jejího výkonu. Druhou oblastí je vývoz zisku ke zdanění do destinací s nižšími daněmi. Zatímco se sazbou dvacet čtyři procent se vyplatí danit například na Kypru, s poloviční sazbou se to již prostě nevyplatí. Proč by ale kvůli jakémukoli příjmu musel kdekdo podávat daňové přiznání? Už dnes si velká většina občanů daňové přiznání stejně podává a nově by je podávala jenom menší část lidí navíc. Toto daňové přiznání by ale nebylo na dvanáct stránek, ale pouze na dvě. Nejde ale jenom o to daňové přiznání. Důležitá je i daňová spravedlnost. Dnes někteří lidé žádné daně neplatí, i když mají určitý příjem, za to většina lidí platí vysoké. Proč tito lidé mají doplácet na první skupinu? O kolik by díky vaší reformě měl vzrůst HDP?

Vycházíme z toho, že se v České republice může opakovat to, co se odehrálo v letech 2003-2005 na Slovensku. Takže by mohlo dojít až k třicetiprocentnímu nárůstu HDP oproti současnému stavu růstu.

A co říkáte názorům vašich kritiků, že by došlo k daňovému výpadku?

Celou reformu jsme modelovali přesně tak, aby došlo k těm samým fiskálním cílením, jako používala vláda. Takže nejprve jsme nastavili odhady daňových příjmů, a teprve potom jsme modelovali daňovou sazbu a ostatní veličiny.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče