Komisařská prodloužená

30. ledna 2009, 18:12 - Martin Shabu
30. ledna 2009, 18:12

Dle předsedy Evropské komise Barrosa je možné, že její mandát bude prodloužen

Jak bude vypadat vrchol úřednické pyramidy anebo také vyhledávaného expertního pracoviště zajišťujícího slušné živobytí? Řeč je o Evropské komisi (EK). V případě České republiky a náhrady jejího eurokomisaře Vladimíra Špidly se hovoří o premiéru Mirku Topolánkovi, primátoru hlavního města Prahy Pavlu Bémovi a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi.
České předsednictví EU se bude muset vypořádat s obtížnými úkoly, které jsou součástí závěrů prosincového zasedání Evropské rady v Bruselu. Představitelé EU se dohodli, že se princip co členský stát, to komisař nezmění. Pevné záruky vyžadovali především Irové. Podmiňovali jimi svou ochotu uspořádat znovu referendum k přijetí Lisabonské smlouvy. Mezi další oblasti, v nichž Irsko požadovalo právní záruky, patří daňová politika, rodinné, sociální a etické otázky a zohlednění tradiční irské neutrality ve Společné bezpečnostní a obranné politice EU. Brusel chce „vyřešit všechny obavy ke spokojenosti Irska i ostatních členských států EU“.

Spor o Evropskou komisi

V podstatě nikdo nepochybuje, že současný předseda Evropské komise José Manuel Barroso bude znovu zvolen. Prosincový summit vyzval k zahájení rozhovorů o tomto postu po volbách do Evropského parlamentu (EP), protože vznikne nová politická realita. Lisabonská smlouva předpokládá, že budoucí předseda komise bude navržen na základě doporučení Evropské rady, tedy hlav států a předsedů vlád, a zvolen většinou poslanců EP. Evropský parlament tím získává další významnou politickou roli. A z Evropské komise se stane ještě zpolitizovanější instituce než dosud. Příště by proto mohla spíše sledovat efektivitu při dosahování unijních cílů než obhajobu komunitních zájmů.

Další problém se týká počtu eurokomisařů. Lisabonská smlouva předpokládá, že po roce 2014 bude počet komisařů snížen o třetinu – ze současných 27 na patnáct. To však nelibě nese nejen Irsko a několik dalších menších zemí (Belgie, Dánsko a Nizozemsko), ale například i Francie. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je přesvědčen, že by Evropská komise bez francouzského nebo německého zástupce postrádala smysl. Paříži se nezamlouvá snižování komisařů společně s ukončením institutu rotujícího předsednictví. „Bereme státům předsednictví, a navíc jim neumožňujeme mít komisaře. Jde o koncepci a vizi Evropy, která mi není vlastní,“ prohlásil loni v prosinci Sarkozy.

Až po irském referendu

Jaké pravomoci národním exekutivám zůstanou? Základním principem EU je formální rovnost členských zemí, jejich shodná práva a povinnosti. Nyní však vzniká možnost, že před rovným zastoupením na úrovni evropských komisařů dostane přednost funkčnost této instituce. Při patnácti členech EU bylo možné řídit Evropskou komisi jako vládní kabinet. S 27 členy EU však nelze rozhodovat příliš kolegiálně. Unijní praxe napovídá, že zásadní rozhodnutí EK vznikají v okolí jejího předsedy, jeho kabinetu a několika vlivných komisařů. Dalším důsledkem vysokého počtu komisařů je poněkud umělé dělení spravovaných oblastí. Jako příklad může posloužit vyčlenění úřadu mnohojazyčnosti pro rumunského komisaře Leonarda Orbana z portfolia eurokomisaře Jána Figeľa, který je odpovědný za výchovu, vzdělávání, kulturu a mládež. Irové se logicky snaží, aby se jakékoli debaty o budoucnosti a složení Evropské komise odehrály až po irském referendu naplánovaném na říjen letošního roku. Mandát Barrosovy komise oficiálně zanikne 31. října. Barroso se však nechal slyšet: „Bude-li třeba prodloužit funkční období komise v řádu týdnů, mělo by to být naprosto reálné. Je však nepřípustné, abychom měli platné buď dvě smlouvy (z Nice a Lisabonskou – pozn. red.), nebo ani jednu z nich.“ To nahrává situaci, byť hypotetické, že současné kolegium komisařů zůstane ve funkci až do doby, kdy začne platit Lisabonská smlouva.

Různé varianty

Situace České republiky, pokud jde o ratifikaci Lisabonské smlouvy, se od Irska příliš neliší. Český Parlament, který má přijetí smlouvy schválit, je posledním legislativním orgánem sedmadvacítky, jenž se k textu nevyjádřil. Nedávno zveřejněný průzkum agentury STEM ukázal, že Češi svým politickým zástupcům většinou doporučují, aby smlouvu schválili. Lednový průzkum veřejného mínění potvrdil, že 64 procent českých občanů se přiklání k ratifikaci. Bylo to o devatenáct procent více než v říjnu 2008 (viz Průzkum agentury STEM). Pravděpodobně pod vlivem krize na Blízkém východě a problémů s dodávkami plynu v lednu narostlo u českých občanů přesvědčení, že předsednictví Rady Evropské unie zvyšuje prestiž ČR.
Na nedávném setkání v Evropském parlamentu místopředseda vlády Alexandr Vondra bránil pozici České republiky. Chce, aby na nikoho nebyl vyvíjen tlak – ani na Irsko, ani na ČR. Především větší země EU, například Francie, však trvají na urychleném přijetí dokumentu. Diplomatické zdroje hovoří o snaze poukazovat na nedostatky českého předsednictví a tím přesvědčit EU, že musí zefektivnit svá rozhodování a přijmout lisabonský kompromis. To je však nejlepší cesta do problémů. Výsledkem totiž může být zablokování Lisabonské smlouvy v Irsku i u nás.
Období nejistoty ohledně budoucnosti institucionálního rámce EU přiživuje různé šachy s unijními funkcemi. Diplomaté hovoří o několika variantách uspořádání v případě negativního výsledku referenda v Irsku a pokračování platnosti Smlouvy z Nice. Složitě vyjednaná shoda za francouzského předsednictví EU ve druhé polovině roku 2001 zavázala členské země snížit počet komisařů v jakékoli Evropské komisi jmenované v roce 2009. První možností je sestavit kolegium komisařů z 26 zástupců reprezentujících stejný počet států. Členská země, jež obsadí funkci vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou nyní zastává Javier Solana, ztratí svého komisaře. Tento návrh je však právě ve Španělsku velmi nepopulární. Další návrh se týká funkce generálního tajemníka EK. Tuto nejvyšší administrativní pozici v rámci EU vykonává Irka Catherine Dayová. Pracovitá úřednice, přezdívaná v kuloárech pro svou výkonnost „day and night“ (ve dne v noci), by se měla dostat na úroveň komisařů. Dublin tyto návrhy odmítá a vnímá je jako způsob, jímž chce EU obejít svůj slib.

Změny i v EP

Změny se očekávají i ve složení Evropského parlamentu. Zatím se do něj bude volit dle pravidel stanovených Smlouvou z Nice. Ta pro volby v červnu 2009 vyžaduje, aby počet poslaneckých mandátů poklesl ze současných 785 na 736. Začne-li platit Lisabonská smlouva, dvanáct zemí získá nová poslanecká křesla. Během mandátu Evropského parlamentu v letech 2009 až 2014 by se měl počet poslaneckých křesel zvýšit na 751. Země, jako jsou Francie nebo Španělsko, kterých se vyšší počet poslanců týká, by chtěly začít jednat o lisabonských podmínkách co nejdříve. Naopak pro ČR a další státy EU z Lisabonské smlouvy vyplývá, že se počet křesel pro jejich národní delegace europoslanců sníží.

Tabulka 1:
Průzkum agentury STEM
Myslíte si, že by Parlament ČR měl schválit takzvanou Lisabonskou smlouvu nahrazující původní návrh Evropské ústavy? (v %)

únor 2008 duben 2008 červen 2008 říjen 2008 leden 2009
určitě a spíše ano 52 53 47 45 64
určitě a spíše ne 48 47 53 55 36

Pramen: STEM

Tabulka 2
Tři možnosti
Počty poslaneckých křesel jednotlivých zemí EU pro volby do Evropského parlamentu dle současnosti, Smlouvy z Nice a Lisabonské smlouvy

Země Současný stav Smlouva z Nice 2009 Lisabonská smlouva

Německo 99 99 96
Francie 78 72 74
Itálie 78 72 73
Velká Británie 78 72 73
Španělsko 54 50 54
Polsko 54 50 51
Rumunsko 35 33 33
Nizozemsko 27 25 26
Belgie 24 22 22
Česká republika 24 22 22
Řecko 24 22 22
Maďarsko 24 22 22
Portugalsko 24 22 22
Švédsko 19 18 20
Rakousko 18 17 19
Bulharsko 18 17 18
Finsko 14 13 13
Dánsko 14 13 13
Slovensko 14 13 13
Irsko 13 12 12
Litva 13 12 12
Lotyšsko 9 8 9
Slovinsko 7 7 8
Kypr 6 6 6
Estonsko 6 6 6
Lucembursko 6 6 6
Malta 5 5 6 Celkem 785 736 751

Pramen: Evropský parlament

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče