Komenský s rákoskou vzorem

22. července 2010, 13:26 - Luděk Bednář
22. července 2010, 13:26

Dle většiny manažerů smlouvy rodičů a učitelů nezabrání agresivitě žáků ve školách

Domníváte se, že agresivitu dětí na základních a středních školách lze řešit zavedením smluv rodičů a učitelů o trestání žáků?

  • Ano 34,4 %
  • Ne 53,4 %
  • Nevím 12,2 %

Nový ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) chce, aby rodiče nesli vyšší odpovědnost za chování svých dětí ve škole. Dle něho by měli se školou uzavírat smlouvu, která stanoví pravidla chování a sankce za jejich porušení. O smlouvě, jež by měla platit na základních i středních školách, mají diskutovat učitelé, rodiče i zřizovatelé škol. Dle některých ředitelů škol by součástí smlouvy měly být i „tresty“ pro rodiče, kteří ji nebudou plnit. Toto opatření se nezamlouvá 53,4 procenta manažerů. Patří mezi ně i tento respondent: „Nejsem proti trestání žáků, pokud je provádí zkušený a zodpovědný pedagog. Agresivita dětí a jejich nedostatečná úcta k dospělým a starším lidem jsou celospolečenskými problémy, které nevyřeší izolované opatření.“ Podobná je i následující záporná odpověď: „Agresivita je nejen ve školách, ale v celé společnosti. Proto ji nelze vyřešit žádnou smlouvou. Žáci dnes nepotřebují domluvit, ale často pořádně nařezat. Proto by možná bylo řešením zavést opět na školách menší tělesné tresty. Velký učitel národů Jan Amos Komenský je na mnoha dobových obrazech s rákoskou v ruce. A není pochyb, že pozvedl úroveň školství. Učitel musí mít autoritu. Nevymýšlejme nesmysly, ale nechme se inspirovat příklady z naší minulosti.“
Opačný názor zaznívá v této kladné odpovědi: „Agresivita dětí je jedním z projevů relativizace tradičních hodnot ve společnosti, a proto je třeba podpořit každou snahu vnést řád do vztahu k autoritám.“
Záporně odpovídá další manažer: „To není správná cesta. Jedním řešením je kvalitnější učitelský sbor s dostatečnou průpravou ke zvládání agresivity. Učitelům pomůže pouze přirozená autorita a sebevědomí. Je tedy třeba mít více kvalitních učitelů.“
Pro kladnou ani zápornou odpověď se nedokáže rozhodnout tento respondent: „Každé opatření, které lépe propojí výchovu ve škole a v rodině, může zmírnit agresivitu žáků. Smlouvy mohou vést minimálně k tomu, že se rodina začne více zajímat o dění ve škole. A naopak škola snad začne lépe vnímat odlišné rodinné prostředí jednotlivých žáků. Bylo by však iluzorní se domnívat, že se jedním takovým opatřením vyřeší všechny problémy. Značně totiž závisí na individuální iniciativě učitelů, rodičů i žáků. Je zřejmě třeba hledat nástroje odpovídající okolnostem.“
Jednoznačně vyznívá tato záporná odpověď: „Toto řešení neovlivní současnou problematickou situaci ve školství. Odpovědnost za výchovu dětí rodiči a rodinou by se neměla přenášet na veřejnou instituci. Školství by více prospělo, kdyby byl na každé škole k dispozici školený psycholog, který by okamžitě řešil excesy žáků. Dnes je psycholog začne řešit až po několika týdnech či měsících, což není efektivní.“
Kladné stanovisko zaujímá následující manažer. „Je to dílčí posun ke zlepšení. Takové administrativní opatření by však nebylo třeba, kdyby se problémy řešily shora, a nikoli naopak. Vystudoval jsem pedagogiku a smlouvu na umravnění nějakého žáka bych nepotřeboval. Kdyby do škol zamířili všichni vystudovaní učitelé, nastal by přirozený výběr a horší by odcházeli. Zvýšila by se prestiž učitelů a žáci by více přemýšleli, jak se k nim chovat. Pokud je však nějaký žák nevychovaný a zanedbaný z rodiny, nesvede s ním nic ani sebelepší učitel.“
Opačně se vyjadřuje tento respondent: „Agresivitu je třeba řešit s žáky, případně i s rodiči. A nevymýšlet byrokratické opatření, které nic neřeší. Kdybych byl učitelem, naštvalo by mě, že se nevěří mým schopnostem udržet si ve třídě pořádek a namísto toho dostávám alibistický dokument. Je to další opatření, které potlačuje odpovědnost a umožňuje schovávat se za pravidla, dohody a postupy.“
Na problémy spojené se smlouvou poukazuje tato záporná odpověď: „Je sice chvályhodné, že se nový ministr školství Josef Dobeš snaží problém řešit, ale tato zdánlivě jednoduchá cesta není funkční. Taková smlouva totiž není a ani nemůže být právně vymahatelná. Mnoho rodičů ji odmítne podepsat, další by ji možná byli ochotní podepsat s výhradami. To by pro školy znamenalo neřešitelný problém a pravděpodobně by si musely zřídit vlastní právní oddělení. Jaká by byla sankce za nepřijetí smlouvy? Nemožnost dál navštěvovat školu asi stěží, protože dle české ústavy je školní docházka povinná.“

Odpovídalo 136 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče