Komora chystá informační místa o Unii

11. listopadu 2002, 00:00 - Dana Rybáková, rybakova@profit.cz
11. listopadu 2002, 00:00

Největší problém se zapojením do Evropské unie mají malé a střední podniky Malí a střední podnikatelé sice chystaný vstup do EU přijímají vcelku kladně, nemají však peníze ani čas, aby si sehnali informace. O vstupu do Evropské unie se mluví velmi často.

Největší problém se zapojením do Evropské unie mají malé a střední podniky

Malí a střední podnikatelé sice chystaný vstup do EU přijímají vcelku kladně, nemají však peníze ani čas, aby si sehnali informace.

O vstupu do Evropské unie se mluví velmi často. Pokud jde o možnosti tuzemských podnikatelů, málokdo z nich si zřejmě umí v tuto chvíli představit, co pro něho a jeho firmu bude začlenění do evropského trhu znamenat. Zda se má připravit na řadu omezení a komplikací, nebo se má naopak těšit na netušené podnikatelské příležitosti. Skutečnost bude nejspíš někde uprostřed. Podle zkušeností z Hospodářské komory ČR (HK ČR) vyjadřují čeští podnikatelé vstupu do Unie značnou podporu a projevují i jistý zájem o přípravu na nové možnosti a nároky s tím spojené. „Průzkumy však zároveň ukazují, že zejména drobní podnikatelé a malé firmy a do jisté míry i středně velké společnosti vlastněné domácími subjekty v této přípravě dosud příliš nepostoupili. Mají sice dostatek informací osvětového charakteru a rovněž podporují vstup ČR do EU, nedostává se jim však konkrétních praktických informací a rovněž impulzů pro zahájení příprav vlastní firmy na vstup do Unie,“ uvedla ředitelka mediálního odboru HK ČR Irena Ottisová.

Přes dvě stě kanceláří

A právě tuto situaci chce komora změnit. Chce vytvořit informační místa pro podnikatele v nově vznikajících „malých okresech“ ČR a propojit je do stávajících systémů podpor poskytovaných řadou vládních a dalších agentur. Tím by se zintenzivnila a zkvalitnila každodenní komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou veřejností. Existují již dva pilotní projekty, které jsou v provozu přibližně čtyři měsíce. Jedno informační místo je v Jablonci nad Nisou a druhé v Děčíně. Cílový počet by pak představoval 217 míst v celé České republice. Malí a střední podnikatelé nemají většinou časové, lidské ani finanční kapacity sledovat například, co se děje na makropolitické a makroekonomické úrovni. Zkušenosti také ukazují, že se dostatečně nezajímají o odborné publikace, tematiku Evropské unie, ani se neúčastní specializovaných seminářů a školicích programů. Nekorespondují se státní správou, o orgánech Unie ani nemluvě. Vzhledem k současnému stavu domácí ekonomiky pak omezují investice do zvýšení vlastní informovanosti na minimum, protože si často nemohou dovolit vlastní marketingová a právní oddělení ani další specializované služby. Jednoduše řečeno, nemají ani dostatek času, ani dostatek peněz, aby se dostali k informacím, které pro ně budou velmi důležité. A právě tyto služby jim budou poskytovat jednotlivá informační místa hospodářské komory.

Největší problémy mívají malí podnikatelé

„Podle zkušeností stávajících členských států mají největší problémy vyrovnat se s nároky velkého jednotného trhu Evropské unie malé a střední podniky. Rovněž čeští podnikatelé této kategorie, kteří tvoří 99 procent domácích podnikatelských subjektů, budou mít se vstupem Česka do Unie jisté problémy,“ konstatovala Ottisová. Projekt sítě informačních center jim má napomoci zvýšit míru konkrétní a praktické znalosti i o aktuálním vývoji evropské integrace a nároků jednotného trhu Evropské unie. „Hlavní přidanou hodnotu projektu vidíme v úzkém propojení stávajících center, vybudování nových a zajištění vysokého pokrytí středisky zajišťujícími informace a především cílenou distribuci oborových informací s problematikou Evropské unie, systémových podpor a zpětné vazby od podnikatelských subjektů,“ řekla Ottisová. Hospodářská komora také předpokládá úzkou spolupráci s úřady veřejné správy a například agenturou CzechTrade.

Projekt za 795 milionů

Investice do celého projektu propočítali odborníci z Hospodářské komory ČR na roky 2003 až 2005 včetně na 795 milionů korun. Představitelé komory chtějí, aby se na akci podílely i státní orgány a přirozeně i státní peníze. Předpokládané investiční náklady na vytvoření jednoho informačního místa činí 200 tisíc korun, provozní náklady takové kanceláře na jeden rok pak na 800 tisíc korun. „Snaha komory je spustit informační místa v každém případě,“ uvedla Ottisová. Tedy zřejmě i tehdy, pokud by se stát na informovanosti malých a středních podnikatelů tímto způsobem podílet nechtěl. Informační místa mají podle Ottisové sloužit všem podnikatelům bez ohledu na to, zda jsou členy Hospodářské komory ČR, či nikoli.

Celkové náklady projektu informačních center

Rok Činnost Částka v mil. Kč

2003 Příprava, 50 tis. Kč/místo 10

2003 Vznik 217 informačních míst, 200 tis. Kč/místo 43

2003 Provozní náklady 800 tis. Kč/místo/rok 174

2003 Publikační činnost 140

2004 Provozní náklady 800 tis. Kč/místo/rok 174

2004 Publikační činnost 40

2005 Provozní náklady 800 tis. Kč/místo/rok 174

2005 Publikační činnost 40

Celkem 795

Pramen: Hospodářská komora ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče